Vydání 10/2005

Číslo: 10/2005 · Ročník: III

678/2005

Řízení před soudem a stav rozhodný pro přezkum správního rozhodnutí

Ej 175/2004
Řízení před soudem: stav rozhodný pro přezkum správního rozhodnutí
k § 86 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 15/1998 Sb.
k § 75 odst. 1 soudního řádu správního
I. Zákonnost rozhodnutí Komise pro cenné papíry o uložení nápravných opatření obchodníkovi s cennými papíry podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, soud přezkoumává ke dni rozhodnutí správního orgánu, nikoliv k datu právní moci rozhodnutí.
II. Dojde-li v době od rozhodnutí Komise pro cenné papíry o uložení nápravných opatření do dne právní moci tohoto rozhodnutí ke zrušení oprávnění obchodníka s cennými papíry, nezpůsobuje tato skutečnost nicotnost vydaného rozhodnutí.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 2. 2004, čj. 6 A 85/2000-64)
Věc:
Společnost s ručením omezeným K. v P. proti Komisi pro cenné papíry o uložení nápravných opatření obchodníkovi s cennými papíry.
Žalobce dne 30. 8. 2000 u Vrchního soudu v Praze žalobou napadl rozhodnutí Komise pro cenné papíry ze dne 13. 10. 1998, kterým bylo žalobci uloženo předběžné opatření spočívající v pozastavení činností uvedených v povolení k obchodování s cennými papíry vydaném Ministerstvem financí dne 11. 2.1 993.
Toutéž žalobou se žalobce také domáhal zrušení rozhodnutí Prezidia Komise pro cenné papíry ze dne 15. 11. 1999, jímž bylo změněno rozhodnutí Komise pro cenné papíry ze dne 2. 2. 1999 tak, že žalobci se podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech pozastavuje povolení k obchodování s cennými papíry vydané rozhodnutím Ministerstva financí ze dne 11. 2. 1993, a to na dobu šesti měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobci byla druhým výrokem napadeného rozhodnutí podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech stanovena povinnost vypořádat se s klienty; zejména vrátit přijaté zálohy a vyplatit peníze za prodané cenné papíry, a to do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. O plnění této povinnosti byl žalobce povinen zaslat Komisi pro cenné papíry písemnou zprávu, a to ve lhůtě 40 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobci byla podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech třetím výrokem dále uložena povinnost podat bez zbytečného odkladu Středisku cenných papírů podle požadavků klientů příkazy ke zrušení pozastavení výkonu práva majitele cenného papíru nakládat se zaknihovaným cenným papírem, a to do šesti měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Žalobce byl rovněž podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech povinen písemně informovat svoje klienty o uložení této povinnosti ve lhůtě 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí; ve lhůtě 40 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí byl žalobce povinen o plnění této povinnosti podat písemnou zprávu Komisi pro cenné papíry.
V žalobě žalobce mj. poukázal na to, že napadené rozhodnutí prezidia žalované je nicotné, tedy i nevykonatelné, a to z důvodu, že ke dni, kdy toto rozhodnutí nabylo právní moci, tedy k 10. 8. 2000, již žalovaná nebyla orgánem věcně příslušným k vydání uvedeného rozhodnutí. Dne 12. 4. 2000 totiž nabylo právní moci rozhodnutí, kterým bylo zrušeno žalobcovo povolení k obchodování s cennými papíry vydané Ministerstvem financí. Od tohoto dne tedy žalobce není obchodníkem s cennými papíry a jeho činnost se řídí pouze obchodním zákoníkem; nelze proto vůči němu aplikovat ustanovení zákona o Komisi pro cenné papíry a na jejich základě zasahovat do jeho práv a povinností. Druhým a třetím výrokem napadeného rozhodnutí o rozkladu byly žalobci uloženy zcela protichůdné povinnosti směřující k nemožnému plnění, neboť žalobce nemůže bez dalšího vnějšího donucení realizovat jakoukoliv povinnost vyplývající z tohoto rozhodnutí. Žalovaný také porušil jednu ze základních zásad správního řízení, zásadu „neprodlenosti jednání správního orgánu“, neboť napadené rozhodnutí o rozkladu, ačkoliv je datováno dne 15. 11. 1999, bylo žalobci doručeno až dne 10. 8. 2000, přičemž k poštovní přepravě bylo podáno dne 9. 8. 2000.
