Azyl: místní příslušnost správního soudu
k § 32 odst. 4 a § 77 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
k § 7 odst. 6 soudního řádu správního
Svévolné opuštění azylového zařízení žadatelem o azyl a z toho vyplývající změna místa jeho pobytu, která nebyla učiněna v souladu s ustanovením § 77 a násl. zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, nemůže mít za následek právní změnu místa hlášeného pobytu tohoto žadatele, a tím ani založení nové místní příslušnosti soudu.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 10. 2003, čj. Nad 102/2003-29)
Věc:
Ivan O. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, spor o místní příslušnost správního soudu.
Žalobce se u Krajského soudu v Praze žalobou ze dne 4. 3. 2003 domáhal přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 1. 2003, kterým žalovaný rozhodl tak, že žalobci se neuděluje azyl.
Krajský soud v Praze usnesením ze dne 21. 3. 2003 věc postoupil Městskému soudu v Praze s odůvodněním, že žalobce je hlášen k pobytu v Praze 6, tedy v obvodu Městského soudu v Praze, a tím je založena místní příslušnost tohoto soudu, neboť podle ustanovení § 32 odst. 4 zákona o azylu je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel o udělení azylu v den podání žaloby hlášen k pobytu.
Dne 26. 9. 2003 Městský soud v Praze předložil spis k rozhodnutí o místní příslušnosti podle § 7 odst. 6 s. ř. s. Nejvyššímu správnímu soudu, protože s postoupením věci Krajským soudem v Praze dle usnesení ze dne 21. 3. 2003 nesouhlasí. Žalobce totiž není hlášen k pobytu na území hlavního města Prahy.
Nejvyšší správní soud usnesením vyslovil, že k řízení je příslušný Krajský soud v Praze.
Z odůvodnění:
Podle § 7 odst. 6 s. ř. s. platí, že není-li soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. Nesouhlasí-li tento soud s postoupením věci, předloží spisy k rozhodnutí o příslušnosti Nejvyššímu správnímu soudu. Rozhodnutím Nejvyššího správního soudu o této otázce jsou soudy vázány.
Pro posouzení nesouhlasu Městského soudu v Praze s postoupením věci Krajským soudem v Praze je rozhodující právní úprava obsažená v ustanovení § 32 odst. 4 zákona o azylu, dle kterého je k řízení o žalobě místně příslušný krajský soud, v jehož obvodu je žadatel v den podání žaloby hlášen k pobytu. Hlášení místa pobytu žadatele o udělení azylu je upraveno zvláštními ustanoveními § 77 a násl. citovaného zákona. Podle § 77 odst. 1 zákona o azylu je místem hlášeného pobytu žadatele o udělení azylu azylové zařízení, do něhož je ministerstvem umístěn. Ustanovení § 77 odst. 2 citovaného zákona pak upravuje postup žadatele hlášeného v azylovém zařízení při úmyslu změnit místo hlášeného pobytu. Z tohoto ustanovení ani z dalších ustanovení citovaného zákona však nevyplývá, že takovým místem se může stát místo, které žadatel uvede pouze jako adresu pro doručování písemností.
Z obsahu předloženého soudního spisu vyplývá, že poslední adresou žadatelova pobytu bylo pobytové středisko Bělá – Jezová v okrese Mladá Boleslav, které se nachází na území Středočeského kraje a které žalobce svévolně opustil dne 3. 3. 2003. Ze správního spisu ani z evidence žalovaného, které jsou součástí předloženého soudního spisu, nevyplývá, že by byl žalobce přihlášen k pobytu na adrese uvedené pro doručování v Praze 6, v ulici V. č. 45. Ze žaloby vyplývá, že tuto adresu označil pouze jako adresu pro doručování.
Shora uvedené lze uzavřít tak, že žalobcovo svévolné opuštění azylového zařízení nemůže mít za důsledek právní změnu místa hlášeného pobytu žalobce jako žadatele o azyl, a tím ani založení nové místní příslušnosti soudu. Ze všech shora uvedených důvodů Nejvyšší správní soud podle § 7 odst. 6 věty druhé s. ř. s. rozhodl tak, že v dané věci je k řízení příslušný Krajský soud v Praze, protože pro postoupení věci Městskému soudu v Praze nebyly shledány žádné důvody.