Vydání 5/2008

(...) K námitkám žalobce ve věci samé soud poukazuje na obsah spisového materiálu a nesporná tvrzení obou účastníků řízení, z nichž vyplývá, že dne 22. 9. 2005 provedla Městská policie obhlídku žalobcova vozidla taxislužby, při které bylo zjištěno, že jeho vozidlo bylo označeno na předních dveřích vozidla ceníkem s nástupní sazbou max. 99 Kč, cenou za jeden kilometr max. 99 Kč a sazbou za čekání za jednu minutu max. 6,50 Kč. Žalobce byl uloženou pokutou postižen za to, že nesplnil povinnost zajistit, aby k výkonu taxislužby bylo užito pouze vozidel označených a vybavených předepsaným způsobem, když způsob označení vozidla požadavky na vybavení vozidla taxislužby doklady a dalšími náležitostmi stanoví prováděcí právní předpis, jak vyplývá ze shora citovaného § 21 odst. 4 zákona o silniční dopravě, tj. prováděcí vyhláška. Podle shora citovaných zákonných ustanovení byl žalobce povinen umístit v horní polovině vnější strany obou předních dveří informaci o aktuální nabídce ceny za uskutečnění přepravní služby v obci, ve které je služba nabízena (§ 11 odst. 2 prováděcí vyhlášky), když na vnější straně předních dveří nejsou zároveň přípustné žádné jiné nápisy či znaky než stanovené touto vyhláškou (§ 11 odst. 3 téže vyhlášky), a když zároveň podle § 14 odst. 2 téže vyhlášky je informace umístěná na dveřích vozidla taxislužby podle § 11 odst. 2 povinna obsahovat aktuální nabídku ceny za přepravní služby na území obce, ve které je dopravní služby nabízena, a musí zahrnovat všechny dílčí položky, z nichž je výsledná sazba složena. Dílčí položkou pak může být pouze numericky vyjádřená nástupní sazba v Kč, hodnota sazby pro vzdálenost v Kč (Kč/km) a hodnota sazby pro čas v Kč (Kč/min). Číslo, pod nímž je příslušná sazba uložena v paměťové jednotce taxametru, se uvádí v pravém horním rohu cenové informace.

V projednávané věci bylo zjištěno a prokázáno, že žalobce této své zákonné povinnosti nedostál, neboť uvedením slova nesplnil svou povinnost provozovatele taxislužby vyjádřit dílčí položku pouze numericky vyjádřenou sazbou. Kromě toho žalobce porušil zákonnou povinnost uvést v pravém horním rohu cenové informace číslo, pod nímž je příslušná sazba uložena v paměťové jednotce taxametru. Tímto svým jednáním žalobce porušil shora citovaný § 14 odst. 2 prováděcí vyhlášky. K tomu soud poukazuje na slovo , kterým měl zákonodárce podle stanoviska soudu na mysli uvedení jednoho konkrétního čísla příslušné sazby, neboť pouze pod takovým jedním číslem může být příslušná sazba uložena v paměťové jednotce taxametru a může sloužit ke kontrole možných zákazníků žalobce, kteří se zprvu seznámí s číslem sazby na předních dveřích vozu taxislužby, a dále mohou při uskutečnění cesty kontrolovat na taxametru, zda číslo zde uvedené odpovídá informaci uvedené na dveřích vozu, a tedy, zda se jedná o stejnou cenu za přepravu. Pro případ, že by stejně jako v projednávané věci bylo na vozidle taxislužby uvedeno číselné rozpětí, zde , zanikl by význam takového informování možného zákazníka žalobce, a kontrola ceny zákazníkem by tak byla znemožněna, neboť v kontextu s další informací o maximálních cenách za nástupní sazbu a cenou za jeden kilometr se cestující dozví maximální cenu, kterou za službu bude hradit, když taková informace je ale s ohledem na stanovené maximální ceny taxislužby na území hl. m. Prahy matoucí. V tom se soud shoduje se stanoviskem žalovaného uvedené v písemném vyjádření k žalobě. Podle závěru soudu je uvedením slova u cenové informace žalobcem uváděno rozpětí ceny za nabízenou službu, a nikoli cenu aktuální, jak požaduje ustanovení § 11 odst. 2 prováděcí vyhlášky. Podle stanoviska soudu nemůže žalobce jako provozovatel taxislužby požívat příznivějších podmínek při stanovení ceny oproti ostatním podnikatelům a v cenové nabídce uvádět "rozpětí" ceny, byť pouze jeho horní hranici slovem , a to tím spíše, že cena taxislužby je na území hl. m. Prahy regulována, a žalobcem uvedené výše nedosahuje.