Vydání 7/2007

Okresní veterinární správa ve Zlíně vydala dne 30. 12. 2002 závazný pokyn podle § 52 odst. 1 písm. b) veterinárního zákona, v němž pod bodem 4 uložila žalobkyni do doby vybudování nového hnojiště řešit skladování hnoje z jednotlivých stájí do přistaveného kontejneru s denním odvozem hnoje na polní skládku, kontejner pro přechodné skladování hnoje dislokovat na takové místo, aby nedocházelo ke křížení potravinářských, krmných a hnojných cest, a pod bodem 5 zajistit odklizení hnoje z komunikace mezi budovami na farmě a provést vyčištění krmných cest.

Dne 25. 3. 2003 provedla okresní veterinární správa kontrolní zjištění a pořídila fotodokumentaci, ze které vyplývá, že hnůj z večerního a ranního vyhrnutí byl ukládán přímo na komunikaci, odkud byl posléze odvážen na polní skládku. Kontejner pro přechodné skladování hnoje nebyl vůbec opatřen a dislokován ke stanovenému účelu. Žalobkyně tím nesplnila závazný pokyn k odklizení hnoje z komunikace a k jejímu vyčištění, a dopustila se tak správního deliktu podle § 73 odst. 1 písm. c) bodu 6 veterinárního zákona. Okresní veterinární správa jí proto dne 23. 4. 2003 uložila pokutu ve výši 20 000 Kč.

Žalovaná dne 24. 5. 2005 odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí zamítla a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdila. Nesouhlasila přitom s tvrzením, že závazný pokyn je plněn jiným způsobem, neboť způsob odstraňování hnoje byl jednoznačně stanoven v rozhodnutí o závazném pokynu, které je nutno posuzovat jako individuální správní akt ukládající žalobkyni konkrétní povinnost. Ve správním řízení o uložení pokuty nelze namítat, že závazný pokyn je plněn či může být plněn i jiným způsobem, neboť tento způsob je již autoritativně stanoven, a stejně tak nelze napadat důvodnost jeho vydání; tyto námitky měla žalobkyně uplatnit v řízení o uložení závazného pokynu včetně možnosti použití opravného prostředku. Žalovaná konstatovala, že hnůj vyhrnutý na komunikaci a do prostor mezi budovami kravínů je zcela určitě zdrojem potenciální kontaminace živočišných produktů (mléka, s nímž se zachází v mléčnici) i krmiva. Z fotodokumentace je jasně vidět, že přístup k mléčnici je možný jedině po komunikaci, na které je vyhrnutý hnůj; stejná komunikace slouží i k zavážení krmiva do stájí. Proto je oprávněný požadavek na ukládání hnoje do kontejneru, který je dislokován mimo přístupovou komunikaci. Porušení povinností stanovených v závazném pokynu je nutno hodnotit jako závažné, o čemž svědčí i zařazení skutkové podstaty tohoto deliktu mezi delikty s možností uložit sankci až do výše 1 milionu Kč. Žalobkyně zvýšila riziko vzniku a šíření nákaz nebo jiných onemocnění zvířat a onemocnění přenosných ze zvířat na člověka a též zvýšila riziko kontaminace živočišných produktů (mléka) a krmiva zaváženého do stáje.

Rozhodnutí žalované napadla žalobkyně žalobou, ve které především poukázala na to, že i přes závazný pokyn nebylo v jejích silách požadovaný kontejner zajistit, a proto poté, co je hnůj vyhrnut na komunikaci, je ihned vyvážen na polní skládku. Z tohoto důvodu má za to, že závazný pokyn plní, byť jiným způsobem, a tedy že z její strany nedošlo k porušení závazného pokynu. Podstatné je, zda bylo dosaženo smyslu a účelu, ke kterému byl závazný pokyn vydán, a nikoliv jak je tento závazný pokyn plněn. Nelze striktně trvat na dodržování plnění určitou formou, která by se v konkrétním případě neosvědčila, a v konečné fázi by docházelo k porušení povinnosti, byť by byla dodržena forma uvedená v pokynu. Žalobkyně má za to, že v daném případě je podstatné, že byl dosažen účel závazného pokynu, tedy že nedocházelo ke křížení potravinářských, krmných a hnojných cest. Sám kontrolní orgán uvedl, že v době kontroly byl shledán závadný stav proto, že došlo k poruše centrálního dopravníku hnoje, který nemohl být použit, a že proto přechodně došlo k uložení hnoje na silnici, odkud byl následně odvezen na polní skládku. Žalobkyně má za to, že z tohoto ojedinělého případu nelze dospět k závěru, že z její strany dochází k porušování závazného pokynu.

Městský soud v Praze žalobu zamítl.