Vydání 4/2006

Číslo: 4/2006 · Ročník: IV

816/2006

Daň z převodu nemovitostí a předmět daně

Ejk 5/2006
Daň z převodu nemovitostí: předmět daně
k § 9 odst. 1 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákonů č. 18/1993 Sb. a č. 322/1993 Sb.
Převod vlastnictví k nemovitostem, k němuž došlo na základě postupní smlouvy, je třeba považovat za úplatný převod nemovitostí podléhající dani z převodu nemovitostí (§ 9 odst. 1 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí), neboť postupitel jako protihodnotu za nemovitost "získal" hodnotu pohledávky (hodnotu částky, kterou postupitel dlužil postupníkovi).
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2005, čj. 11 Ca 123/2004-18)
Prejudikatura:
srov. č. 704/2005 Sb. NSS.
Věc:
Olga B. proti Finančnímu ředitelství v Praze o daň z převodu nemovitostí.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 12. 3. 2004 zamítl odvolání žalobkyně proti platebnímu výměru Finančního úřadu Praha-východ ze dne 15. 12. 2003, kterým byla žalobkyni doměřena daň z převodu nemovitostí ve výši 27 241 Kč.
Toto rozhodnutí žalobkyně napadla žalobou u Městského soudu v Praze. Tvrdila, že žalovaný extenzivně vyložil předmět daně z převodu nemovitostí. Žalobkyně poukázala na to, že čelila soudnímu sporu, ve kterém jako žalovaná musela zaplatit dlužnou částku ve výši 495 236 Kč za svého zemřelého manžela, neboť jako dědička odpovídala za dluhy zůstavitele. Protože kromě podílu na nemovitostech nezdědila žalobkyně jiný majetek větší hodnoty, ze kterého by mohla uhradit dluhy zůstavitele, uzavřela v průběhu soudního sporu se žalující stranou postupní smlouvu, podle které postoupila nemovitosti v hodnotě 438 117 Kč na úhradu dluhu zemřelého manžela. V daném případě tedy nešlo o úplatný převod, neboť žalobkyně žádné peněžní plnění z postupní smlouvy neobdržela. V předmětné postupní smlouvě ze dne 21. 1. 2002 není obsaženo žádné ujednání o kupní ceně; pokud je v článku druhém smlouvy zmiňována cena postoupených nemovitostí, je tomu tak proto, aby mezi účastníky smlouvy byla hodnota plnění na úhradu dluhu zůstavitele vyjádřena v penězích. Převod, resp. přechod, vlastnictví k nemovitostem podle zmíněné postupní smlouvy nelze považovat za převod nebo přechod úplatný.
Ze správního spisu vyplynulo, že žalobkyně uzavřela dne 21. 1. 2002 postupní smlouvu, kterou převedla nemovitosti uvedené pod bodem I této smlouvy paní Mgr. Vlastě K. s tím, že postoupením těchto nemovitostí došlo k úplnému a konečnému vypořádání závazku žalobkyně z titulu její odpovědnosti za dluhy zůstavitele MUDr. Josefa B., zemřelého dne 26. 11. 1998. Vklad vlastnického práva byl povolen rozhodnutím Katastrálního úřadu Praha-východ ze dne 18. 3. 2002. Výzvou ze dne 18. 6. 2002 a 20. 9. 2002 vyzval žalobkyni Finanční úřad Praha-východ k podání daňového přiznání ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení výzvy s tím, že žalobkyně byla upozorněna na to, že dosud nepodala přiznání k dani z převodu nemovitostí, ačkoliv zákonná lhůta pro jeho podání uplynula dne 24. 4. 2002. Byla současně poučena o tom, že nepodá-li daňové přiznání ve stanovené lhůtě, je správce daně oprávněn zjistit základ daně a stanovit daň podle pomůcek, které si opatří. Na tyto výzvy žalobkyně nereagovala. Následně Finanční úřad Praha-východ vydal dne 15. 12. 2003 platební výměr na daň z převodu nemovitostí, kterým stanovil základ daně a vyměřil daň z převodu nemovitostí ve výši 24 765 Kč se zvýšením o částku 2476 Kč.
Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Žalobkyně v podané žalobě namítá, že nešlo o úplatný převod nemovitostí, neboť žádné peněžní plnění z postupní smlouvy neobdržela a v této smlouvě žádné ujednání o kupní ceně není obsaženo. Tuto námitku soud neshledal důvodnou.
Podle § 9 odst. 1 zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 357/1992 Sb."), je předmětem daně z převodu nemovitostí úplatný převod nebo přechod vlastnictví k nemovitostem. V daném případě na základě postupní smlouvy došlo k převodu vlastnictví k nemovitostem, a tedy ke změně vlastníka předmětných nemovitostí. Tento převod je nutno považovat za převod úplatný, neboť na základě postupní smlouvy žalobkyně získala hodnotu pohledávky druhé smluvní strany. Skutečnost, že v postupní smlouvě není obsaženo ujednání o kupní ceně, je nerozhodná, neboť z ustanovení § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. nevyplývá, že by předmětem daně z převodu nemovitostí byl pouze prodej, resp. koupě nemovitosti. Zákonem použitý pojem "úplatný" (převod - přechod) je nutno považovat za širší pojem, než je prodej a koupě. Z uvedeného zákona vyplývá, že předmětem daně z převodu nemovitostí je takový převod nebo přechod nemovitostí, kdy smluvní straně, která vlastnictví k nemovitostem převádí nebo z jejíhož vlastnictví přecházejí nemovitosti do vlastnictví jiného subjektu, je poskytována určitá protihodnota, kterou je nutno považovat za úplatu za převáděné nebo přecházející vlastnictví k nemovitostem. Daní z převodu nemovitostí je zatížena hodnota převáděné nemovitosti, neboť je zdaněn převodcem dosažený nebo dosažitelný finanční výnos. Za takový finanční výnos žalobkyně je nutno považovat právě hodnotu dlužné částky, za jejíchž úhradu žalobkyně z titulu svého postavení dědičky odpovídala. Dle názoru soudu správní orgány posoudily správně charakter převodu předmětných nemovitostí jako převod úplatný, který podléhá daňové povinnosti. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 357/1992 Sb. je poplatníkem daně z převodu nemovitostí převodce, v daném případě žalobkyně.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.