Vydání 7/2007

Číslo: 7/2007 · Ročník: V

1235/2007

Shromažďovací právo: místo shromáždění

Ejk 303/2007
Shromažďovací právo: místo shromáždění
k § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ve znění zákona č. 259/2002 Sb.
Ustanovení § 10 odst. 2 písm. a) zákona č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím, ukládá správnímu orgánu zakázat shromáždění v případě, že je s oznámeným místem shromáždění spojena hrozba závažného nebezpečí pro zdraví účastníků shromáždění, respektive pokud se shromáždění má konat na místě, které vykazuje takové negativní vlastnosti, na základě kterých lze důvodně očekávat, že kvůli nim s velkou pravděpodobností může dojít k újmě na zdraví účastníků shromáždění. Zpravidla půjde o místo nevhodné pro pořádání jakéhokoli shromáždění, za situace přetrvávání negativních vlivů tohoto místa. Hrozba musí být dána samotnou povahou místa.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 5. 4. 2007, čj. 30 Ca 30/2007-28)
Prejudikatura:
rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 2. 10. 2001 ve věci
Stankov a Ilidem proti Bulharsku,
č.
29221/95 a 29225/95 (Přehled rozsudků Evropského soudu pro lidská práva 1/2002, str. 24).
Věc:
Václav B. proti Úřadu městského obvodu Plzeň 3 o zákaz veřejného shromáždění.
Žalobce oznámil žalovanému veřejné shromáždění
„Veřejný protest k nespravedlivému procesu s Vlastimilem Pechancem“
, které se mělo konat 21. 4. 2007 v Plzni na Náměstí Míru. Žalovaný dne 29. 3. 2007 veřejné shromáždění zakázal dle § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím.
Žalobce proti tomuto rozhodnutí žalovaného podal žalobu, ve které zejména uvedl, že oznámením realizoval své shromažďovací právo, garantované čl. 19 Listiny základních práv a svobod spolu se zákonem o právu shromažďovacím. Podle stávající úpravy není výkon tohoto práva vázán na povolení orgánu veřejné správy, ale lze jej realizovat na základě oznámení. Orgán veřejné správy může shromáždění zakázat jen v odůvodněných a výjimečných případech, neboť právo shromažďovací patří mezi základní lidská práva zakotvená v ústavním pořádku. Zákon o právu shromažďovacím zcela jasně vymezuje, za jakých okolností a jakým způsobem lze ohlášené shromáždění zakázat. Tyto okolnosti nebyly naplněny. Žalobce dále namítl, že žalovaný napadené rozhodnutí odůvodnil dle § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím tak, že žalovaný obdržel sdělení Policie České republiky, kde policie upozorňuje, že některé z krajně levicově orientovaných osob se pokusí veřejné shromáždění narušit, neboť jej považují za akci neonacistů a příznivců hnutí skinheads. Žalovaný dále v odůvodnění uvedl, že se v bezprostřední blízkosti místa konání shromáždění nachází frekventovaná křižovatka čtyřproudé komunikace Plzeň – Klatovy s tramvajovým pásem, ulice 17. listopadu a Sukovy ulice. Proto jsou vážné obavy, že by mohlo dojít k ohrožení zdraví a bezpečnosti účastníků veřejného shromáždění, popřípadě dalších osob. Žalobce označil sdělení policie za účelový zástupný důvod pro zákaz demonstrace. Je nepřípustné, aby byly informace od údajných policejních informátorů o údajné možnosti narušování veřejného shromáždění důvodem pro jeho zákaz. Je naopak úkolem policie, aby v rámci svých zákonných povinností zajistila řádný průběh shromáždění a dodržování platných zákonů. Při malém počtu účastníků shromáždění, asi 50 lidí, nemůže být pro policii problém zajistit jejich bezpečnost a klidný průběh shromáždění. Není možné, aby na místě shromáždění hrozilo jeho účastníkům závažné nebezpečí. Jedná se zklidněnou lokalitu a velký otevřený prostor. Na tomto místě již v minulosti proběhla větší shromáždění, a zákaz shromáždění by se tak musel vztahovat i na ně. Žalobce dále namítl, že žalovaný rozhodnutí opírá rovněž o zcela nesmyslný důvod, že se v blízkém okolí nachází Fakultní nemocnice Plzeň, a tudíž by mohlo dojít k rušení klidu pacientů, a dodal, že žalovaný zasáhl do jeho základních lidských práv chráněných mezinárodními úmluvami. Odkázal přitom na čl. 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod. Jak judikoval Evropský soud pro lidská práva (
Stankov a Ilidem proti Bulharsku
