Vydání 6/2006

Číslo: 6/2006 · Ročník: IV

858/2006

Rozhlasové a televizní vysílání a ohrožení vývoje u dětí a mladistvých

Ejk 155/2006
Rozhlasové a televizní vysílání: ohrožení vývoje u dětí a mladistvých
k § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů
Ochrana poskytovaná ustanovením § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, je zaměřena na vymezenou skupinu diváků - děti a mladistvé - především s ohledem na jejich věk, který nedává vždy záruku, že se dítě či mladistvý s obsahem pořadu vypořádá shodně, jako když tento pořad vnímá dospělý divák. Skutečnost, že odvysílaný televizní pořad lze označit za recesi, není proto rozhodná pro posouzení toho, zda tento pořad byl způsobilý ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. 12. 2005, čj. 9 Ca 249/2005-27)
Věc:
Česká televize proti Radě pro rozhlasové a televizní vysílání o uložení pokuty.
Dne 18. 4. 2005 došel Radě pro rozhlasové a televizní vysílání e-mail, v němž pan Petr K. vyjádřil své pobouření nad odvysíláním pořadu "
Čtvrtníček, Šteindler a Vávra
" na programu ČT 2, který dle pisatele obsahoval obscénní montáže nahatých skladatelů, dále Lucie Bílé a Věry Bílé.
Z analýzy předmětného pořadu "
Čtvrtníček, Šteindler a Vávra
", vysílaného žalobcem na programu ČT 2 dne 17. 4. 2005 od 21.45 hodin, vyplývá, že tento pořad byl vysílán v rámci koncipovaného bloku pořadů nazvaného
Večer na téma...... tentokrát s podtitulem Recese
. Pořad byl stejně jako při svém premiérovém odvysílání před pěti lety uveden s podtitulem "
Pořad, který vám pokazí zbytek večera. Setkání s Petrem Čtvrtníčkem a kurzem Alles Gute".
Pořad byl stylizován jako zpravodajská relace, v níž Petr Čtvrtníček představoval moderátora zpravodajství, který uvádí jednotlivé "
zprávy a reportáže
". Pořad obsahoval následující sekvence, které dle žalovaného nebylo vhodné odvysílat před 22. hodinou:
Informaci Petra Čtvrtníčka, že Lucie Bílá vydala nové CD nazvané
Úplně nahá
. V záběru byl odvysílána fotomontáž přebalu tohoto CD, na němž byla znázorněna zcela nahá Lucie Bílá sedící s roztaženýma pokrčenýma nohama v porodní poloze, kdy na fotce dominovala vagína.
Informaci o jiném CD, tentokrát zpěvačky Věry Bílé, která údajně rovněž natočila své nové písničky nahá. Následoval záběr na fotomontáž přebalu CD, na němž byla znázorněná zcela nahá Věra Bílá. Na její fotce dominovaly obrovské prsy.
Po znělce teleshoppingu byla zařazena nabídka sady hudebních CD nejznámějších autorů vážné hudby. Originální verze této nabídky, která je z vysílání všeobecně známa, byla předabována a fotomontáží upravena. V nové čtvrtníčkovské verzi byli na všech přebalech hudební skladatelé nazí (Mozart, Haydn, Beethoven, Liszt a další), všichni s velkými penisy. Jako poslední byli zařazeni Bedřich Smetana a moderátor Zbyněk Merunka, oba rovněž nazí. Nabídka teleshoppingu vyvrcholila upozorněním, že pokud si diváci sadu CD objednají ihned, obdrží diskrétně ještě hudební nosič Bambini di Praga - rovněž úplně nahé.
Reklamní spot, v němž bylo vidět tlustého polonahého muže oblečeného pouze v trenýrkách, který popíjí limonádu z lahve. V pozadí bylo slyšet, že se v koupelně napouští vana vodou. Muž se poté zeptal: "Už jsi ve vaně?" a z vany se ozval dívčí hlásek odpovídající: "Jasně, tati." Muž poté dopil, svlékl si trenýrky, vlezl do vany a řekl: "A začneme Mozartem." Jak dosedl do vany, vychrstla voda a vyplavila dětskou kachničku na hraní.
Všechny tyto závadné sekvence byly odvysílány před 22. hodinou, poslední z nich - reklamní spot - skončil přibližně ve 21.56 hodin.
