Vydání 5/2004

Předmětem přezkumného soudního řízení je zákonnost rozhodnutí žalovaného vydaného v řízení o celním deliktu.

Podle § 298 odst. 1 celního zákona se celního deliktu dopustí právnická osoba, která porušila nebo ohrozila zájem společnosti způsobem uvedeným v § 293. Za právnickou osobu se považuje i fyzická osoba – podnikatel (§ 298 odst. 2 celního zákona).

Podle § 293 písm. d) celního zákona poruší celní předpis ten, kdo způsobí, že mu bylo zboží propuštěno na základě nepravých, pozměněných nebo padělaných dokladů nebo nesprávných nebo nepravdivých údajů.

Uvedeným ustanovením je vymezen objekt celního deliktu. V přezkoumávané věci měl být objekt celního deliktu naplněn tím, že žalobce podal celnímu úřadu celní prohlášení, v němž deklaroval dovážené zboží zbožovým kódem 9018499000, a celní úřad následnou kontrolou zjistil, že zboží bylo nesprávně zařazeno.

Žalobce v žalobě nezpochybňuje, že v celním prohlášení deklaroval zařazení zboží do podpoložky 9018499000 celního sazebníku, zatímco celní orgány následně provedly zařazení zboží do podpoložky 8514400000 celního sazebníku. Žalobní námitky soustředil na podporu svého tvrzení o správnosti jím provedeného zařazení zboží do příslušné podpoložky celního sazebníku. Žalobci nutno přisvědčit, pokud odkazuje na Pravidlo 1 Všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému obsažené v příloze č. 1 nařízení vlády č. 318/1999 Sb., kterým se vydává celní sazebník jakožto prováděcí předpis celního zákona, neboť názvy tříd, kapitol a podkapitol mají pouze orientační charakter a pro právní účely jsou pro zařazování zboží směrodatná znění čísel a odpovídajících poznámek ke třídám nebo kapitolám, jakož i znění následujících pravidel. Dle Poznámky 1 písm. m) ke třídě XVI nepatří do této třídy výrobky kapitoly 90; proto dle výkladových pravidel jsou z této třídy, a tedy i z podpoložky 8514400000, vyloučeny výrobky kapitoly 90. V tomto ohledu se soud s námitkami žalobce ztotožnil, neboť extenzivním výkladem prováděcího předpisu k celnímu zákonu nelze přenášet odpovědnost za správnost zařazení zboží do příslušné podpoložky celního sazebníku, jestliže neexistuje pravidlo, které by žalobcem dovážené zboží z jím deklarované kapitoly celního sazebníku vyčleňovalo. To platí tím spíše, pokud celní orgány ve shodě se žalobcem deklarovaným zbožovým kódem propustily dovážené zboží a teprve následně posoudily nesprávnost deklarovaného zbožového kódu.

Zařazení určitého zboží pod určitý zbožový kód se provádí podle všeobecných pravidel pro interpretaci Harmonizovaného systému, podle nichž je pro zařazování zboží směrodatné znění čísel a poznámek k třídám a kapitolám a jejich výklad. Tím se rozumí podle logiky a podle slov celního sazebníku zařazování jednotlivých druhů zboží pod jednotlivá sazební čísla, a to podle povahy zboží a podle toho, k čemu se toto zboží užívá. Účel použití zboží v případech, kdy lze dovážené zboží zařadit do více čísel celního sazebníku, je pro správné zařazení určující. Pojmem použitelnost zboží je vyjádřena možnost jeho použití ke stanovenému nebo jinak obvyklému účelu, jeho způsobilost pro použití k obvyklému účelu. Otázce účelu dovozu předmětného zboží však celní orgány nevěnovaly patřičnou pozornost. Žalobce tvrdil a tvrdí, že účelem užití dovezeného zboží bylo jeho užití jako zubolékařského přístroje, přičemž zboží se k tomuto účelu obvykle užívá. Ani tzv. následnou kontrolou celní orgány nezjistily (ze spisu nic takového neplyne), že by žalobcem dovezené zboží nebylo užito způsobem, který žalobce deklaroval. Ve shodě se zásadou vyjadřující srozumitelnost zákonů pro všechny, které zákon zavazuje, soud uzavírá, že nelze připustit výklad nejednoznačného právního předpisu k tíži žalobce ve veřejnoprávním vztahu, v němž žalovaný vystupuje jako vrchnostenský orgán.