Vydání 7/2004

Číslo: 7/2004 · Ročník: II

256/2004

Celní režim uskladnění zboží v celním skladu

Ejk 37/2004
Celní řízení: celní režim uskladnění zboží v celním skladu
k § 149 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona
Zboží propuštěné do celního režimu uskladněním v celním skladu je pod celním dohledem až do okamžiku změny svého celního statusu; volná dispozice s ním je až do té doby vyloučena [§ 149 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celního zákona].
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 1. 3. 2004, čj. 30 Ca 2/2002-31)
Věc:
Ing. Jaroslav Š. v P. proti Celnímu ředitelství v Brně o propuštění zboží do režimu volného oběhu.
Žalovaný dne 24. 10. 2001 zamítl žalobcovo odvolání směřující proti rozhodnutí Celního úřadu Břeclav ze dne 7. 6. 2001, kterým správní orgán I. stupně žalobci jako deklarantovi nepropustil zboží z celního režimu uskladňování v celním skladu do celního režimu volného oběhu.
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal u Krajského soudu v Brně žalobu, v níž namítal, že důvodem nepřijetí celního prohlášení nemůže být dodatečné nepředložení zboží, jestliže celní úřad v době podání celního prohlášení k propuštění zboží do režimu volného oběhu z režimu uskladňování nepožádal o fyzické předložení zboží. Tento požadavek nemůže být vznášen dodatečně. Celní úřad podle žalobce nepostupoval v souladu s § 106 celního zákona.
Krajský soud v Brně žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Zásadní a právně
relevantní
skutečností je zjištění žalobcem nezpochybněné, že předmětné zboží bylo celními orgány propuštěno do žalobcem navrženého celního režimu uskladňování v celním skladu. Podání celního prohlášení je projevem deklarantovy vůle navrhnout předmětné zboží k propuštění do příslušného režimu. Podáním celního prohlášení potvrdil žalobce jako deklarant správnost údajů v tomto prohlášení obsažených a zavázal se současně k plnění povinností vyplývajících z propuštění zboží do jím navrženého režimu uskladňování v celním skladu. Podle § 149 odst. 1 písm. a) celního zákona odpovídá skladovatel zboží za to, že zboží uskladněné v celním skladu nebude odňato celnímu dohledu. Celním dohledem se rozumí souhrn úkonů a opatření, kterými se zajišťuje dodržování zákonů a dalších obecně závazných právních předpisů, jejichž provádění přísluší celním orgánům [§ 2 písm. j) celního zákona]. Se zbožím, které je umístěno v celním skladu, mohou být prováděny pouze operace, které souvisejí se zajištěním a uchováním zboží. V přezkoumávané věci však žalobce zboží uskladněné v celním skladu odňal celnímu dohledu a sám tuto skutečnost ani v podaném odvolání, ani v podané žalobě nezpochybnil. K prodeji zboží třetí osobě by mohlo dojít až poté, kdy by bylo v celním řízení vydáno rozhodnutí, kterým se zboží propouští do navrženého režimu volného oběhu. Toto rozhodnutí však vydáno nebylo, a žalobce tak nebyl oprávněn se zbožím disponovat způsobem, jakým se stalo.
Žalobcova námitka, že žalovaný porušil ustanovení § 106 celního zákona, je v přezkoumávané věci námitkou nepatřičnou a nepodstatnou. Propuštěním zboží se ve smyslu ustanovení § 2 písm. p) celního zákona rozumí úkon, kterým celní orgány dovolují individuálně určené osobě nakládat se zbožím podle podmínek režimu, do kterého je zboží navrženo. Předmětné zboží se nacházelo v režimu uskladňování v celním skladu; bylo proto pod celním dohledem, a to až do okamžiku změny svého celního statusu. Propuštěním zboží do režimu uskladňování v celním skladu nezměnilo toto zboží svůj celní
status
[§ 2 písm. h), § 47 a § 145 odst. 1 písm. a) celního zákona].
(mal)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.