Vydání 1/2004

Číslo: 1/2004 · Ročník: II

56/2004

Správní soudnictví a doručování

Řízení před soudem: doručování
k § 42 odst. 5 soudního řádu správního
k § 47 odst. 3 a 4 občanského soudního řádu
Právnická osoba se v místě doručování nezdržuje (§ 47 odst. 3 a 4 o. s. ř. a § 42 odst. 5 s. ř. s.), jestliže na adrese jejího sídla, popřípadě na adrese, kterou soudu sdělila, nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, a právnická osoba v místě doručování nevyvíjí podnikatelskou či jinou činnost prostřednictvím svých zaměstnanců nebo jiných osob.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2003, čj. 6 Afs 3/2003-20)
Věc:
Společnost s ručením omezeným H. v Š. proti Finančnímu ředitelství v Ostravě o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku z podané správní žaloby, o kasační stížnosti žalobce.
Krajský soud v Ostravě zastavil řízení poté, kdy žalobce marně vyzval k zaplacení soudního poplatku z žaloby, směřující proti třem rozhodnutím správního orgánu. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že výzva byla žalobci doručena dne 16. 12. 2002 uložením na poště, zástupce žalobce výzvu dokonce obdržel již 13. 12. 2002, ale ve stanovené lhůtě ani později až do vydání rozhodnutí soudní poplatek uhrazen nebyl.
Kasační stížnost proti tomuto usnesení Nejvyšší správní soud zamítl.
Z odůvodnění:
Stěžovatel podal kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. a namítl, že výzva soudu k zaplacení soudního poplatku ze dne 12. 12. 2002 nebyla žalobci doručena, přičemž nebyly ani splněny podmínky pro naplnění
fikce
doručení třetím dnem od uložení této písemnosti ve smyslu § 47 odst. 3 o. s. ř. Tento závěr opírá stěžovatel zejména o to, že v době doručování výzvy se v místě doručování nezdržoval a ze strany pošty nebyl dodržen postup stanovený pro doručování. Z napadeného usnesení navíc jednoznačně nevyplývá, které konkrétní řízení bylo zastaveno, neboť v něm nejsou specifikována příslušná rozhodnutí správního orgánu.
Kasační stížnost není důvodná.
Z obsahu spisu krajského soudu vyplývá, že stěžovatel podal správní žalobu proti čtyřem rozhodnutím Finančního ředitelství v Ostravě. Protože při podání žaloby zaplatil soudní poplatek pouze ve výši 1000 Kč namísto celkové částky 4000 Kč [poplatek činil částku 1000 Kč za žalobu vztahující se k jednomu rozhodnutí správního orgánu, jak vyplývá z položky 15 přílohy k zákonu ČNR č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění účinném k 31. 12. 2002 (dále též zákon o soudních poplatcích)]1), byl v souladu s § 9 odst. 1 téhož zákona vyzván k doplacení soudního poplatku v částce 3000 Kč ve lhůtě deseti dnů od doručení výzvy a zároveň byl poučen, že v případě nezaplacení poplatku ve stanovené lhůtě bude řízení zastaveno. Výzva k zaplacení soudního poplatku byla zástupci žalobce doručena dne 13. 12. 2002, jak vyplývá z údajů na doručence, a protože v tomto případě neměl účastník osobně v řízení něco vykonat (soudní poplatek lze zaplatit prostřednictvím zástupce účastníka, což se také zpravidla děje), nutno lhůtu k zaplacení soudního poplatku odvíjet od doručení výzvy zástupci stěžovatele (§ 49 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k zaplacení poplatku v tomto případě skončila dne 23. 12. 2002, a protože soudní poplatek v této lhůtě a ani později zaplacen nebyl, krajský soud postupoval správně, když řízení zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s. s odkazem na § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
Pro úplnost lze uvést, že stěžovatel by nemohl být úspěšný ani z důvodu, jehož se výslovně v kasační stížnosti dovolává, a to z následujících důvodů:
Krajský soud zaslal výzvu k zaplacení soudního poplatku rovněž stěžovateli, a protože na uvedené adrese nebyl zastižen nikdo, kdo by byl oprávněn písemnost převzít, byla písemnost dne 13. 12. 2002 uložena a adresát byl o uložení zásilky písemně vyrozuměn. Vzhledem k tomu, že si nevyzvedl zásilku ten, kdo je oprávněn písemnost převzít, do tří dnů od uložení (nejednalo se o písemnost, která měla být doručena do vlastních rukou), považuje se poslední den lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl (§ 47 odst. 3 o. s. ř.). Z toho plyne, že žalobci byla výzva k zaplacení soudního poplatku doručena dne 16. 12. 2002, takže lhůta k zaplacení soudního poplatku skončila dne 27. 12. 2002 (tato lhůta sice skončila dne 26. 12. 2002, tento den však byl svátek, takže posledním dnem lhůty byl nejblíže následující pracovní den).
Z poštovní relace přitom nevyplývá, že by se žalobce v místě doručování nezdržoval, jak zástupce žalobce tvrdí, přičemž zástupce žalobce nijak nezdůvodnil, proč se žalobce v době doručování výzvy k zaplacení soudního poplatku nezdržoval na adrese uváděné v žalobě z 5. 12. 2002 a v kasační stížnosti z 27. 3. 2003 a toto své tvrzení nijak nedoložil. Za takové situace pak námitka žalobcova zástupce, že žalobce se v uvedené době nezdržoval na adrese uvedené v žalobě, vyznívá pouze jako účelové tvrzení.
Jak však bylo výše uvedeno, pro posouzení věci je stejně rozhodující okamžik doručení výzvy k zaplacení soudního poplatku zástupci žalobce (u něhož je doručení výzvy nepochybné), a byl tak dán důvod k zastavení řízení z důvodů již vyložených. Kasační stížnost není tedy důvodná, a Nejvyšší správní soud ji proto zamítl (§ 110 odst. 1 s. ř. s.).
(zdi)
1 Nyní (od 1. 1. 2003) srov. položku 14a bod 2. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu ČNR č. 549/1991 Sb.), podle níž činí poplatek za žalobu ve věcech správního soudnictví 2000 Kč. Viz i další případy v této položce uvedené.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.