591/2005
Azyl a důvody udělení azylu
Ej 120/2004
Azyl: důvody udělení azylu
k § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky (zákon o azylu), ve znění zákona č. 2/2002 Sb.
Ekologická katastrofa nepředstavuje důvod pro přiznání azylu podle § 12 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 2. 2004, čj. 5 Azs 38/2003-58)
Věc:
Lina F. (Ukrajina) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobkyně.Ministerstvo vnitra dne 18. 2. 2002 neudělilo žalobkyni azyl podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona o azylu. Rovněž vyslovilo, že se na žalobkyni nevztahuje překážka vycestování ve smyslu § 91 zákona o azylu.
Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně opravný prostředek, v němž především namítala, že závažným důvodem její žádosti o azyl je ekonomický a ekologický problém, neboť bydlí v ekologicky znečištěné černobylské zóně. Má dceru, která má onemocnění spojené s imunitním systémem, a chtěla by ji přivézt do České republiky. Dále namítala, že při pohovoru s ní byla nesprávně uvedena její profese a vzdělání, neboť ukončila vysokou školu a je profesí lékařkou.
Městský soud v Praze kasační stížností napadeným rozsudkem ze dne 18. 2. 2002 zamítl žalobu proti rozhodnutí správního orgánu. V důvodech zamítavého rozsudku uvedl zejména, že stanovisko o nevyhovujícím životním prostředí nelze považovat za důvod nasvědčující pronásledování podle § 12 zákona o azylu, žalobkyně není rodinným příslušníkem osoby, které by byl azyl udělen, a proto podmínky pro udělení azylu podle § 13 zákona nejsou splněny, a že správní orgán zvážil situaci žalobkyně a poměry v zemi jejího původu a dospěl k závěru, že humanitární azyl podle § 14 zákona neudělí.
V kasační stížnosti žalobkyně (stěžovatelka) uplatňovala důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Uváděla, že je státní občankou Ukrajiny, ale protože její předkové jsou Rusové, absolvovala vysokoškolské vzdělání na Leningradském lékařském institutu výlučně v ruštině, a zná tak lékařskou terminologii v tomto jazyce. Lékařská terminologie v jazyku ukrajinském je prakticky stejně rozdílná jako v jazyku českém, a stěžovatelka má tak ve svém oboru daleko horší uplatnění; na Ukrajině vždy bude dána přednost lékaři hovořícímu ukrajinštinou, což stěžovatelka pociťuje jako diskriminaci, která se na Západní Ukrajině projevuje otevřeně, neboť lidé v obchodech, restauracích, na úřadech a v zaměstnání rusky hovořícím osobám nerozumějí. Tamější policie se začala informovat, kde se stěžovatelka v současné době nachází, což jí na klidu nepřidává. Je rozvedená a je matkou nezletilé dcery Valerie, nar. 8. 8. 1993, o niž pečuje v České republice. I dcera má podánu žádost o azyl. Stěžovatelka pracuje v rámci svého vzdělání jako sanitář na Urologické klinice v Praze 2; může se tak připravovat na nostrifikační zkoušky a pomáhá řešit nedostatek středního zdravotního personálu v České republice.
Ve svém vyjádření se žalovaný zmínil o tom, že stěžovatelka při pohovoru uvedla, že sice pracovala jako lékařka záchranné služby, ale současně si přivydělávala prodejem v tržnici a práci v jiném zdravotnickém zařízení nehledala nikoli proto, že má vzdělání v ruštině, nýbrž proto, že všude byly nízké mzdy.
Ze správního spisu vyplynulo, že stěžovatelka přicestovala do České republiky dne 31. 3. 2000, návrh na zahájení řízení o udělení azylu nese datum 26. 11. 2001; stěžovatelka přitom nežádala o azyl jménem žádných dětí do 18 let a také v té době s ní nežili žádní rodinní příslušníci. Důvod opuštění vlasti byl ekonomický: stěžovatelka měla práci, ale mzda byla příliš nízká a nestačila na zaplacení nájemného ani obživy. Stěžovatelka je rozvedená a její manžel nejeví žádný zájem o dceru. K datu 18. 2. 2004 nebylo o žádosti o udělení azylu nezletilé Valerii F. rozhodnuto. Obsah správního spisu svědčí o snaze legalizovat pobyt na území České republiky.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl.
