Vydání 1/2007

Číslo: 1/2007 · Ročník: V

1013/2007

Řízení před soudem: postup při nepředložení správního spisu

Ej 294/2006
Řízení před soudem: postup při nepředložení správního spisu
k § 36 odst. 1, § 44, § 74 odst. 1 a § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
Pokud správní orgán nepředloží soudu správní spisy v souladu s výzvou podle § 74 odst. 1 s. ř. s., nelze bez dalšího rozhodnutí správního orgánu zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, ale je nezbytné správní orgán k jejich předložení opětovně vyzvat, poučit jej o následcích, které by nepředložení spisu mohlo způsobit (§ 36 odst. 1 s. ř. s.), případně uložit sankci za neuposlechnutí výzvy soudu podle § 44 s. ř. s.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2006, čj. 6 As 33/2006-92)
Věc:
Bc. Stanislav S. proti Policii ČR, správě Jihomoravského kraje, o propuštění ze služebního poměru, o kasační stížnosti žalované.
Ředitel Policie ČR, Okresního ředitelství Uherské Hradiště, svým rozhodnutím propustil žalobce ze služebního poměru příslušníka Policie ČR.
Odvolání proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla.
Rozhodnutí žalované napadl žalobce žalobou. Krajský soud v Brně zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. jak rozhodnutí žalované, tak rozhodnutí vydané v I. stupni a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. V odůvodnění uvedl, že pro posouzení zákonnosti napadeného správního rozhodnutí měla zásadní význam skutečnost, že žalovaná nedostála své povinnosti předložit soudu v jím stanovené lhůtě správní spis k věci se vztahující. Žalovaná předala soudu spis až po uplynutí stanovené měsíční lhůty. Soud uvedl, že příslušnému senátu nebylo umožněno se s obsahem spisu seznámit, neboť byl doručen soudu až poté, co bylo vydáno
meritorní
rozhodnutí. K obsahu spisu proto soud nemohl přihlédnout ani v odůvodnění rozsudku, jelikož už byl soudem vyhlášen a je závazný.
Proti rozsudku podala žalovaná (stěžovatelka) kasační stížnost, v níž mj. poukázala na to, že nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů nemůže být způsobena tím, že stěžovatelka nepředložila včas vyžádaný správní spis. Aby se dalo správní rozhodnutí považovat za nepřezkoumatelné, muselo by se jednat o vady rozhodnutí samotného, nikoliv o nezaslání správního spisu. K získání správního spisu může soud použít pořádkových opatření, nezasláním spisu však nemůže odůvodnit rozhodnutí ve věci samé.
Nejvyšší správní soud rozsudek Krajského soudu v Brně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění
Z obsahu soudního spisu Nejvyšší správní soud především zjistil, že pokynem na č. l. 29 bylo soudní kanceláři uloženo, aby žalovanému spolu s poučením zaslala kopii žaloby k vyjádření a výzvu k předložení správních spisů, a to ve lhůtě jednoho měsíce. V soudním spise však není tato písemnost založena v té podobě, v jaké byla odeslána účastníkům řízení. Výzva byla žalovanému podle připojené doručenky doručena dne 16. 8. 2005. Z podacího razítka na č. l. 31 je pak zřejmé, že žalovaný soudu své vyjádření spolu s přílohami doručil dne 17. 10. 2005. Žalovaný ke kasační stížnosti doložil kopii výše uvedené písemnosti, v níž je ale k vyjádření a zaslání správních spisů uložena lhůta dvou měsíců. Ani ve vyjádření předsedkyně senátu krajského soudu na č. l. 75 není odlišný obsah přípisu krajského soudu - pokud jde o stanovenou lhůtu - nijak zpochybněn.
Z výše uvedeného je tedy zcela zřejmé, že stěžovatelka doručila své vyjádření k žalobě a správní spisy krajskému soudu v poslední den stanovené lhůty (16. 10. 2005 byla neděle, proto byla lhůta v souladu s § 40 odst. 3 s. ř. s. zachována). Pokud tedy soud s poukazem na jejich nedodání, event. opožděné dodání, napadená správní rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost, došlo v řízení před krajským soudem k vadě, které měla za následek nezákonnost rozhodnutí ve věci samé, a proto byl naplněn kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.
Nad rámec výše uvedeného Nejvyšší správní soud konstatuje, že postup krajského soudu by bylo možno označit za nezákonný i za předpokladu, že by stěžovatelka skutečně nedodala správní spisy ve stanovené lhůtě. Starší
judikatura
Vrchního soudu v Praze v obdobných případech sice skutečně připouštěla možnost zrušení napadeného správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, ovšem pouze v případech, kdy se soud marně a opakovaně předložení spisů dožadoval (k tomu srov. rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30. 7. 1996, čj. 6 A 883/95-20). V jiném případě pak vrchní soud došel k obdobnému závěru poté, co byl správní orgán k předložení spisů vyzván, tato výzva byla urgována, správnímu orgánu byla z tohoto důvodu dvakrát uložena pořádková pokuta, i přesto ale výzva soudu k předložení úplného správního spisu zůstala nevyslyšena (rozsudek Vrchního soudu v Praze čj. 6 A 77/96-29 ze dne 27. 2. 1998). Postup použitý krajským soudem v nyní posuzovaném případě by byl i za předpokladu nedodržení stanovené lhůty stěžovatelkou zjevně nepřiměřený situaci, neboť rozhoduje v neprospěch stěžovatelky, aniž by se pokusil ji přiměřenými prostředky přimět ke splnění uložené povinnosti. Uvedený postup se rovněž neslučuje s principem rovného postavení účastníků, neboť soud neposkytl stěžovatelce poučení o procesní povinnosti v takovém rozsahu, aby v řízení neutrpěla újmu (§ 36 odst. 1 s. ř. s.).
Lze tedy shrnout, že pokud správní orgán nepředloží soudu správní spisy v souladu s výzvou podle § 74 odst. 1 s. ř. s., nelze bez dalšího rozhodnutí správního orgánu zrušit pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí, ale je nezbytné správní orgán k jejich předložení opětovně vyzvat, poučit jej o následcích, které by nepředložení spisu mohlo způsobit (§ 36 odst. 1 s. ř. s.), případně uložit sankci za neuposlechnutí výzvy soudu podle § 44 s. ř. s.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.