Vydání 11/2023

[11] Podle § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců .

[12] K roli soudů při přezkumu rozhodnutí, které se opírá o utajované informace, se vyjádřil již městský soud, který v bodech 17 až 19 shrnul dosavadní judikaturu Nejvyššího správního soudu k této otázce. Závěry vyslovené kasačním soudem se vztahují obecně k roli soudního přezkumu rozhodnutí, jejichž podkladem je utajovaná informace, nikoli pouze k některých skutkovým podstatám obsaženým v § 77 odst. 2 písm. a) zákona o pobytu cizinců.

[13] Jak Nejvyšší správní soud uvedl například v rozsudku ze dne 26. 4. 2018, čj. 1 Azs 439/2017-57, specifický způsob nakládání s utajovanými informacemi, plynoucími ze zjištění zpravodajských služeb či dalších orgánů státu, je odrazem vážení relevantních ústavně chráněných hodnot, především zájmu na ochraně bezpečnosti státu a jeho demokratického zřízení na straně jedné a práva na spravedlivý proces účastníka správního řízení na straně druhé. nejen Nejvyššího správního soudu, ale též Ústavního soudu (např. nálezy ze dne 12. 7. 2001, sp. zn. Pl. ÚS 11/2000, č. 322/2001 Sb., či ze dne 6. 9. 2007, sp. zn. II. ÚS 377/04, č. 136/2007 Sb. ÚS; z nedávné doby např. nález ze dne 19. 10. 2021, sp. zn. III. ÚS 2116/21), Evropského soudu pro lidská práva (rozsudky velkého senátu ze dne 19. 9. 2017, , stížnost č. 35289/11, či ze dne 15. 10. 2020, , stížnost č. 80982/12) a Soudního dvora (rozsudek velkého senátu ze dne 4. 6. 2013, , C-300/11) dovodila, že procesní omezení účastníka řízení, jemuž jsou tyto informace legitimně znepřístupněny, musejí být určitým způsobem vyvážena tak, aby tato omezení byla ve výsledku přiměřená sledovaným účelům, tj. ochraně bezpečnosti státu a dalších ústavně aprobovaných zájmů.

[14] Toto vyvážení se zajišťuje prostřednictvím specifické role správního soudu v rámci přezkumu správního rozhodnutí, jehož podkladem byla utajovaná informace. Právě s ohledem na to, že je to až a pouze soudní přezkum, který v souladu se shora uváděnou judikaturou představuje vyvážení omezení procesních práv účastníka řízení, je zcela nezbytné, aby se soud s utajovanou informací přímo seznámil, a je povinen ověřit hlediska věrohodnosti, přesvědčivosti a relevance takové informace ve vztahu k závěrům, které z nich správní orgán vyvodil; úkolem správního soudu však není přezkoumávat pravdivost takových informací (usnesení rozšířeného senátu ze dne 1. 3. 2016, čj. 4 As 1/2015-40, č. 3667/2018 Sb. NSS).

[15] Tyto informace by tak měly obsahovat popis zdroje získaných informací a způsobu jejich získání, včetně popisu okolností a důvodů, pro které má policejní nebo zpravodajská služba uvedené informace za věrohodné. Smyslem a účelem soudní kontroly rozhodování na základě utajovaných informací je především zajistit, aby k tomu byly používány pouze informace skutečné a věrohodné a aby tyto informace poskytovaly dostatečně přesný a spolehlivý skutkový základ pro právní posouzení věci (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 3. 2020, čj. 2 Azs 259/2019-28, č. 4031/2020 Sb. NSS, či ze dne 22. 9. 2021, čj. 1 Azs 153/2021-78).

[16] Otázka věrohodnosti a přesvědčivosti utajovaných informací je v rámci soudního přezkumu klíčová právě proto, že sám účastník řízení nemůže jejich obsahu jakkoliv oponovat, například namítat, že uváděné skutečnosti se nestaly nebo probíhaly jinak. Soud je tak postaven do situace, v níž nahrazuje jinak běžné kontradiktorní schéma soudního řízení, avšak o skutečnostech obsažených v utajované informaci sám nemá rovněž dostatečné povědomí (dokonce je má nižší než žalobce a původce utajované informace), přičemž ale v rámci soudního přezkumu musí aprobovat věrohodnost a relevanci těchto skutečností.

[17] Jinými slovy, v případě použití utajovaných informací, k nimž je z legitimních důvodů omezen přístup účastníkovi řízení, je soudní přezkum jedinou garancí zajišťující vyloučení libovůle v rozhodování správních orgánů a tato garance je navíc považována za nutnou součást vyvážení těchto procesních omezení účastníka řízení.

