Vydání 11/2019

Číslo: 11/2019 · Ročník: XVII

3929/2019

Správní trestání: lhůta pro zahájení přezkumného řízení

Správní trestání: lhůta pro zahájení přezkumného řízení
k § 100 odst. 1 a 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich
Objektivní lhůta 3 let od právní moci rozhodnutí o přestupku pro zahájení přezkumného řízení související s trestním stíháním o totožném skutku (§ 100 odst. 1 a odst. 3 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich) se uplatní i pro přezkumné řízení, v němž bude přezkoumáván příkaz na místě, pro které jinak platí objektivní lhůta 6 měsíců (§ 101 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich).
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 1. 8. 2019, čj. 18 A 23/2018-29)
Věc:
Stanislav G. proti Policejnímu prezidiu České republiky, Ředitelství služby dopravní policie, o udělení pokuty.
Žalobce spáchal dne 1. 11. 2016 přestupek porušením § 4 písm. a), b) a § 22 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“). O tomto přestupku rozhodla Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Karviná, dopravní inspektorát, a to v příkazním řízení na místě, ve kterém byla žalobci uložena bloková pokuta ve výši 2 500 Kč. Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Karviná, dopravní inspektorát zahájil z moci úřední usnesením ze dne 29. 5. 2018 přezkumné řízení, neboť vyšly najevo skutečnosti, které odůvodňují posouzení uvedeného skutku, o kterém již bylo pravomocně rozhodnuto jako o přestupku, jako trestného činu. Proti tomuto usnesení podal žalobce odvolání, které žalovaný zamítl.
Žalobce proti rozhodnutí žalovaného podal žalobu, ve které namítal, že správní orgány nepostupovaly správně, když zahájily přezkumné řízení s odkazem na § 100 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, které připouští tříletou lhůtu pro zahájení přezkumného řízení. V příkazním řízení byla žalobci dne 1. 11. 2016 uložena pokuta ve výši 2 500 Kč, přičemž přezkumné řízení bylo zahájeno usnesením správního orgánu I. stupně dne 29. 5. 2018, tedy až po uplynutí šestiměsíční lhůty od právní moci příkazu, jak vyplývá z § 101 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Podle názoru žalobce použití § 100 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich namísto použití § 101 téhož zákona není možné pro vztah speciality a subsidiarity mezi nimi, kdy § 101 tohoto zákona je ve vztahu speciality vůči § 100 téhož zákona. Vzhledem k tomu, že je předmětná lhůta speciálně upravena v § 101 tohoto zákona, nelze přednostně použít obecnou úpravu v § 100, je tedy nevyhnutelné užít v případě žalobce šestiměsíční lhůtu pro zahájení přezkumného řízení namísto lhůty tříleté.
Žalovaný navrhoval, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.
Krajský soud vycházel z napadeného rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2018, připojeného správního spisu žalovaného, jakož i z připojeného správního spisu poskytnutého žalovaným v elektronické podobě a poté dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Při řízení o žalobě žalobce vycházel přitom krajský soud z § 65 a násl. soudního řádu správního a ze skutkového a právního stavu, který tu byl dán v době rozhodování žalovaného v souladu s § 75 odst. 1, 2 s. ř. s.
Z hlediska skutkových zjištění vyplývajících z připojených správních spisů vzal v daném případě krajský soud za prokázány následující skutečnosti:
z bloku na pokutu na místě nezaplacenou ze dne 1. 11. 2016, že žalobci byla uložena pokuta ve výši 2 500 Kč;
– z protokolu o nehodě v silničním provozu s projednáním ze dne 1. 11. 2016, že dne 1. listopadu 2016 v 13:50 hod. v katastru obce Karviná řídil žalobce osobní motorové vozidlo Mercedes Benz R350, RZ X, po vedlejší pozemní komunikaci sil. II. tř. č. 475 ze směru od Stonavy směrem na Karvinou ke křižovatce se sil. I. tř. č. 67. Na uvedené křižovatce chtěl se svým vozidlem odbočit vlevo ve směru na Karvinou, při tom přehlédl po hlavní pozemní komunikaci sil. I. tř. č. 11 ze směru od Karviné směrem na Český Těšín jedoucí osobní motorové vozidlo Škoda Octavia, RZ X, řízené řidičem Václavem A., tomuto vozidlu nedal přednost v jízdě, a v prostoru křižovatky došlo ke střetu mezi vozidly a k hmotné škodě na obou zúčastněných vozidlech. K tomuto protokolu je přiložen náčrtek a fotodokumentace z místa dopravní nehody;
– z úředního záznamu ze dne 24. 4. 2018, že se k podání vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu dostavil Václav A., který popsal své zdravotní komplikace a průběh léčby po výše uvedené dopravní nehodě, a z úředního záznamu ze dne 23. 4. 2018, že se k podání vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu dostavil Petr L. – spolujezdec Václava A., který také popsal své zdravotní komplikace a průběh léčby po výše uvedené dopravní nehodě. Ve spise jsou také založeny lékařské zprávy ze dne 27. 4. 2018 a 14. 5. 2018;
– ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení ze dne 18. 4. 2018, že dne 18. 4. 2018 byly na základě oznámení zahájeny úkony trestního řízení ve věci dopravní nehody se zraněním, neboť na základě zjištěných skutečností je dostatečně odůvodněn závěr, že dne 1. 11. 2016 v 13:50 hodin mohl být žalobcem spáchán v obci Karviná, na silnici I/67 přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku;
– z úředního záznamu ze dne 28. 5. 2018, že se k podání vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu dostavil žalobce, který k předmětné nehodě podal vysvětlení;