Ve vyjádření k zahájení správního řízení ze dne 28. 6. 2005 žalobce uvedl, že zařazení předmětného pořadu v rámci tématicky koncipovaného bloku "
Večer na téma ... Recese
" bylo podloženo skutečností, že tento pořad se v 90. letech dostal na nejvyšší příčky popularity televizního vysílání na území České republiky. Schválené archivní snímky byly po dohodě s programovou ředitelkou zařazeny do vysílání pouhých 9 minut před 22. hodinou. Snímky byly černobílé, humorně nadsazené, a nikoliv lascivní. Vtip, který je předmětem správního řízení, naráží na tehdejší název nového alba Lucie Bílé
Úplně nahá
a pracuje s tímto názvem
ad absurdum
, takže se na přebalech CD skladeb J. S. Bacha a W. A. Mozarta objevují nazí i tito slavní hudební skladatelé. Zpěvačka Lucie Bílá byla s vysíláním archivního snímku srozuměna. Žalobce dále ve vyjádření uvedl, že případné ohrožení mravní výchovy bylo konzultováno i s MUDr. R. H., psychiatrem, a dále s A. K., prezidentem společnosti logiků při Akademii věd. Dle jejich vyjádření se jedná o humoristickou nadsázku, která fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých ohrozit nemůže. Žalobce ve vyjádření navrhl, aby správní řízení bylo zastaveno.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání uložila rozhodnutím ze dne 15. 8. 2005 žalobci podle § 60 odst. 3 písm. d) zák. č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (dále jen "zákon č. 231/2001 Sb."), pokutu ve výši 50 000 Kč za odvysílání pořadu "
Čtvrtníček, Šteindler a Vávra
" na programu ČT 2 dne 17. 4. 2005 v době od 21.45 hodin, čímž došlo k porušení povinnosti stanovené v § 32 odst. 1 písm. g) téhož zákona, podle kterého je provozovatel vysílání povinen nezařazovat do vysílání v době od 6.00 hod. do 22.00 hod. pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že zařazení programu do bloku nazvaného "
Večer na téma recese
" má své opodstatnění a že humor jeho tvůrců do kategorie recese určitě patří, problematické však bylo jeho uvedení před 22. hodinou, neboť tak se na obrazovku dostaly sekvence, které mají ve vysílání své místo až po 22. hodině. Žalovaný při hodnocení předmětného pořadu dospěl k závěru, že jsou dány podmínky k tomu, aby mezi jeho uvedením a možným ohrožením fyzického, psychického nebo mravního vývoje dětí a mladistvých mohla být spatřována příčinná souvislost. Některé sekvence posuzovaného pořadu měly totiž vulgárně erotický charakter, resp. některé z uváděných fotografií působily záměrně vulgárně (např. fotomontáž přebalu CD Lucie Bílé či fotomontáž přebalu CD Věry Bílé). V parodii teleshoppingu, při které byla nabízena CD s nahými hudebními skladateli, byla nahota na fotografiích záměrně pojata tak, aby diváky upoutala a provokovala, a nevhodná byla též poznámka o CD s nahými Bambini di Praga, jelikož se jedná o soubor, kde zpívají malé a dospívající dívky. V pořadu uvedený reklamní spot, v němž se otec koupe se svou dcerou, evokuje, že zde dochází k jakémusi sexuálnímu zneužití dcery otcem, přičemž vyplavená dětská kachnička na hraní vzbuzuje dojem, že se jedná o malé děvčátko. Žalovaný poté konstatoval, že veřejná prezentace nahoty v podmínkách evropské kultury nese vždy nějaké poselství, kvůli kterému k takové prezentaci došlo a které autor takového zveřejnění směřuje na jeho adresáty. Tak je možno takové veřejné prezentace nahoty vyhodnotit například jako sexuální stimulaci následně směřující k erotice či k pornografii, nebo jako snahu o pohoršení, šokování, případně recesi nebo - a to je právě daný případ - zesměšnění. Primárním záměrem autorů pořadu byla recese a parodie zejména typických teleshoppingových pořadů, jenomže k ní došlo na základě útoku na důstojnost několika osob, které se prezentaci své nahoty nemohly nijak bránit. Právě tento prvek pokládá žalovaný za onen rozhodující moment ohrožující psychický vývoj dětí a mládeže, kterým se prostřednictvím zmíněného pokusu o recesi dostalo
instrukce
, že je možno jiného člověka ponížit, nerespektovat jeho důstojnost, doslova "svléknout do naha", když se to někomu jinému hodí z důvodů komerčních, společenských či jiných. Závěrečná pointa s nahými Bambini di Praga navíc evokuje projednávaný případ možného sexuálního zneužívání členek tohoto souboru způsobem pro dětského diváka naprosto nevhodným. Samotné vyjádření žalobce jako účastníka řízení dle názoru žalovaného neposkytlo dostatečně
relevantní
