Vydání 7/2005

Číslo: 7/2005 · Ročník: III

594/2005

Řízení před soudem a žalobní námitky

Ej 130/2004
Řízení před soudem: žalobní námitky
k § 71 odst. 1 písm. d) soudního řádu správního
Správní soud se nezabývá těmi žalobními námitkami, které toliko osvětlují či ospravedlňují protiprávní jednání žalobce při porušení cenových předpisů, vyjadřují se k povaze cenových předpisů a k absenci minimální výkupní či garantované ceny mléka na trhu apod.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 3. 2004, čj. 5 A 115/2001-51)
Věc:
Společnost s ručením omezeným M. v F. proti Ministerstvu financí o uložení pokuty.
Finanční ředitelství v Ostravě rozhodnutím ze dne 17. 4. 2001 uložilo žalobci v souladu s § 3 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, a podle § 17 odst. 1 písm. a) zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, pokutu ve výši 2 863 035 Kč za porušení § 15 odst. 2 písm. a) zákona o cenách, kterého se žalobce dopustil nerespektováním § 5 zákona o cenách, a to v období od ledna do října roku 2000, čímž získal neoprávněný majetkový prospěch ve výši 2 863 035, 29 Kč.
Žalobou napadeným rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 27. 7. 2001 bylo zamítnuto žalobcovo odvolání a potvrzeno rozhodnutí správního orgánu I. stupně.
Ve správní žalobě žalobce krom jiného namítal, že k porušení zákona o cenách došlo kvůli kritické situaci na trhu s mlékem v roce 2000, kdy z důvodu zachování existence prvovýrobců uzavíral žalobce smlouvy o dodávkách mléka (kupní smlouvy), ve kterých byla cena stanovena na základě svobodné vůle subjektů, tedy dohodou, ve výši sice nižší, než byla úředně stanovená cena, ovšem v takové výši, aby se obchod mohl realizovat. V obdobné situaci se podle žalobce ocitla řada jiných subjektů, kteří tím zabránili kolapsu na trhu s mlékem. Dále uvedl, že stát situaci řešil selektivně státními dotacemi na export;
dotace
však byly podle žalobce přidělovány individuálně a nijak se jej nedotkly. Žalobce dovozoval, že vydáním takového cenového předpisu stát nutí tržní subjekty k dodržování cen, které znamenají jak pro kupujícího, tak pro prodávajícího ukončení činnosti; zásahy státu do podnikatelské svobody jsou nekoncepční a chaotické. Předpis, který stanoví minimální výkupní cenu, má podle žalobce chránit prodávajícího, tj. zemědělce, ale v mnohých případech, v důsledku stanovení ceny ekonomicky neúnosné, znamená jeho zánik. Toto stanovení minimální ceny má pak podle žalobce význam pouze pro subjekty, které pobírají
dotace
ze státního rozpočtu na export, a stanovení minimální garantované ceny pro zemědělce má pak logiku v tom, že zemědělec by měl nepřímo participovat na dotaci ze státního rozpočtu. V případě, kdy nejsou čerpány státní
dotace
, nemá stát právo vstupovat do tržních podmínek mezi prodávajícím a kupujícím. Stát negarantuje minimální realizační cenu mléka na trhu v maloobchodní síti a nepřikazuje zahraničním řetězcům, kolik mají platit za litr odebraného mléka, čímž dochází k narušování volné soutěže.
Žalovaný ve svém vyjádření k námitce, že smlouvy na dodávky mléka byly uzavírány dobrovolně a za oboustranně přijatelných podmínek, uvedl, že tato skutečnost není pro posouzení případu rozhodující, neboť došlo k porušení platného cenového předpisu a za toto porušení musí následovat postih. Dále žalovaný uvedl, že skutečnost, že ceny mléka byly nižší než minimální cena mléka, není žalobou nijak zpochybněna.
Ze správního spisu vyplynulo, že Finanční ředitelství v Ostravě provedlo v době od 28. 11. 2000 do 1. 2. 2001 u žalobce cenovou kontrolu zaměřenou na dodržování zákona o cenách. Z protokolu ze dne 20. 2. 2001 vyplývá, že se žalobce v roce 2000 při nákupu kravského mléka syrového dopustil porušení cenových předpisů, neboť odebral 4 199 860 litrů kravského syrového mléka za ceny nižší než minimální. Na základě tohoto zjištění byla žalobci uložena pokuta ve výši neoprávněně získaného majetkového prospěchu, který byl vyčíslen na částku 2 863 035, 29 Kč.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení podle § 132 s. ř. s., žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.
Z odůvodnění:
Z ustanovení § 244 o. s. ř., ve znění účinném ke dni podání žaloby, vyplývalo, že ve správním soudnictví přezkoumávají soudy na základě žalob nebo opravných prostředků zákonnost rozhodnutí orgánů veřejné správy. Obdobně i soudní řád správní, podle kterého je tato věc nyní souzena, vychází z koncepce přezkumu zákonnosti. Jelikož námitky vztahující se k žalobcovu protiprávnímu jednání toliko osvětlují či ospravedlňují toto protiprávní jednání, tedy nepožadují přezkoumání zákonnosti, nezbývá Nejvyššímu správnímu soudu než konstatovat, že není oprávněn o takovýchto námitkách rozhodovat. To se týká i navazujících námitek vyjadřujících se k povaze cenových předpisů a k absenci minimální výkupní či garantované ceny mléka na trhu. Obdobně u námitky, že stát negarantuje minimální realizační cenu mléka na trhu v maloobchodní síti a nepřikazuje zahraničním řetězcům, kolik jsou povinny platit za litr odebraného mléka, čímž dochází podle žalobce k narušování volné soutěže, a námitkám dotýkajícím se povahy zásahů státu, stanovení minimální ceny či přidělování státních dotací Nejvyšší správní soud opakuje, že je (resp. v době podání žaloby rovněž tak Vrchní soud na úseku správního soudnictví byl) povolán toliko k přezkumu zákonnosti, a nikoliv k rozhodování o těchto skutečnostech. Závěrem k námitce týkající se svobodné vůle subjektů Nejvyšší správní soud doplňuje, že nijak nezpochybňuje svobodnou vůli subjektů; ta však nesmí být v rozporu s ustanoveními právních norem, v tomto případě norem vyplývajících z cenových předpisů.
(uch)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.