Vydání 4/2013

Číslo: 4/2013 · Ročník: XI

2798/2013

Volba prezidenta republiky: povaha petice připojené ke kandidátní listině

Volba prezidenta republiky: povaha petice připojené ke kandidátní listině
k § 25 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)
k § 5 odst. 3 zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním
k čl. 18 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
Petice připojená ke kandidátní listině podle § 25 odst. 3 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky, není peticí podávanou podle zákona č. 85/1990 Sb., o právu petičním. Jejím smyslem je totiž výhradně vyjádření podpory konkrétnímu kandidátovi, nikoliv podání žádosti, návrhů či stížnosti ve smyslu čl. 18 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a není proto dán ani žádný důvod očekávat jejich vyřízení způsobem podle § 5 odst. 3 zákona o právu petičním, tzn. písemně sdělit petičnímu výboru stanovisko k obsahu petice a informovat o způsobu jejího vyřízení.
(Podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2012, čj. Vol 6/2012-28)
Věc:
Ing. Jiří Kesner proti Ministerstvu vnitra o povinnost registrovat kandidátní listinu.
Navrhovatel, coby občan, který navrhl sám sebe na funkci prezidenta republiky, se návrhem podle § 89 odst. 1 písm. a) s. ř. s. domáhal ochrany proti rozhodnutí odpůrce ze dne 23. 11. 2012, kterým odpůrce podle § 26 odst. 2 písm. d) zákona o volbě prezidenta republiky, s odkazem na § 25 odst. 3 téhož zákona, odmítl navrhovatelovu kandidátní listinu. Odpůrce vyšel z toho, že navrhovatel podal kandidátní listinu dne 26. 9. 2012, tedy ještě před nabytím účinnosti zákona o volbě prezidenta republiky. Dnem jejího podání nicméně bylo zahájeno řízení o registraci kandidátní listiny. Z přezkoumání kandidátní listiny vyplynulo, že kandidátní listina po doplnění potvrzení o zřízení volebního účtu obsahuje náležitosti vyžadované § 25 odst. 1 a 2 zákona o volbě prezidenta republiky a kandidát splňuje podmínky volitelnosti. Z § 25 odst. 3 téhož zákona ovšem vyplývá, že "[p]
odává-li kandidátní listinu navrhující občan, připojí ke kandidátní listině petici podepsanou alespoň 50 000 občany oprávněnými volit prezidenta republiky
". Odpůrce ovšem při přezkoumání kandidátní listiny zjistil, že ke kandidátní listině podané navrhovatelem bylo přiloženo celkem 17 petičních archů obsahujících pouze 54 podpisů občanů. Zákonná podmínka vztahující se k minimálnímu počtu občanů podepsaných na předložené petici nebyla splněna, a odpůrce proto navrhovatelovu kandidátní listinu odmítl.
Navrhovatel napadl rozhodnutí odpůrce návrhem, jímž se domáhal vydání rozhodnutí o povinnosti registrovat kandidátní listinu. Ve svém návrhu mimo jiné poukazoval na znění čl. 18 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") zaručujícího petiční právo, které je na zákonné úrovni provedeno zákonem o právu petičním. Právě jím se dle navrhovatele měla řídit petice, kterou k podpoře své kandidatury podal dne 26. 9. 2012, tedy ještě před tím, než nabyl účinnosti zákon o volbě prezidenta republiky, neboť ten podle § 89 nabyl účinnosti až dne 1. 10. 2012. Podle § 75 téhož zákona se přitom
nezbytné úkony spojené s volbou prezidenta učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za úkony učiněné podle tohoto zákona
. Proto předložení kandidátní listiny navrhovatele a k ní náležející petice mělo být považováno za úkon učiněný podle zákona o volbě prezidenta republiky, a tudíž za úkon vyhovující a umožňující registraci této kandidátní listiny. Přitom podle § 21 odst. 2 tohoto zákona mohl podat pouze jednu kandidátní listinu, takže po účinnosti zákona nemohl podat novou kandidátní listinu, která by lépe plnila požadavky zákona o volbě prezidenta republiky. Kdyby se snad objevil nápad dodat takovou druhou petici, dostal by se navrhující občan podle navrhovatele do tzv. právní smyčky, což by byl "
ryzí právní amaterismus
". Jím podaná petice tedy měla být vyhodnocena ještě podle zákona o právu petičním. Nadto navrhovatel podotkl, že když byla podaná petice podrobena následným procedurám, očekával i stanovisko k obsahu petice ve smyslu § 5 odst. 3 zákona o právu petičním.