, rozsudek ze dne 2. 10. 2001), patří svoboda shromažďování a právo jejím prostřednictvím vyjádřit názory k prvořadým hodnotám demokratické společnosti. Radikální opatření preventivního rázu, kterými je potlačena svoboda shromažďování a projevu v jiných případech než při podněcování k násilí nebo odmítání demokratických principů, ať se státním orgánům některé názory a slova mohou zdát jakkoli šokující a nepřijatelná a ať mohou být požadavky jakkoli nelegitimní, prokazují demokracii špatnou službu a často ji dokonce ohrožují. V demokratické společnosti založené na vládě práva musí být politickým myšlenkám, které zpochybňují existující řád a jejichž uskutečnění je obhajováno pokojnými prostředky, poskytnuta náležitá příležitost k vyjádření prostřednictvím výkonu práva na shromažďování, jakož i jinými zákonnými prostředky. Praxe systematických zákazů pokojných shromáždění, kterou v tomto případě ve vztahu k žalobci žalovaný prokázal, je v příkrém rozporu se zaručeným právem shromažďovacím.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě mimo jiné uvedl, že v daném případě byly splněny zákonné předpoklady pro zásah do práva na shromáždění. Pokud v odůvodnění svého rozhodnutí argumentoval tím, že se v blízkém okolí místa konání shromáždění nachází Fakultní nemocnice Plzeň, a tudíž by mohlo dojít k rušení klidu pacientů, měl na mysli blízkost Polikliniky Bory, která je umístěna právě v ulici Čechova, v těsné blízkosti náměstí Míru. Je tedy nasnadě, že by bylo závažně ohroženo zdraví pacientů, přičemž zejména z důvodů časových nebylo objektivně možno zajistit si příslušná odborná stanoviska ohledně míry hluku konaného shromáždění. Žalovaný dále uvedl, že dle stanoviska Policie ČR ze dne 29. 3. 2007 bylo shromáždění svoláno na podporu pachatele pravomocně odsouzeného za závažný trestný čin proti životu a zdraví, který byl navíc motivován rasově, a proto se mělo shromáždění týkat podporování a rozněcování rasové nenávisti. Byla zde proto splněna též podmínka, kterou má na mysli § 10 odst. 1 zákona o právu shromažďovacím, které umožňuje oznámené shromáždění zakázat.
Krajský soud v Plzni napadené rozhodnutí žalovaného zrušil.
Z odůvodnění:
Jak vyplývá z výrokové části napadeného rozhodnutí, zakázal žalovaný shromáždění z důvodu uvedeného v § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím. Podle tohoto ustanovení úřad zakáže shromáždění též tehdy, jestliže se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví. Zákon spojuje nutnost zakázat shromáždění v případě, že je s oznámeným místem shromáždění spojena hrozba závažného nebezpečí pro zdraví účastníků shromáždění, resp. shromáždění se má konat na takovém místě, které vykazuje takové negativní vlastnosti, na základě kterých lze důvodně očekávat, že kvůli nim s velkou pravděpodobností může dojít k újmě na zdraví účastníků shromáždění. Zpravidla půjde o místo nevhodné pro pořádání jakéhokoli shromáždění, za situace přetrvávání negativních vlivů tohoto místa. Hrozba musí být dána samotnou povahou místa. Pokud správní orgán zakáže shromáždění podle § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím, musí v řízení o zákazu shromáždění prokázat, že místo shromáždění je nevhodné pro konání shromáždění z důvodu hrozby závažného nebezpečí pro zdraví účastníků shromáždění, a veškeré své úvahy a podklady, které ho k tomuto závěru vedly, popsat v odůvodnění zakazujícího rozhodnutí. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že žalovaný spatřoval důvod zákazu shromáždění ve třech skutečnostech. Zaprvé, že se krajně levicově orientované osoby pokusí shromáždění narušit, zadruhé, že se v bezprostřední blízkosti místa konání shromáždění nachází velmi frekventovaná křižovatka čtyřproudé komunikace Plzeň - Klatovy s tramvajovým pásem, ulice 17. listopadu a Sukovy ulice, a zatřetí, že se v blízkém okolí nachází Fakultní nemocnice Plzeň, a proto by mohlo dojít k rušení klidu pacientů. Soud dospěl k závěru, že žádná z těchto tří žalovaným zmíněných skutečností neprokazuje, že by náměstí Míru v Plzni bylo místem nevhodným pro konání shromáždění z důvodu uvedeného v § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím, resp. že by s tímto místem bylo spojeno závažné nebezpečí pro zdraví účastníků shromáždění.
