Vydání 12/2004

Číslo: 12/2004 · Ročník: II

405/2004

Daňové řízení a náležitosti rozhodnutí

Ej 471/2004
Daňové řízení: náležitosti rozhodnutí
k § 32 odst. 2 písm. g) a odst. 7 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též "daňový řád")
k § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů
Otisk úředního razítka s jednobarevným státním znakem na rozhodnutí správce daně nezpůsoboval neplatnost jeho rozhodnutí ani před 5. 10. 2001, kdy nabyl účinnosti zákon č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 9. 2004, čj. 7 Afs 35/2003-67)
Věc:
JUDr. Ing. Josef H. v P. proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalobce.
Finanční úřad pro Prahu 4 vydal dne 31. 5. 2000 dodatečný platební výměr na základ daně a daň z příjmů fyzických osob; k žalobcovu odvolání jej částečně změnil platebním výměrem ze dne 12. 9. 2000. I tento platební výměr žalobce napadl odvoláním; to však žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 7. 11. 2001.
Žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 7. 2003. V odůvodnění mj. uvedl, že pokud žalobce až při jednání uplatnil žalobní bod týkající se nedostatku náležitostí razítek na rozhodnutích správních orgánů, učinil tak až po lhůtě stanovené v § 72 odst. 1 s. ř. s. a v § 250b odst. 1 o. s. ř. a soud nebyl oprávněn se jím zabývat (§ 71 odst. 2 a § 75 odst. 2 s. ř. s.). Podle právní úpravy platné v době vydání napadeného rozhodnutí (§ 6 zákona č. 352/2001 Sb.) se na otisku úředního razítka užívá jednobarevný malý státní znak.
V kasační stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze žalobce dovozoval též neplatnost rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 4 (dále jen "správce daně"), tedy dodatečného platebního výměru ze dne 31. 5. 2000, a rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 11. 2001. Podle § 32 odst. 2 písm. g) daňového řádu musí být na rozhodnutí též otisk úředního razítka se státním znakem. Žalobce poukazuje na čl. 14 Ústavy, zákon č. 3/1993 Sb., zákon č. 68/1990 Sb. a na zákon č. 4/1993 Sb. Razítko se státním znakem na dodatečném platebním výměru postrádá všechny barvy, kromě jednobarevné kontury razítka a barvy papíru, na kterém je otištěno. Tato rozhodnutí jsou tedy ze zákona neplatná a soud je z tohoto důvodu měl zrušit. Žalobce proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil Městskému soudu v Praze k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že námitka o nutnosti barevného provedení otisku státního znaku na razítku nebyla v žalobě uplatněna. I bez ohledu na to je námitka nedůvodná, neboť podle § 32 odst. 2 písm. g) daňového řádu je povinnou náležitostí rozhodnutí otisk úředního razítka se státním znakem. Rozhodnutí tento otisk obsahuje a daňový řád nikde nestanoví, že státní znak uvnitř razítka musí být barevný.
Nejvyšší správní soud zamítl kasační stížnost coby nedůvodnou.
Z odůvodnění:
V bodu 1 kasační stížnosti namítl žalobce neplatnost rozhodnutí daňových orgánů proto, že v otiscích úředních razítek byl státní znak jednobarevný, avšak zákon č. 3/1993 Sb. stanoví, v jakých barvách je malý státní znak vyveden. Malý státní znak na otisku úředního razítka tedy musí být v těch barvách, jak to stanovil zákon č. 3/1993 Sb., protože zákon č. 68/1990 Sb. neumožňuje používání jednobarevného otisku malého státního znaku.
Podle § 32 odst. 2 písm. g) daňového řádu je jednou ze základních náležitostí rozhodnutí v daňovém řízení otisk úředního razítka se státním znakem na takovém rozhodnutí. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, malý státní znak tvoří červený štít, v němž je stříbrný dvouocasý lev ve skoku se zlatou korunou a zlatou zbrojí. Zákon č. 68/1990 Sb., o užívání státního znaku, státní vlajky a ostatních státních symbolů České republiky, platný a účinný v době vydání napadených daňových rozhodnutí, neobsahoval nic o používání jednobarevného otisku úředního razítka s malým státním znakem. Až v ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů, který nabyl účinnosti dnem 5. 10. 2001, je výslovně stanoveno, že otisk úředního razítka s malým státním znakem je jednobarevný.
Především je třeba vzít v úvahu smysl ustanovení daňového řádu o tom, že na rozhodnutí vydaném v daňovém řízení musí být mj. otisk úředního razítka se státním znakem. Smyslem je poskytnout i po formální stránce jistotu, že daňové rozhodnutí skutečně vydal kompetentní státní orgán. Z tohoto hlediska není rozhodné, že otisk úředního razítka se státním znakem byl jednobarevný; ani žalobce nenamítá, že by rozhodnutí vydal státní orgán, který by k tomu neměl pravomoc.
Judikatura
Nejvyššího správního soudu vychází z toho, že chybějící náležitosti správního aktu mohou vyvolávat jeho nicotnost (neplatnost) pouze tehdy, jestliže je tento nedostatek natolik intenzivní a zřejmý, že po účastnících dotčeného právního vztahu nelze spravedlivě žádat, aby tento správní vztah respektovali (srov. č. 212/2004 Sb. NSS). Námitka žalobce, že jednobarevný otisk úředního razítka se státním znakem způsobuje neplatnost rozhodnutí, není tedy důvodná.
(...)
Městský soud v Praze rozhodl ve věci v souladu se zákonem a kasační stížnost není důvodná. Nejvyšší správní soud ji proto podle § 110 odst. 1 věty druhé s. ř. s. zamítl.
(ach)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.