Vydání 3/2005

Podle vyjádření starosty obce byl termín konání druhého kola voleb do Senátu zveřejněn nejen na úřední desce, ale také dne 9. 11. 2004 vyhlášen místním rozhlasem. Státní volební komise mimo jiné poukázala na § 12 odst. 3 písm. a) volebního zákona, podle kterého je příslušným k řešení stížností na organizačně technické zabezpečení voleb do Senátu Parlamentu České republiky na úrovni obcí krajský úřad. Žádná taková stížnost na průběh voleb v obci O. však zaznamenána nebyla.

Návrh není důvodný.

Podle § 90 odst. 1 soudního řádu správního se může občan, politická strana nebo nezávislý kandidát anebo sdružení nezávislých kandidátů a sdružení politických stran nebo politických hnutí a nezávislých kandidátů návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta. Tímto zvláštním zákonem je volební zákon. Podle jeho § 87 odst. 2 se může podáním návrhu na neplatnost voleb domáhat ochrany u soudu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl senátor zvolen, a to návrhem podaným nejpozději do 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. Tyto podmínky navrhovatel splňuje. Návrh podle § 87 odst. 4 volebního zákona může podat navrhovatel, má-li za to, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledky hlasování.

Navrhovatel spatřuje důvody neplatnosti voleb v porušení povinnosti zajistit informovanost voličů o konání a o místu konání druhého kola voleb do Senátu. Podle § 15 odst. 1 volebního zákona starosta zveřejní způsobem v místě obvyklým, nejpozději 15 dnů přede dnem voleb, oznámení o době a místě konání voleb v obci. Bylo-li na území obce zřízeno více volebních okrsků, uvede, které části obce náleží do jednotlivých volebních okrsků, a oznámení zveřejní na území každého z nich. Zároveň starosta uvede v oznámení adresy volebních místností. Nedostatek zveřejnění o době konání a místu konání voleb nelze považovat jen za organizačně technický nedostatek: vždy je třeba vážit důsledky, které by byly s takovým opomenutím spojeny. Otázkou ovšem je, zda se zákonem stanovená povinnost vztahuje při konání voleb ve dvou kolech ke každému kolu zvlášť, tedy zda tato informace musela být znovu učiněna před konáním druhého kola senátních voleb (nedostatek oznámení před kolem prvním totiž navrhovatel nenamítá). Druhé kolo voleb se koná podle § 76 volebního zákona v případě, že žádný z kandidátů nezíská počet hlasů potřebný ke zvolení podle § 75, a to tak, aby bylo zahájeno šestý den po ukončení hlasování v prvním kole (odst. 1 cit. ustanovení).

Povinnost starosty stanovená v § 15 odst. 1 volebního zákona směřuje k zajištění informování voličů o době a místu konání voleb. Toto ustanovení je zařazeno v části první oddílu prvním volebního zákona, tedy v části, která upravuje obecně povinnosti spojené s konáním voleb. Volbami pak je třeba rozumět volby do Parlamentu konané podle tohoto zákona, ve společných ustanoveních pak bez rozdílu, zda se jedná o volby do Poslanecké sněmovny nebo o volby do Senátu, a tedy bez ohledu na to, zda se volby konají v jednom či ve dvou kolech. Je-li uvedeným ustanovením předepsána informační povinnost obecně ve vztahu k volbám, pak k volbám jako k celku. Z toho plyne, že zákon v daném ustanovení nepředpokládá další informaci před druhým kolem voleb; ostatně s ohledem na zákonný časový odstup obou kol voleb by bylo i objektivně vyloučeno dodržení lhůty pro zveřejnění informace. Volební zákon ani v ustanoveních části první oddílu třetího upravujících výslovně volby do Senátu - tedy ani v ustanoveních zvláštních pro napadené volby - nestanoví informační povinnost jinak.

Z toho plyne závěr, že povinnost stanovená v § 15 odst. 1 volebního zákona je dodržena v případě, že informace byla podána před konáním prvního kola voleb ve vztahu k celým volbám. Jiná by byla situace pouze v případě, že by mezi jednotlivými volebními koly došlo ke změně, tedy např. že by druhé kolo voleb mělo proběhnout v jiné volební místnosti. Povinnost informování voličů v případě konání voleb ve dvou kolech je tedy splněna zveřejněním ve stanovené lhůtě před prvním z nich, a to způsobem v místě obvyklým. Způsob zveřejňování informací je zpravidla volen tak, aby zajistil informovanost co možná největšího množství občanů, neznamená však zajištění plné informovanosti (navíc v daném případě navzdory tvrzenému nedostatku oznámení o volbách se navrhovatel do volební místnosti dostavil). Vzhledem k tomu, že nedošlo k porušení žádného ustanovení volebního zákona, nepřichází v úvahu zkoumání vlivu takového porušení na výsledky voleb. Ovšem jen porušení tohoto zákona způsobem ovlivňujícím výsledek hlasování může být důvodem pro vyslovení neplatnosti voleb soudem; v daném případě tyto podmínky naplněny nebyly.

Z uvedených důvodů Nejvyšší správní soud zamítl podaný návrh jako nedůvodný podle § 90 s. ř. s.