[18] Při zohlednění všech výše uvedených východisek se Nejvyšší správní soud seznámil s obsahem utajované informace. Dospěl přitom ke stejnému závěru jako městský soud, totiž že doložená informace nedostojí výše uvedeným požadavkům na posouzení věrohodnosti, resp. že míra neurčitosti tvrzení soudům neumožňuje učinit si jakoukoli představu o věrohodnosti poskytnutých informací. Tento závěr nemůže zvrátit ani přesvědčení stěžovatelky, že městský soud nesplnil svou povinnost hodnotit věrohodnost utajované informace na základě všech dostupných i dodatečně poskytnutých údajů a ve vzájemných souvislostech. I se zohledněním obsahu sdělení zpravodajské služby ze dne 10. 5. 2023, která je rovněž utajovanou informací, nemůže Nejvyšší správní soud dospět k jinému závěru, než že zpravodajská služba konkrétněji neuvedla, jakým způsobem se dozvěděla o žalobcově jednání a zejména v jakých souvislostech se tak stalo.

[19] Z utajované informace není zřejmé, jaký typ zdroje nebo jakou metodu k získání informací zpravodajská služba využila a nepopsala ani okolnosti a důvody, pro které má uvedené informace za věrohodné. K tomu městský soud správně uvedl, že zpracovatel utajované informace mohl uvést, zda šlo o použití operativně pátrací techniky, sledování žalobce nebo jiných osob či výpověď agenta. Měl také obecněji popsat okolnosti získání informace a situaci tak zasadit do širšího kontextu. Nutno podotknout, že městský soud přitom po zpravodajské službě nepožadoval sdělení jmen či identity jejích zdrojů, což by zcela jistě mohlo zmařit obsah její činnosti. Městský soud ani neuvedl, že by utajovaná informace zachycovala toliko názor zpracovatele či byla vyfabulovaná, jak naznačuje stěžovatelka.

[20] Nejvyšší správní soud se neztotožňuje se stěžovatelkou v tom, že sdělení zpravodajské služby městskému soudu ze dne 10. 5. 2023 v maximální možné míře vyhovělo požadavkům výzvy soudu ze dne 2. 5. 2023. Postup zpravodajské služby, která městskému soudu odmítla poskytnout bližší okolnosti ke zdrojům utajované informace, nebyl na místě. Argument stěžovatelky, že poskytnutí těchto informací soudu by představovalo neúměrné navyšování rizika zmaření prováděných úkolů i ohrožení vybraných osob, nemůže obstát. Popírá totiž specifika soudního přezkumu rozhodnutí, jejichž podkladem jsou utajované informace, jak byla představena výše, ale také režim poskytování utajovaných informací i nutnou vzájemnou důvěru mezi výkonnou a soudní složkou státní moci. Zpravodajská služba totiž na jednu stranu nemá důvěru v to, jak soud s utajovanou informací naloží, zda tím soud nezmaří zpravodajskou činnost ve vztahu k žalobci, či neohrozí osoby, které byly zdrojem utajované informace či se na jejím získání podílely. Na druhou stranu však od soudu požaduje, aby utajované informaci uvěřil a splnil svou roli garanta procesu, jehož důsledkem je zásah do veřejných subjektivních práv žalobce. Tuto roli však soud nemůže plnit, pokud by zde neexistovala určitá míra vzájemné důvěry mezi jednotlivými složkami státní moci.

[21] Nejvyšší správní soud vnímá aktuální bezpečnostní situaci v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině, na kterou poukazuje stěžovatelka. Nemůže však ani za těchto okolností rezignovat na svou, výše popsanou, roli v rámci soudního přezkumu správního rozhodnutí. Nadto Nejvyšší správní soud podotýká, že městský soud v napadeném rozsudku nehodnotil relevanci utajované informace, ale napadené rozhodnutí zrušil toliko pro nedostatečnou konkrétnost informací, které mu znemožnily hodnotit věrohodnost utajované informace. Není mu proto zřejmé, proč stěžovatelka městskému soudu vytýká, že „“.

[22] Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že závěr městského soudu o tom, že skutkový stav, který vzala stěžovatelka za základ svého rozhodnutí, nemá oporu ve spise, je správný a kasační soud z tohoto důvodu neshledal rozsudek nezákonným. Soud znovu zdůrazňuje, že nemůže rezignovat na rozsah a kvalitu poskytnuté utajované informace, neboť je povinen posoudit mj. její věrohodnost. Pokud mu zpravodajská služba neposkytne informace popisující kontext jejího získání v dostatečně konkrétní podobě k tomu, aby mohl posoudit věrohodnost utajované informace, nemůže plnit svou specifickou roli v rámci soudního přezkumu správních rozhodnutí.