údaje, když obecný odkaz na konzultaci s MUDr. R. H. a prezidentem společnosti logiků A. K., u něhož navíc není zřejmá věcná příslušnost k problému, nikterak nezdůvodňuje konstatování (žalobce), že se jedná o humoristickou nadsázku, která fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých ohrozit nemůže. Ani ostatní důvody žalobcem uváděné nevyvracejí rozhodující výhradu. Žalovaný dále v napadeném rozhodnutí konstatoval, že zákonodárce stanovil v době od 6.00 do 22.00 hod. striktní zákaz vysílání pořadů, a dokonce i jen upoutávek na pořady, které by mohly ohrozit fyzický, psychický či mravní vývoj dětí či mladistvých, a tento zákaz by měl být beze všeho dodržován. Zejména rodiče by měli mít možnost spolehnout se na to, že jejich děti nebudou ohroženy negativními vlivy při sledování televize minimálně právě v tomto pevně daném časovém úseku. Po komplexním posouzení předmětného pořadu dospěl žalovaný k závěru, že se v daném případě jednalo o zařazení pořadu, který by mohl ohrozit fyzický, psychický či mravní vývoj dětí a mladistvých do vysílání v době od 6.00 do 22.00 hodin, a tedy o porušení § 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb., jež zakládá důvod pro uložení pokuty ve výši od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč v souladu s § 60 odst. 3 písm. d) téhož zákona. Při rozhodování o výši pokuty přihlédl žalovaný k povaze vysílaného programu a k postavení účastníka řízení na mediálním trhu. Vzal v úvahu, že pořad měl zábavnou recesistickou formu, byl uveden v repríze, a to na programu ČT 2, který má nižší sledovanost než ostatní celoplošné televizní stanice. S přihlédnutím k těmto faktům stanovil žalovaný pokutu při dolní hranici zákonného rozpětí.
Žalobce v žalobě brojil proti právnímu posouzení věci žalovaným. V případě pořadu "
Čtvrtníček, Šteindler a Vávra
" se jednalo o recesi, humornou nadsázku, která nemohla ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí či mladistvých. Žalobce dále namítl, že v jednání žalovaného chybí základní postulát regulace, jímž je předvídatelnost a transparentnost rozhodování. Žalobci byly již v minulosti uloženy pokuty, a to např. za odvysílání záznamu divadelního představení
Obrázkáři
či za dokument
Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka
, avšak pořady a upoutávky komerčních provozovatelů televizního vysílání takto striktně posuzovány nejsou. Žalobce v této souvislosti příkladmo zmínil vysílání reality show
Big Brother
a
Vyvolení
, v nichž, a to přesto, že jsou vysílány denně před 22. hod., se děti a mladiství každý den mohou opakovaně setkávat s vulgarismy, konzumací alkoholu či nahotou. Tyto pořady mohou ohrozit děti a mladistvé mnohem více než recese a nadsázka v pořadu "
Čtvrtníček, Šteindler a Vávra
".
Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že skutečnost, že závadný obsah se podává v humorné nadsázce - recesi, jej závadnosti nezbavuje. Některé sekvence posuzovaného pořadu měly vulgárně erotický charakter, resp. například v pořadu uváděné fotografie působily záměrně vulgárně. Žalovaný poukázal na to, že pořad byl při své premiéře uveden žalobcem až po 22. hod., a je tedy otázkou, z jakého důvodu byl reprízován v době dřívější, tedy v době, kdy televizi mohou sledovat děti a mladiství, kterým takovýto pořad jistě určen není. Přitom zdaleka ne všechny děti jsou dostatečně připraveny na pořady tohoto typu, což si uvědomil i zákonodárce zakotvením zákazu nezařazovat v době, kdy televizi sleduje ohrožená skupina dětí a mladistvých, pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit jejich fyzický, psychický nebo mravní vývoj. Ohledně námitky vytýkající žalovanému absenci předvídatelnosti a transparentnosti v jeho rozhodování žalovaný ve vyjádření k žalobě konstatoval, že ve správních řízeních jsou posuzovány jednotlivé konkrétní případy možného porušení zákona bez ohledu na to, kolikrát který provozovatel již byl za uvedené jednání sankcionován. Pokud jde o reality show vysílané oběma komerčními stanicemi, tyto již žalovaný sankcemi postihl a v nastoleném přístupu k těmto pořadům pokračuje. Žalovaný zdůraznil, že v případě správního deliktu dle § 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb. nemusí dojít k porušení, ale stačí jen možnost ohrožení fyzického, psychického či mravního vývoje dětí či mladistvých. Žalovaný nesouhlasil s námitkou žalobce, že v případě, kdy někdo odvysílá pořad, který představuje vyšší míru možnosti ohrožení této skupiny, by žalovaný měl postihovat především tohoto provozovatele, a nikoliv ostatní, kteří se takovou měrou neprovinili. Míra překročení zákona, v daném případě míra možného ohrožení dětí a mladistvých, je ve správních rozhodnutích žalovaného zohledňována výší uložené pokuty. Vzhledem k tomu, že u reality show byla míra porušení zákona podstatně vyšší, dosahují pokuty uložené v těchto případech 4 až 5 milionů Kč, kdežto u předmětného pořadu činila pokuta pouze 50 000 Kč.
