Vydání 11/2008

Číslo: 11/2008 · Ročník: VI

1711/2008

Školství: rozhovor konaný místo přijímací zkoušky z českého jazyka

Školství: rozhovor konaný místo přijímací zkoušky z českého jazyka
k § 20 odst. 4, § 60 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)*)
Ohodnocení rozhovoru konaného dle § 20 odst. 4 zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, místo přijímací zkoušky z českého jazyka s osobou, která není státním občanem České republiky, je nutno promítnout do výsledků přijímací zkoušky (je-li v souladu s § 60 odst. 4 téhož zákona stanovena).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, čj. 9 As 86/2007-76)
Věc:
Nikolaj Č. proti Krajskému úřadu Ústeckého kraje o přijetí ke vzdělávání do prvního ročníku střední školy, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal pro školní rok 2005/2006 přihlášku ke studiu na střední školu Gymnázium Most. Uvedl, že je státním občanem Ruské federace, a požádal o prominutí přijímací zkoušky z českého jazyka. V pozvánce k přijímací zkoušce byl žalobce upozorněn, že v době vymezené testu z českého jazyka bude probíhat rozhovor k ověření jeho znalosti českého jazyka, která je nezbytná pro vzdělávání na gymnáziu (§ 20 odst. 4 školského zákona). Při rozhovoru tříčlenná komise hodnotila porozumění mluvenému jazyku, interpretaci textu po poslechu, motivaci ke studiu a porozumění interpretovanému textu zadání otázek obecných studijních předpokladů. Dle komise žalobce rozuměl otázkám jen velmi málo, nebyl schopen souvislého projevu, reagoval jednoslovně, často chybně, neovládal obtížnější témata. Komise proto doporučila ohodnotit část přijímací zkoušky z českého jazyka na dolní hranici bodovaných uchazečů, celkem 5 body, a test obecných studijních předpokladů na úrovni poloviny průměrného hodnocení bodovaných uchazečů, celkem 26,25 body.
Po celkovém vyhodnocení výsledků přijímací zkoušky ředitel Gymnázia Most dne 20. 4. 2005 rozhodl, že žalobce nebyl přijat ke studiu do 1. ročníku, a to vzhledem k jeho umístění v pořadí přijatých a nepřijatých uchazečů a pro velký počet uchazečů, kteří lépe vyhověli kritériím přijímacího řízení.
Proti rozhodnutí se žalobce odvolal k žalovanému, který rozhodnutím ze dne 26. 5. 2005 odvolání zamítl.
Proti rozhodnutí žalobce podal žalobu u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ji rozsudkem ze dne 29. 8. 2007 zamítl. Uvedl, že znalost českého jazyka, která je nezbytná pro studium dotyčného uchazeče, má být ověřena vždy, a to buď klasickou přijímací zkouškou, nebo k žádosti uchazeče rozhovorem.
Proti rozsudku žalobce (stěžovatel) brojil kasační stížností, kde namítal, že jeho tzv. skóre, tedy výsledek přijímací zkoušky, mělo být vypočítáno bez přihlédnutí k výsledkům ověřování jeho schopností v češtině plynně reagovat na běžné otázky denního života a že úroveň jeho znalosti českého jazyka byla dostačující ke studiu na předmětném gymnáziu.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Stěžejním bodem kasační stížnosti je námitka týkající se výpočtu výsledku přijímací zkoušky stěžovatele, tzv. „skóre“. Podle stěžovatele mělo být toto skóre vypočítáno bez přihlédnutí k výsledkům ověření jeho schopností v češtině plynně reagovat na běžné otázky denního života. S tím velmi úzce souvisí tvrzení stěžovatele, že úroveň jeho znalosti českého jazyka byla dostačující ke studiu na předmětném gymnáziu. Pro posouzení důvodnosti této námitky je třeba vycházet z § 60 odst. 4 školského zákona. Toto ustanovení ukládá řediteli školy hodnotit uchazeče v přijímacím řízení podle znalostí uchazeče vyjádřených hodnocením na vysvědčení z předchozího vzdělávání a dále výstupního