Vydání 2/2007

Číslo: 2/2007 · Ročník: V

1053/2007

Vdovský důchod: podmínky vzniku nároku

Ej 319/2006
Vdovský důchod: podmínky vzniku nároku
k § 20 odst.3, § 50 odst. 2 písm. a) a § 50 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Žila-li žalobkyně jako matka nezaopatřených dětí (§ 20 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění) řadu let s jiným mužem ve společné domácnosti spolu se svými nezaopatřenými dětmi a manželství bylo uzavřeno jeden den před smrtí tohoto muže, není splněna podmínka, že nezaopatřené dítě bylo vychováváno v rodině zemřelého (§ 50 odst. 3 téhož zákona). Žalobkyni proto nelze přiznat nárok na vdovský důchod podle § 50 odst. 2 písm. a) tohoto zákona.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 10. 2006, čj. 3 Ads 76/2005-49)
Prejudikatura:
srov. č. 248/2004 Sb. NSS.
Věc:
Jitka U. proti České správě sociálního zabezpečení o vdovský důchod, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalovaná dne 6. 12. 2004 svým rozhodnutím nepřiznala žalobkyni vdovský důchod pro nesplnění podmínek § 50 odst. 2 a 3 zákona. Dcery žalobkyně, pocházející z jejího prvního manželství, nebyly podle názoru žalované vychovávány ve společné domácnosti s druhým manželem Karlem B., neboť toto druhé manželství bylo uzavřeno pouhý den před jeho smrtí.
V žalobě proti tomuto rozhodnutí brojila žalobkyně proti názoru žalované, že nesplňuje podmínku uvedenou v § 50 odst. 3 zákona. Žalobkyně pečuje o své dvě vlastní nezaopatřené děti, které jí byly svěřeny po rozvodu manželství s jejím prvním manželem do její péče. Jedná se o její vlastní děti, s druhým manželem žila ve společné domácnosti minimálně pět let před uzavřením manželství, a proto děti byly ve smyslu § 50 odst. 3 zákona v rodině zemřelého manžela vychovávány. Manželovy příjmy se započítávaly do příjmů rodiny jak před uzavřením manželství, tak po jeho uzavření.
Krajský soud učinil právní závěr, že žalobkyně podmínku § 50 odst. 3 zákona nesplňuje. Žalobkyně sice prokázala, že s Karlem B. i jejími dcerami spolu asi sedm let žili ve společné domácnosti, společně hospodařili a pečovali o děti, nicméně § 50 odst. 3 zákona je třeba vykládat v souladu s § 33 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině. Soud má za to, že rodina by vznikla až uzavřením manželství mezi žalobkyní a Karlem B. Zákon o rodině nezná pojmy „druh“ a „družka“. Vzhledem k tomu, že žalobkyně s Karlem B. uzavřela manželství den předtím, než Karel B. zemřel, má soud za to, že děti žalobkyně nebyly v rodině zemřelého vychovávány, protože manželství trvalo pouze jeden den a v době od uzavření manželství se dcery žalobkyně s Karlem B. již ani nesetkaly.
V kasační stížnosti žalobkyně vyjádřila nesouhlas s názorem soudu na vztah § 50 odst. 3 zákona s § 33 zákona o rodině. Ustanovení § 33 neříká nic o tom, jak dlouho musí manželství trvat, a neříká nic o době trvání společné domácnosti manžela a dětí jeho ženy. V den úmrtí Karla B. nepochybně existovala společná domácnost a také výchova dětí. Nelze říci, že když manžel žalobkyně byl v nemocnici a dcery se nezúčastnily svatby, chybí důkaz výchovy dětí a společné domácnosti.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Podle § 50 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku po smrti manžela. Podle odstavce 2 písm. a) tohoto ustanovení má vdova po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě.
Podle odstavce 3 tohoto ustanovení dítětem podle odstavce 2 písm. a) se rozumí dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní dítě vdovy.
Podle názoru Nejvyššího správního soudu skutečnost, že nezaopatřené dcery žalobkyně žily jak v době před dosažením zletilosti, tak i poté ve společné domácnosti s Karlem B. za situace, kdy svazek Karla B. se žalobkyní byl zcela volný, bez zákonné povinnosti druha matky podílet se na výchově nezaopatřených dětí (srov. § 33 zákona o rodině), není právním důvodem pro přiznání vdovského důchodu žalobkyni. Ostatně uvedený volný svazek muže a ženy v době, kdy ve společné domácnosti žily nezaopatřené děti, je též zcela bez právního významu, pokud jeden z partnerů zemře. V dané věci tato situace trvala až do uzavření manželství žalobkyně s Karlem B., což se stalo jeden den před jeho smrtí. Uzavřením manželství v uvedené době nemohlo dojít ke zhojení faktu, že nezaopatřené děti žalobkyně žily s ní a jejím partnerem pouze před uzavřením jejich manželství.
Ustanovení § 50 odst. 3 zákona č. 155/1995 Sb. tedy nelze v projednávané věci použít.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.