Odpůrce ve svém vyjádření připomněl, že zákon o právu petičním představuje obecnou zákonnou úpravu práva petičního zaručeného na ústavní úrovni v čl. 18 Listiny. Vedle toho ale existuje v českém právním řádu několik speciálních zákonů, které zakotvují oprávnění předkládat petiční archy na podporu věci související s konkrétním předmětem úpravy daného zákona, jako je zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí, zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, či zákon č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, a konečně i zákon o volbě prezidenta republiky. Podle posledně jmenovaného zákona je peticí příloha navrhujícího občana ke kandidátní listině obsahující kvalifikovaný seznam občanů oprávněných volit prezidenta republiky. Přitom zákonodárce v žádném z těchto zákonů neučinil odkaz na zákon o právu petičním, na rozdíl od zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, kde na tento zákon přímo odkazuje. Ze všech těchto důvodů odpůrce nepovažuje návrh za důvodný.
Nejvyšší správní soud návrh zamítl.
Z odůvodnění:
III. Argumentace soudu
(...) [11] Svou třetí námitkou navrhovatel v zásadě tvrdí, že jeho petice byla sepsána podle obecného zákona o právu petičním, ještě před nabytím účinnosti zákona o volbě prezidenta republiky; nemusela tedy splňovat jeho tehdy ještě neúčinné požadavky, měla ovšem následně nabýt na základě jeho přechodného ustanovení § 75 účinky petice ve smyslu § 25 odst. 3 téhož zákona. I tuto námitku je třeba odmítnout.
[12] Soud se neztotožňuje s navrhovatelem v tom, že by petice, kterou přiložil ke své kandidátní listině, byla peticí ve smyslu zákona o právu petičním. Za petice se podle § 1 odst. 1 tohoto zákona pokládají
žádosti, návrhy a stížnosti ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu
. Peticí přikládanou ke kandidátní listině ve volbách prezidenta republiky ovšem tam podepsaní ničeho nežádají, nic nenavrhují a na nic si nestěžují ve smyslu čl. 18 odst. 1 Listiny a citovaného zákonného ustanovení. Ústavní opora pro tento typ petice totiž plyne přímo z čl. 56 odst. 5 Ústavy a její smysl spočívá ve vyjádření podpory konkrétnímu kandidátovi. V případě těchto peticí proto není dán žádný důvod očekávat jejich vyřízení způsobem podle § 5 odst. 3 zákona o právu petičním, tzn. písemně sdělit petičnímu výboru stanovisko k obsahu petice a informovat o způsobu jejího vyřízení.
[13] Jinak řečeno, v případě petice podle čl. 56 odst. 5 Ústavy jde výhradně o vyjádření podpory konkrétní kandidátní listině, a nejedná se tak na rozdíl od obecné úpravy obsažené v petičním zákoně o samostatný, o sobě stojící dokument, který vyjadřuje, kdo a čeho se domáhá. Petice podle § 25 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky, stejně jako petice podle § 21 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí, podle § 6 odst. 2 zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích či podle § 61 odst. 2 zákona o volbách do Parlamentu České republiky, tedy nejsou samostatně stojícími peticemi, tedy peticemi podle zákona o právu petičním, ale jakýmisi akcesorickými peticemi, tedy peticemi coby listinami obsahujícími podpisy občanů shromážděné za určitým cílem, jejichž právní režim je plně vymezen těmito zvláštními zákony.
[14] Všechny tyto zákonné úpravy jsou sice odrazem ústavního práva petičního a také volebního práva v širším pojetí; režimy jednotlivých výše uvedených zákonů jsou však relativně oddělené, podobně jako například zákonné úpravy práva sdružovacího podle článku 20 Listiny. Takže pokud se někdo sdružuje v politické straně nebo politickém hnutí, podléhá výhradně režimu zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, nikoli režimu "
obecného
" zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů. Stejně tak pokud má navrhovatel předložit petice podle zákona o volbě prezidenta republiky, nemůže se domáhat toho, že stačí, pokud před účinností tohoto zákona splňovala podmínky zákona o právu petičním, neboť jde o dvě relativně autonomní právní úpravy. Termín "
petice
" byl zákonem o volbě prezidenta republiky, stejně jako zákonem o volbách do zastupitelstev obcí, zákonem o sdružování v politických stranách a v politických hnutích či zákonem o volbách do Parlamentu České republiky, zvolen nikoli jako pojem, který by měl danou listinu podřadit také zákonu o právu petičním, ale pouze jako obecné označení písemného dokumentu, jímž větší množství osob podporuje kandidaturu konkrétní osoby na funkci prezidenta republiky. Petice připojená navrhovatelem k jeho návrhu na registraci kandidátní listiny tedy nespadá do režimu zákona o právu petičním, nýbrž výhradně do režimu zákona o volbě prezidenta republiky a musí splňovat požadavky jeho § 25 odst. 3. Petice připojená ke kandidátní listině navrhovatelem nesplňovala požadavek 50 000 podpisů, a proto nemohla v režimu zákona o volbě prezidenta republiky vyvolat splnění podmínky doložení podpory navrhovatelovy kandidatury.