Při jednání před soudem setrval žalobce na podané žalobě. Zopakoval, že v rozhodování žalovaného postrádá předvídatelnost a transparentnost. Jako další příklad odvysílání závadného pořadu jiným provozovatelem televizního vysílání, proti kterému žalovaný nezakročil, uvedl žalobce vysílání filmu
Kameňák
na TV Nova dne 1. 1., 16. 5. a 11. 11. 2005. Tento pořad dle žalobce rovněž obsahuje závadnější sekvence, například tu, kdy 80letá stařenka znásilňuje mladé policisty. Žalobce zdůraznil, že v případě pořadu "
Čtvrtníček, Šteindler a Vávra
" šlo o parodii, která předkládala divákům humor a je divácky velmi přitažlivá.
Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
V posuzované věci vyšel soud z následně uvedené právní úpravy:
Podle § 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb. je provozovatel vysílání povinen nezařazovat v době od 6.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
Podle § 60 odst. 3 písm. d) zák. č. 231/2001 Sb. pokutu od 20 000 Kč do 10 000 000 Kč uloží Rada provozovateli vysílání a provozovateli převzatého vysílání, pokud zařazuje do vysílání od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých.
Soud posoudil žalobní námitky takto:
Neopodstatněná je námitka, v níž žalobce dovozuje nezákonnost napadeného rozhodnutí z údajné nepředvídatelnosti a netransparentnosti postupu žalovaného. Žalovanému je nutno přisvědčit v tom, že předmětem správního řízení o uložení pokuty bylo výhradně posouzení toho, zda žalobce odvysíláním konkrétního pořadu dne 17. 4. 2005 porušil § 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb. Žalovaný při svém rozhodování v této věci nemohl přihlížet k tomu, zda jiní provozovatelé televizního vysílání jinými pořady rovněž porušují zákaz zakotvený ve zmíněném zákonném ustanovení. Ani v případě, že by bylo prokázáno tvrzení žalobce, že žalovaný nepřikročil k postihu jiného provozovatele televizního vysílání za odvysílání pořadu, který rovněž mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, nezbavovala by tato skutečnost žalobce odpovědnosti za to, že sám odvysílal takový pořad v zákonem zakázané době. Odpovědnosti za protiprávní jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu se nelze zprostit poukazem na to, že téhož deliktního jednání se dopustil též jiný subjekt.
Pokud žalobce poukazoval na vysílání reality show
VyVolení
a
Big Brother
, je obecně známou skutečností publikovanou ve všech hlavních sdělovacích prostředcích, že žalovaný udělil oběma komerčním televizím za odvysílání těchto pořadů vysoké pokuty, a to opakovaně. Tuto skutečnost potvrdil též žalovaný při ústním jednání před soudem.
