15/2003
Daňové řízení a nahlížení do spisu
Daňové řízení: nahlížení do spisu
k § 23 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též "daňový řád"), ve znění zákona č. 35/1993 Sb. a zákona č. 255/1994 Sb.
k § 68 písm. e) a § 70 písm. c) soudního řádu správního
Rozhodnutí správce daně o rozsahu, v němž bylo daňovému subjektu umožněno nahlédnout do spisů týkajících se jeho daňových povinností (§ 23 odst. 2 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), je rozhodnutím, jímž se upravuje vedení řízení, a to i přesto, že je přezkoumatelné hierarchicky vyšším správcem daně v odvolacím řízení (§ 23 odst. 4 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.). Na taková rozhodnutí se vztahuje kompetenční výluka stanovená v § 70 písm. c) s. ř. s. a žaloba ve správním soudnictví není podle § 68 písm. e) s. ř. s. přípustná. Vady způsobené nesprávnou aplikací § 23 zákona ČNR č. 337/1992 Sb. lze ve správním soudnictví napadnout jedině po vyčerpání řádných opravných prostředků v daňovém řízení žalobou směřující proti meritornímu rozhodnutí správce daně o daňové povinnosti poplatníka.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2003, čj. 6 A 164/2002-8)
Věc:
Jan B. v M. proti Ministerstvu financí o rozsahu nahlížení do spisu.Finanční ředitelství v Ústí nad Labem dne 22. 1. 2002 nevyhovělo žádosti zástupce žalobce o nahlédnutí do neveřejné části spisu žalobce se týkajícího. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 22. 8. 2002 zamítl.
Žalobce se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného, neboť jím došlo k zásahu do jeho práv. Vzhledem k tomu, že mu nebylo umožněno nahlédnout do neveřejných částí spisů, nemohl reagovat na právní názor finančního úřadu doplněním odvolání a nemohl se ani vyjádřit ke všem prováděným důkazům. V případě tohoto rozhodnutí jde podle žalobce o
meritorní
rozhodnutí, jímž se v daňovém řízení konečným způsobem rozhoduje o jeho právech a povinnostech.Nejvyšší správní soud žalobu jako nepřípustnou podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl.
Z odůvodnění:
Rozhodnutí Ministerstva financí, jehož zrušení se žaloba domáhá, je vyloučeno z přezkoumání soudem ve správním soudnictví.
Daňový řád upravuje v § 23 - obdobně, jak to činí jiné procesní předpisy - pravidla, za nichž je daňový subjekt oprávněn nahlížet do spisů týkajících se jeho daňových povinností. Zatímco správní řád či zákony upravující soudní řízení zakládají právo účastníkům a jejich zástupcům nahlížet do správních nebo soudních spisů bez omezení (jedinou výjimku představuje protokol o hlasování), daňový řád - s ohledem na specifika daňového řízení - stanoví v § 23 odst. 2 větě první široký okruh částí spisů, které jsou z nahlížení vyloučeny, a současně zakládá daňovému subjektu právo na řádný opravný prostředek (odvolání), pokud daňový subjekt nesouhlasí s rozsahem, v jakém mu bylo do spisu umožněno nahlédnout (na rozdíl od soudních procesních předpisů, v nichž je rozhodnutí o nahlédnutí do spisu rozhodnutím konečným, proti němuž nejsou přípustné žádné opravné prostředky).
I přesto, že daňový řád v případech, kdy se podle názoru správce daně v dané věci jedná o část spisu podléhající vyloučení z nahlížení podle § 23 odst. 2 věty první, takové rozhodnutí podrobuje přezkoumání hierarchicky vyšším správcem daně v odvolacím řízení, nic to nemění na tom, že jde o rozhodnutí, jímž se upravuje vedení řízení. Na takové rozhodnutí se pak vztahuje kompetenční výluka stanovená v § 70 písm. c) s. ř. s. a taková rozhodnutí jsou vyloučena z přezkumu soudem ve správním soudnictví.
Byla-li žalobcem podána žaloba proti rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ve věci nahlížení do neveřejné části spisu v daňovém řízení žalobce, je taková žaloba podle § 68 písm. e) s. ř. s. nepřípustná, a Nejvyšší správní soud proto bez dalšího podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. žalobu odmítl.
Žalobou napadené rozhodnutí by ani podle předchozí právní úpravy nebylo soudem přezkoumatelné, neboť obdobná výluka byla obsažena v ustanovení § 248 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu (ve znění účinném k 31. 12. 2002).
Pro úplnost soud dodává, že žalobce není na svých právech zkrácen, neboť má-li za to, že správní orgány nesprávnou aplikací § 23 daňového řádu porušily jeho práva jako účastníka daňového řízení, lze takové vady daňového řízení namítat proti meritornímu rozhodnutí správce daně o daňové povinnosti poplatníka, které lze - po vyčerpání opravných prostředků v daňovém řízení - případně napadnout žalobou ve správním soudnictví.
(šk)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.