313/2004
Vodní právo a podmínky k uložení opatření k nápravě
Ej 302/2004
Vodní právo: podmínky k uložení opatření k nápravě
k § 27 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 14/1998 Sb.*)
Jestliže vodohospodářský orgán zjistí, že nedovoleným vypouštěním vod nebo nedovoleným nakládáním s látkami vodám škodlivými došlo k znečištění povrchové nebo podzemní vody nebo k ohrožení její jakosti, a zjistí původce tohoto závadného stavu, pak není na jeho úvaze, zda tomuto původci uloží povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu či nikoli, ale je povinen tato opatření uložit vždy (§ 27 odst. 1 zákona č. 138/1973 Sb., o vodách).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 11. 2003, čj. 5 A 81/2001-46)
Věc:
Josef K. v D. a Mgr. Vladislava K. v D. proti Ministerstvu životního prostředí o opatření k odstranění závadného stavu.Rozhodnutím Okresního úřadu v Písku ze dne 18. 12. 2000 bylo žalobcům uloženo opatření podle § 27 vodního zákona k zamezení nedovoleného vypouštění odpadních vod z objektu čp. 32 v D. Opatření spočívalo v přerušení odpadního potrubí od nevyhovujícího čisticího zařízení tím způsobem, že nejméně jeden metr potrubí od čisticího zařízení bude odstraněn a vypouštěcí otvor bude nepropustně uzavřen.
Proti tomuto rozhodnutí podali žalobci včas odvolání, o kterém rozhodl žalovaný dne 6. 4. 2001; změnil výrok rozhodnutí správního orgánu prvního stupně tak, že uložil žalobcům do třiceti dnů od nabytí právní moci rozhodnutí zamezit nepovolenému vypouštění odpadních vod z domu čp. 32 v D. tak, že nátok do kanalizačního potrubí z jímky ve dvorku za domem bude nepropustně trvale zaslepen.
Ze správního spisu vyplynulo, že z domu žalobců jsou do jímky na dvorku odváděny nejen vody dešťové, ale i veškeré vody splaškové. Jímka na dvorku žalobců je pak opatřena odtokem a nečisté splaškové vody z ní jsou odváděny do silničního příkopu u silnice III. třídy. V tomto silničním příkopu byla při místním šetření zjištěna a zdokumentována souvislá hladina odpadní vody. Tento způsob vypouštění žalovaný klasifikoval jako vypouštění odpadních vod do vod podzemních.
Žalobci napadli rozhodnutí žalovaného žalobou u Vrchního soudu v Praze. V té uvedli, že žalobou napadené rozhodnutí považují za nezákonné a zkracující jejich práva, neboť v řízení předcházejícím tomuto rozhodnutí nebylo jednoznačně prokázáno, že žalobci vypouštějí odpadní vody ze své nemovitosti do povrchových nebo podzemních vod. Žalobci namítli, že správní orgány nikterak neprokázaly, že voda nacházející se v silničním příkopu je právě z nemovitosti žalobců.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal ke skončení řízení (§ 132 s. ř. s.), žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Úkolem soudu ve správním soudnictví je přezkoumávat zákonnost napadeného rozhodnutí, tedy posoudit soulad napadeného správního rozhodnutí se zákonem, popř. prováděcími právními předpisy vydanými v mezích zákonného zmocnění. Úkolem soudu není nahradit správní orgán v jeho odborné kompetenci. Úkolem soudu je posoudit, zda se správní orgán v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěným skutkovým stavem, resp. zda řádně a úplně zjistil skutkový stav a zda tam, kde se jeho rozhodnutí opíralo o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem, a rovněž přezkoumat, zda se odvolací orgán vypořádal vyčerpávajícím způsobem s tvrzeními žalobce obsaženými v opravném prostředku.
Podle § 23 odst. 1 vodního zákona je povinen každý, kdo vypouští odpadní nebo zvláštní vody do vod povrchových nebo podzemních, dbát, aby jakost povrchových nebo podzemních vod nebyla ohrožena nebo zhoršena. Za tím účelem je povinen zejména zajišťovat zneškodňování vypouštěných vod způsobem odpovídajícím současnému stavu technického pokroku a měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění v souladu s podmínkami stanovenými v rozhodnutí vodohospodářského orgánu.
To, že skutečně došlo k vypouštění vod nedovoleným způsobem a ke znečišťování jak povrchových, tak podzemních vod žalobci, bylo prokázáno a řádně zdůvodněno v žalobou napadeném rozhodnutí, jasně bylo uvedeno, z jakých zjištění žalovaný vychází, jaké důkazní prostředky použil a jak k takovému závěru dospěl.
Podle ustanovení § 27 odst. 1 vodního zákona uloží vodohospodářský orgán tomu, kdo nedovoleným vypouštěním vod nebo nedovoleným nakládáním s látkami škodlivými vodám znečistí povrchové nebo podzemní vody nebo tímto ohrozí jejich jakost, povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu, zejména směřující k zabránění dalšího znečišťování nebo ohrožování jakosti povrchových a podzemních vod, popřípadě též opatření k zajištění náhradního odběru vody.
Jak je zřejmé ze zákonné dikce toho ustanovení, není na zvážení vodohospodářského orgánu, zda povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu původci znečištění uloží či nikoli, neboť takovou povinnost má vždy, pokud vypouštění znečištěných vod jiným než zákonem stanoveným způsobem zjistí. Žalovaný v souzeném případě vypouštění znečištěných vod zjistil i prokázal; proto zcela v souladu s vodním zákonem uložil žalobcům povinnost provést opatření k odstranění závadného stavu. Takovým postupem žalovaného nemohli být žalobci nikterak zkráceni na svých právech, jak v žalobě uvádějí.
(ani)
*) Nyní srovnej § 42 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon).
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.