[15] Nic na tom nemůže změnit ani § 75 zákona o volbě prezidenta republiky. Podle tohoto ustanovení platí, že "
nezbytné úkony spojené s volbou prezidenta učiněné přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se považují za úkony učiněné podle tohoto zákona
". Na navrhovatelem předloženou petici způsobem, jak tvrdí navrhovatel, ovšem toto ustanovení nedopadá. Muselo by se totiž jednat pouze o "
nezbytné
" úkony, přičemž ona nezbytnost by měla spočívat v tom, že je daná osoba musela učinit ještě před účinností zákona, jinak už by jej nestihla provést v zákonem stanovených lhůtách. Uzavření a odevzdání petice na podporu kandidatury však zjevně není úkonem, který bylo nezbytné učinit ještě před 1. 10. 2012, neboť pro tento úkon byla navrhovateli stanovena zákonem konkrétní lhůta, a to do "
nejpozději 66 dnů přede dnem volby prezidenta
", jak vyplývá z § 21 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky. V případě voleb prezidenta republiky konaných v roce 2013 šlo konkrétně o den 6. 11. 2012, do kdy měly být kandidátní listiny, včetně petičních archů, odpůrci předány. V jejím podání před účinností zákona tak lze spatřovat ze strany navrhovatele marnou snahu zákon obcházet, kterou je třeba odmítnout. Z toho, že úkony učiněné přede dnem nabytí účinnosti zákona se považují za úkony učiněné podle tohoto zákona, totiž nelze dovodit, že by tyto úkony vyvolávaly účinky podle daného zákona, přestože by nesplňovaly podmínky, které na ně klade. Naopak je třeba dané ustanovení vyložit tak, že tyto účinky může vyvolávat jedině úkon, který byl sice učiněn ještě před účinností zákona, ale splňuje podmínky jím kladené. Opačný výklad by vedl k tomu, že by kdokoli mohl využít legisvakanční lhůty mezi platností a účinností zákona k tomu, aby v ní učinil úkon nesplňující podmínky zákona, a spoléhal by přitom na to, že účinností zákona bude tento nedostatek konvalidován. Takový přístup by však zjevně protiřečil smyslu legisvakanční lhůty, kterým je dát osobám dotčeným nově přijatým zákonem první příležitost a dostatečný čas na seznámení se s ním, než na ně začne působit, nikoli poslední příležitost k obcházení podmínek, které platný, ale dosud neúčinný zákon stanovuje.
[16] Je tak třeba navrhovatelovu třetí námitku odmítnout s tím, že petice, kterou předložil 26. 9. 2012 odpůrci, nebyla peticí ve smyslu zákona o právu petičním, nýbrž peticí podle § 25 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky, provádějícího čl. 56 odst. 5 Ústavy. Požadavky stanovené tímto ustanovením ovšem nesplnila, takže nemohla vyvolat zákonem požadované následky, na čemž nemohl nic změnit ani navrhovatelův chybný výklad § 75 zákona o volbě prezidenta republiky.
[17] Lze tak závěrem konstatovat, že navrhovatelovu kandidátní listinu podpořilo svými podpisy pouze 54 občanů oprávněných volit prezidenta republiky, kvůli čemuž nesplnila podmínku stanovenou v čl. 56 odst. 5 Ústavy a v § 25 odst. 3 zákona o volbě prezidenta republiky. Bylo proto zcela namístě, že byla odpůrcem odmítnuta. Pokud by totiž byly akceptovány i kandidátní listiny s tak mizivou podporou, jako je kandidátní listina nyní posuzovaná, lze se obávat, že by tím byly otevřeny dveře k nevážně míněným kandidaturám učiněných z žertu či pro pouhé osobní zviditelnění. Předmětný návrh je proto třeba zamítnout.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.