hodnocení uchazeče ze základního vzdělávání, pokud bylo uchazeči vydáno, dále dle výsledků přijímací zkoušky nebo talentové zkoušky, je-li stanovena, a dalších skutečností, které osvědčují vhodné schopnosti, vědomosti a zájmy uchazeče. Pro hodnocení těchto kriterií musí ředitel školy vypracovat systém hodnocení, který musí být transparentní, jednotný a jednoznačný. Dostát těmto požadavkům je náročné, zákon řediteli školy ponechává volnost v rozhodnutí, zda přijímací zkoušky připraví sám, či zda využije služeb některého z odborných subjektů specializovaného na tvorbu testů k ověřování znalostí a na způsoby jejich hodnocení. Jak je uvedeno výše, zodpovědným za zvážení negativ i pozitiv jednotlivých způsobů přípravy konkrétního obsahu přijímacího řízení je ředitel školy. Lze obecně konstatovat, že v případě, kdy podobu přijímacího řízení tvoří sama škola, může se zaměřit na určité prioritní okruhy znalostí, které při vzdělání preferuje, nese však veškerou zodpovědnost za objektivitu a zákonnost zkoušky a její hodnocení. Je proto obvyklé, že ředitelé školy využívají profesionálů v této oblasti, mezi které patří i společnost SCIO CZ, s. r. o. Tato společnost se specializuje na přípravu přijímacích zkoušek na střední a vysoké školy, ředitel předmětného gymnázia rozhodl o tom, že při přijímacím řízení využije jí připravené testy a výsledky budou vyhodnoceny počítačovým programem téže společnosti. Jako rozhodující kritérium pro přijetí uchazeče ke studiu bylo hodnoceno tzv. skóre, počítané jako vážený percentil výsledků jednotlivých zkoušek (český jazyk, matematika, obecné studijní předpoklady) a prospěchu ze základní školy (druhé pololetí 8. třídy a první pololetí 9. třídy) každého uchazeče.
Ustanovení § 20 odst. 4 školského zákona, umožňující cizincům na žádost prominout zkoušku z českého jazyka a ověřit jejich znalosti jazyka rozhovorem, z uvedeného způsobu hodnocení výjimku nestanoví. Nelze akceptovat interpretaci stěžovatele, dle níž by výsledek ověření znalosti českého jazyka dle § 20 odst. 4 školského zákona v přijímacím řízení vůbec nebyl hodnocen. Účelem citovaného ustanovení je snížení případného handicapu žáků, jejichž mateřským jazykem není čeština, a v důsledku toho mohou být oproti ostatním žákům znevýhodněni. Pokud by nechtěli být ve znalostech českého jazyka srovnáváni s ostatními žáky, na jejich žádost jim je tato zkouška prominuta, namísto ní se však musí podrobit ověření znalosti jazyka formou rozhovoru. Forma rozhovoru minimalizuje možnost nepochopení zadání písemného testu, dovoluje upřesnění otázky a v daných souvislostech je objektivnějším prostředkem ověření znalostí. Výsledek rozhovoru je však nutno zahrnout do hodnocení výsledku přijímacího řízení, v daném případě do tzv. skóre. Pokud by se tak nestalo, nebylo by možno porovnat výsledek přijímacího řízení žáků skládajících zkoušku z českého jazyka a uchazečů, kteří se namísto ní podrobili rozhovoru, a vydat objektivní rozhodnutí o výsledku přijímacího řízení v souladu s § 60 odst. 4 školského zákona. Ustanovení § 20 odst. 4 školského zákona umožňuje uchazeče, který osvědčí potřebnou schopnost porozumění a konverzace v českém jazyce, ohodnotit vysokým počtem bodů i bez ověřování zvládnutí některých složitých gramatických jevů, které jsou předmětem „klasické“ zkoušky. Pokud se stěžovatel domníval, že samotné zahrnutí výsledku rozhovoru nahrazující zkoušku z českého jazyka je v rozporu se zákonem, pak Nejvyšší správní soud z uvedených důvodů neshledal tuto námitku opodstatněnou. (...)
*) S účinností od 4. 7. 2008 změněn zákonem č. 243/2008 Sb.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.