Neobstojí ani námitka vytýkající žalovanému nesprávné právní posouzení věci. Se žalobcem lze sice souhlasit v tom, že předmětný pořad je recesí, nicméně skutečnost, že je takového charakteru, není rozhodnou pro posouzení, zda by takový pořad mohl ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Je třeba vnímat, že ochrana poskytovaná výše uvedenými zákonnými ustanoveními je zaměřená na ochranu vymezené skupiny diváků - dětí a mladistvých - především s ohledem na jejich nízký věk, který, a to vzhledem k řadě okolností, nedává vždy záruku, že se dítě či mladistvý s obsahem pořadu vždy vypořádá shodně, jako když je tento pořad vnímán dospělým divákem a jak nastiňuje žalobce (totiž, že se jedná o recesi). Zmíněná řada okolností, která toto nezaručuje, může spočívat v různém přístupu dítěte či mladistvého ke sledovanému pořadu danému tím, že u vysílaného pořadu se může ocitnout dítě i velmi nízkého věku, které samo není s to rozeznat podstatu pořadu, dále se zde dítě může ocitnout náhodně, jen v okamžiku vysílání určité sekvence či vyobrazení, přičemž nelze opominout ani to, že ne všechny děti vyrůstají v takovém rodinném a sociálním prostředí, v němž by rodinní příslušníci dítě či mladistvého citlivě a racionálně vedli při sledování takového pořadu a vysvětlili mu vlastní podstatu recese či humorné nadsázky pořadu. Nelze předpokládat, že každé dítě či mladistvý jsou z hlediska různých, výše naznačených okolností v případě odvysílaných fotomontáží přebalů CD Lucie Bílé, Věry Bílé, CD hudebních skladatelů nabízených v "teleshoppingu" či reklamního spotu schopni pochopit recesi a nadsázku vyplývající z pořadu jako celku. Mladší děti stěží porozumí souvislostem mezi vizuálně vnímanými scénami pořadu popsanými shora a jejich slovním doprovodem, nadto nemusí takový pořad pozorně vnímat jako celek. Fotomontáže přebalů CD zobrazující známé osobnosti nahé, se zvýrazněnými pohlavními znaky, mohou dle náhledu soudu některé děti skutečně vnímat tak, jak ve své úvaze v napadeném rozhodnutí uvedl žalovaný, tedy jako vědomí toho, že když je možné světově proslulé hudební skladatele či jiné známé osobnosti veřejně v televizi zobrazovat tímto zesměšňujícím způsobem, lze stejným způsobem, ať již z jakýchkoliv důvodů, zesměšnit a ponížit také kteréhokoliv jiného člověka. V tomto kontextu je potřeba zdůraznit, že televize se v dnešní době stala jedním z nejdůležitějších zdrojů informací, což má za následek, že způsoby a modely chování v ní prezentované jsou diváky - samozřejmě i dětskými - často přebírány a posléze rovněž bez hlubšího uvažování používány. Soud k tomu dodává, že součástí mravní výchovy dětí a mládeže je jistě i vštěpování úcty k hodnotám vytvořeným jinými. Na poli hudebním pak takovéto hodnoty nesporně představují právě díla skladatelů prezentovaných v "teleshoppingu". Lze ovšem těžko očekávat, že děti si po shlédnutí předmětného pořadu při vyslovení jména Mozart či Beethoven nevybaví především právě onu znevažující fotomontáž přebalu CD, na níž byl dotyčný skladatel vyobrazen s velkým pohlavním údem. Jestliže tedy uvedený pořad zejména vizuálně vnímatelnými scénami založil pochybnosti o vhodnosti vysílání tohoto pořadu před 22. hodinou z důvodů stanovených zákonem, pak i při přisvědčení tomu, že subjektivní vnímání tohoto pořadu různými dětmi a různými mladistvými může být odlišné a nemusí být nutně u všech s ohledem na jejich vývoj či rodinné prostředí negativní, postačí k naplnění skutkové podstaty správního deliktu, že je zde dána možnost (zákon výslovně používá slovní spojení "
by mohly ohrozit
") takovým pořadem ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých. Taková možnost není u všech dětí vyloučena, a proto je sankce uložená žalobci za porušení ochrany dané ustanovením § 32 odst. 1 písm. g) zákona č. 231/2001 Sb. v souzené věci zcela legitimní.
Vzhledem ke shora uvedenému soudu nezbylo než přisvědčit závěru žalovaného, že předmětný pořad obsahoval prvky způsobilé ohrozit psychický či mravní vývoj dětí a mladistvých, a žalobce tak jeho odvysíláním dne 17. 4. 2005 v době před 22.00 hodinou porušil zákaz zakotvený v § 32 odst. 1 písm. g) zák. č. 231/2001 Sb.
Ve věci je zcela nerozhodné, že předmětný pořad byl vysílán jen několik málo minut před desátou hodinou večerní, neboť zákonem stanovená časová hranice, v níž je možné pořady tohoto typu vysílat, je přesně dána. Žalovaný má pravdu v tom, že rodiče by měli mít možnost spolehnout se na to, že jejich děti nebudou vystaveny možným negativním vlivům při sledování televize alespoň v tomto časovém úseku přesně vymezeném zákonem.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.