Prvá skutečnost se s důvodem pro zákaz shromáždění zcela míjí. Žalovaným hypotetizovaná hrozba nebezpečí újmy pro zdraví účastníků zde totiž není dovozovaná ze specifických vlastností místa konání shromáždění, jak vyžaduje zákon, nýbrž je dovozována od vlastností skupiny osob, které se podle žalovaného mají pokusit shromáždění narušit. Tato skutečnost nijak nevypovídá o vlastnostech místa konání shromáždění, naopak byla by dána bez ohledu na to, na jakém místě by se shromáždění mělo konat. Zde je nutné upozornit na § 6 odst. 3 a 6 zákona o právu shromažďovacím, podle kterých, je-li důvodná obava, že shromáždění bude rušeno, může svolavatel požádat úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky, aby shromáždění byla poskytnuta ochrana. Nepodaří-li se svolavateli při narušení pokojného průběhu shromáždění zjednat nápravu, požádá bez zbytečného odkladu o potřebnou pomoc úřad nebo příslušný útvar Policie České republiky a vlastními prostředky vyzve účastníky k obnovení pokojného průběhu shromáždění. Zákon tak sám předpokládá konání shromáždění i za situace, že je zde dokonce důvodná hrozba narušení pokojného průběhu shromáždění. To je zcela logické, neboť v opačném případě by například jedna skupina osob výhrůžkami bránila jiné skupině osob v realizaci jejich shromažďovacího práva, a to zcela bez ohledu na to, kde se má shromáždění konat. Je úkolem úřadu a příslušného útvaru Policie České republiky, aby v případě obavy z narušení shromáždění na žádost svolavatele pokojný průběh shromáždění zajistily, nikoli, aby z tohoto důvodu shromáždění zakázaly.
Pokud jde o druhou skutečnost, žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že v bezprostřední blízkosti místa konání shromáždění se nachází rušná křižovatka. Shromáždění se tedy, a v tomto nebylo mezi účastníky sporu, má konat na náměstí Míru v Plzni, nikoli v prostoru žalovaným zmíněné křižovatky, se kterou by bylo možné spojovat nebezpečí pro zdraví účastníků shromáždění především ze strany projíždějících vozidel, avšak pouze v tom případě, pokud by se shromáždění mělo konat v prostoru této křižovatky. Ke skutečnému místu konání shromáždění se žalovaný opět nijak nevyjádřil, neuvedl žádné skutečnosti, za základě kterých by bylo možné považovat náměstí Míru v Plzni za místo nevhodné pro konání shromáždění z důvodu negativních vlastností spočívajících v hrozbě závažného nebezpečí pro zdraví účastníků shromáždění.
Konečně třetí skutečnost se s důvodem pro zákaz shromáždění také zcela míjí. Podle § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím je shromáždění zakazováno z důvodu ochrany zdraví účastníků shromáždění, nikoli osob od účastníků shromáždění odlišných. Žalovaný netvrdil, že by pacienti Fakultní nemocnice Plzeň měli být účastníky shromáždění, a i v případě, že by jimi měli být, netvrdil a neprokazoval, že by hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví, nýbrž pouze namítal, že by mohlo dojít k rušení jejich klidu (...).
Ačkoli žalovaný zakázal shromáždění z důvodu vymezeného v § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím, neprokázal, že by se shromáždění mělo konat na místě, kde by účastníkům hrozilo vážné nebezpečí pro jejich zdraví. Žalovaný tedy zakázal shromáždění, ačkoli k tomu nebyl dán zákonný důvod, čímž porušil § 10 odst. 2 písm. a) zákona o právu shromažďovacím, čímž došlo i k porušení čl. 11 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 19 Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že žalovaný neprokázal, že by byly dány důvody k zákazu shromáždění, soud napadené rozhodnutí podle § 11 odst. 3 zákona o právu shromažďovacím zrušil. Soud nerozhodoval o návrhu žalobce na to, aby se zakázané shromáždění povolilo, neboť tento důsledek nastává přímo ze zákona. Podle § 11 odst. 3 zákona o právu shromažďovacím je svolavatel oprávněn shromáždění uspořádat podle původního oznámení nebo nejpozději tak, aby shromáždění bylo uskutečněno do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu. Jestliže shromáždění uspořádá v pozdější době, vyrozumí o tom úřad nejpozději 1 den před konáním shromáždění.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.