Z odůvodnění:
Poskytnutí azylu je zcela specifickým důvodem pobytu cizinců na území České republiky a nelze je zaměňovat s jinými legálními formami pobytu cizinců na území České republiky, jak jsou upraveny např. v zákoně č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.
Dle § 12 zákona o azylu se azyl cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení azylu zjištěno, že cizinec je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod nebo má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo – v případě, že je osobou bez státní občanství – ve státě jeho posledního trvalého bydliště.
V daném případě je kasační stížnost uplatněna z důvodu vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu měl soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost. Stěžovatelka, uplatňujíc shora uvedený důvod kasační stížnosti, však žádné takové okolnosti nesděluje. Především uvádí zcela odlišné důvody, pro které udělení azylu požaduje, totiž pocit diskriminace, jíž je údajně vystavena proto, že hovoří rusky na Ukrajině, dále péči o svou dceru, která chodí do české základní školy, a konečně to, že se na její osobu dotazovala ukrajinská policie. Z původně uvedených důvodů zůstala stěžovatelka pouze u skutečnosti, že v místě jejího bydliště je podstatně zvýšený výskyt všech nemocí souvisejících s ozářením, neboť žila v oblasti postižené černobylskou katastrofou.
Ve smyslu § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. je skutková podstata, z níž správní orgán vycházel v napadeném rozhodnutí, se spisy v rozporu, pokud skutkový materiál obsažený ve spise a jinak dostačující ke správnému skutkovému závěru vede k jiným skutkovým závěrům, než jaké učinil rozhodující orgán. Skutková podstata nemá oporu ve spisech, chybí-li tam podklad pro skutkový závěr učiněný rozhodujícím orgánem, resp. je-li tento podklad nedostačující k učinění správného skutkového závěru. Takové vady řízení však shledány nebyly. Ze správního spisu je naprosto zjevné, že správní orgán provedl v řízení úplné dokazování, je zřejmé, z jakých důkazních prostředků při svém rozhodování vycházel. Správní orgán tyto důkazní prostředky řádně zhodnotil a provedené dokazování vyústilo v řádně zjištěný skutkový stav, z něhož správní orgán vycházel při svém rozhodování o tom, zda jsou dány důvody pro udělení azylu podle § 12, § 13 odst. 1 a 2 a § 14 zákona o azylu. Ze spisového materiálu bylo rovněž zjištěno, že stěžovatelka nebyla nikterak krácena na svém právu seznámit se s podklady pro rozhodnutí, vyjádřit se k nim a navrhnout jejich doplnění. Především stěžejní důvod, který je zmiňován, totiž neblahé důsledky ekologické katastrofy – havárie na reaktoru atomové elektrárny v Černobylu – byl správně posouzen jako okolnost, která neumožňuje udělit azyl podle § 12 zákona o azylu. Správní orgán také zvážil, zda lze udělit azyl i podle § 14 zákona, a došel k závěru, že na základě posouzení osobní situace a poměrů v zemi stěžovatelčiny státní příslušnosti neudělí humanitární azyl; pro udělení azylu podle § 13 pak nebyl objektivní důvod. Vlastní rozhodnutí udělit či neudělit azyl z humanitárního důvodu podle § 14 je věcí volného uvážení správního a ve vztahu k výsledku tohoto rozhodnutí není přezkum soudem možný (srov. IV. ÚS 532/02). Okolnost, že stěžovatelka pochází z území, kde se udála katastrofa s rozsáhlými ekologickými dopady, není samostatnou kategorií, jež by zakládala sama o sobě důvod pro udělení azylu. Může se tak stát jen za splnění dalších podmínek, jež zákon o azylu předvídá.
(ovo)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.