– dne 29. 5. 2018 vydalo Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územní odbor Karviná, dopravní inspektorát usnesení o zahájení přezkumného řízení ve věci dopravní nehody ze dne 1. 11. 2016 s odkazem na § 100 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Krajský soud v Ostravě žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
[8] Jedinou žalobní námitkou žalobce bylo, že správní orgány nepostupovaly správně, když zahájily přezkumné řízení s odkazem na § 100 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který připouští tříletou lhůtu pro zahájení přezkumného řízení. Podle názoru žalobce použití § 100 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich namísto použití § 101 téhož zákona není možné pro vztah speciality a subsidiarity mezi nimi. Je tedy nevyhnutelné užít v případě žalobce šestiměsíční lhůtu (stanovenou § 101 uvedeného zákona) pro zahájení přezkumného řízení namísto lhůty tříleté.
[9] Podle § 5 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich „[p]
řestupkem je společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin
“.
[10] Podle § 100 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich „[v]yjdou-li najevo skutečnosti, které odůvodňují posouzení skutku, o kterém již bylo pravomocně rozhodnuto jako o přestupku, jako trestného činu, zruší příslušný správní orgán rozhodnutí o přestupku v přezkumném řízení. Rozhodnutí o přestupku správní orgán zruší v přezkumném řízení též tehdy, pokud bylo vydáno přesto, že o totožném skutku již pravomocně rozhodl orgán činný v trestním řízení tak, že se nestal, nespáchal jej obviněný, spáchání skutku se nepodařilo obviněnému prokázat nebo že skutek je trestným činem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého.“ Podle odst. 2 téhož ustanovení „[p]řezkumné řízení podle odstavce se 1 zahájí a) do 3 měsíců ode dne, kdy se správní orgán dozvěděl o důvodu pro zahájení přezkumného řízení, a b) nejpozději do 3 let od zahájení trestního stíhání nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení o tom, že se skutek nestal, skutek nespáchal obviněný, že spáchání skutku se nepodařilo obviněnému prokázat nebo že skutek je trestným činem, trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno, trestní stíhání bylo zastaveno na základě schválení narovnání, bylo podmíněně odloženo podání návrhu na potrestání nebo bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého“. Podle odst. 3 „[p]řezkumné řízení podle odstavce 1 nelze zahájit po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o přestupku“.
[11] Podle § 101 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich „[p]
řezkumné řízení, v němž bude přezkoumáván příkaz na místě, lze zahájit nejpozději do 6 měsíců od právní moci tohoto příkazu
“.
[12] Z výše uvedených zákonných ustanovení je tedy nutno vycházet při posouzení žalobní námitky žalobce, tedy toho, zda správní orgány postupovaly správně, když přezkumné řízení ve věci dopravní nehody ze dne 1. 11. 2016 řešené příkazem na místě žalobci bylo zahájeno s odkazem na § 100 téhož zákona. Dle názoru krajského soudu je nutné s ohledem na citované zákonné ustanovení § 5 tohoto zákona upozornit na subsidiaritu přestupků ve vztahu k trestným činům, proto i v § 100 odst. 2 a 3 o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich jsou uvedeny speciální lhůty pro zahájení přezkumného řízení, vyjdou-li najevo skutečnosti, které odůvodňují posouzení skutku, o kterém již bylo pravomocně rozhodnuto jako o přestupku, jako trestného činu, oproti lhůtám obecným uvedeným v § 96 odst. 1 správního řádu; oproti správnímu řádu je v těchto případech lhůta pro provedení přezkumného řízení prodloužena. Zákonodárce zde tedy upřednostnil nezbytnost respektovat zákaz dvojího trestání před zájmem na dřívějším dosažení materiálně nezměnitelného rozhodnutí o přestupku. Bez ohledu na to, kdy bylo trestní stíhání zahájeno nebo kdy nabylo rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení právní moci, musí být podle § 100 odst. 3 splněno také to, že přezkumné řízení podle § 100 odst. 1 nelze zahájit po uplynutí 3 let od právní moci rozhodnutí o přestupku. Stanoví se tak maximální délka této objektivní lhůty. Naopak v případě § 101 je lhůta pro zahájení přezkumného řízení o přestupku kratší než obecná lhůta podle správního řádu a je zde dána přednost dřívějšímu dosažení právní jistoty o konečnosti příkazu na místě (Jemelka, L, Vetešník, P.
Zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, Zákon o některých přestupcích. Komentář.
1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017). S ohledem na formulace použité v § 100 je krajský soud toho názoru, že uvedená speciální lhůta (tříletá) pro zrušení rozhodnutí o přestupku platí i pro příkaz na místě, jestliže se týká případů podle § 100 odst. 1, což v nyní projednávané věci nastalo, neboť vyšly najevo skutečnosti, které odůvodňovaly závěr, že žalobce mohl spáchat přečin ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 148 odst. 1 trestního zákoníku. Když by byl přezkoumáván příkaz na místě v jiných případech, než které jsou uvedeny v § 100 odst. 1, muselo by být přezkumné řízení zahájeno nejpozději do 6 měsíců od právní moci daného příkazu. Žalovaný tedy postupoval správně, když odmítl odvolání žalobce a potvrdil usnesení správního orgánu I. stupně ze dne 29. 5. 2018, kterým bylo s odkazem na § 100 zákona č. 250/2016 Sb. zahájeno přezkumné řízení ve věci rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Karviná, dopravního inspektorátu vydaném v příkazním řízení na místě, jímž byla žalobci za přestupek, který spáchal dne 1. 11. 2016, uložena bloková pokuta ve výši 2 500 Kč.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.