V podání ze dne 9. 10. 2002 žalobce uvedl, že netrvá na žalobě, pokud se jí domáhal zrušení rozhodnutí Komise pro cenné papíry ze dne 13. 10. 1998, tj. rozhodnutí o předběžném opatření. Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení, nejprve řízení v tomto rozsahu zastavil a poté žalobu směřující proti rozhodnutí prezidia žalované ze dne 15. 11. 1998 zamítl.
Z odůvodnění:
Žalovaná ve vyjádření uvedla, že ze žádného ustanovení zákona o cenných papírech nebo jiných právních předpisů nevyplývá, že by skutečnost, že subjekt přestane být obchodníkem s cennými papíry, implikovala zánik jeho odpovědnosti za protiprávní jednání, kterých se dopustil v minulosti jako obchodník s cennými papíry. Naopak je třeba z nich vyvodit závěr, že z hlediska vzniku a trvání deliktní odpovědnosti tzv. speciálního subjektu, kterým obchodník s cennými papíry bezpochyby je, nerozhoduje, zda po spáchání správního deliktu porušitel práva ztratí povahu speciálního subjektu či nikoli. I teorie správního trestání vycházející ze zásad zakotvených v trestním právu operuje s jako samozřejmou skutečností, že při posuzování jednání subjektu z hlediska možné protiprávnosti je ve správním řízení rozhodný skutkový stav v době uskutečnění tohoto jednání. Opačný výklad by vedl k absurdním důsledkům: protiprávně jednající obchodníci s cennými papíry by se mohli vyhnout veřejnoprávní deliktní odpovědnosti za jakkoli závažná protiprávní jednání v rozporu se zákonem tím, že by podle § 48 odst. 1 písm. d) zákona o cenných papírech požádali o odejmutí povolení k obchodování s cennými papíry. Pokud jde o žalobce, jeho protiprávní jednání spočívající v porušování povinností vyplývajících ze smluv s klienty, a tedy porušení ustanovení § 47b odst. 1 písm. a) a h) zákona o cenných papírech, trvající přinejmenším od července 1998, bylo důvodem vydání napadeného rozhodnutí I. stupně dne 2. 2. 1999. V této době žalobce obchodníkem s cennými papíry byl, neboť povolení k obchodování s cennými papíry mu zrušilo prezidium žalované až dne 27. 3. 2000. Na základě výše uvedeného se žalovaná domnívá, že právní názor žalobce je nesprávný a že byla orgánem kompetentním k vydání napadeného rozhodnutí o rozkladu.
K žalobcově námitce, že mu bylo napadené rozhodnutí o rozkladu doručeno až dne 10. 8. 2000, ačkoliv bylo datováno dnem 15. 11. 1999, uvedla žalovaná, že uvedené rozhodnutí bylo podáno k poštovní přepravě již dne 29. 11. 1999, a dne 1. 12. 1999 pak bylo doručeno na adresu žalobcova sídla. Dne 17. 4. 2000 bylo žalované doručeno podání pana Jaroslava M., ve kterém jmenovaný oznámil převzetí stejnopisu rozhodnutí dne 1. 12. 1999 a zároveň stejnopis rozhodnutí žalované vrátil, neboť údajně nebyl osobou oprávněnou k jeho převzetí. Žalovaná po posouzení věci dospěla k závěru, že napadené rozhodnutí nebylo žalobci doručeno, nenabylo tedy ani právní moci a bude nutné je doručit panu Ing. Josefu E., zmocněnému na základě plné moci ze dne 24. 6. 1998 k veškerému zastupování, jednání a podepisování za žalobce a jeho jménem, na adresu jeho bydliště. Dne 10. 8. 2000 pak bylo napadené rozhodnutí panu Ing. E. řádně doručeno, čímž nabylo právní moci.
O žalobní námitce Nejvyšší správní soud uvážil takto.
Z obsahu správního spisu vyplývá, že rozhodnutí o rozkladu vydané Prezidiem Komise pro cenné papíry dne 15. 11. 1999 bylo nesprávně doručeno přímo žalobci (k převzetí došlo dne 1. 12. 1999), přestože žalobce byl ve správním řízení zastoupen na základě plné moci Ing. Josefem E. Po vrácení napadeného rozhodnutí pracovníkem žalobce Jaroslavem M. v dubnu 2000 bylo toto rozhodnutí doručováno žalobcovu zástupci panu Ing. E., který je převzal dne 10. 8. 2000, a uvedeného dne nabylo napadené rozhodnutí právní moci.
V daném případě tak pochybením žalované při doručování napadeného rozhodnutí došlo k tomu, že rozhodnutí vydané dne 15. 11. 1999 nabylo právní moci až po téměř devíti měsících; v mezidobí bylo přitom povolení dané žalobci k obchodování s cennými papíry zrušeno dalším rozhodnutím Komise pro cenné papíry. Soud však přezkoumává zákonnost rozhodnutí Komise o uložení nápravného opatření obchodníkovi s cennými papíry podle § 86 odst. 1 písm. a) zákona o cenných papírech ke dni rozhodnutí správního orgánu, nikoliv k datu právní moci rozhodnutí. Ke dni rozhodnutí správního orgánu byl žalobce obchodníkem s cennými papíry a v rámci správního řízení bylo zjištěno, že porušuje své povinnosti vyplývající ze smluv uzavřených s klienty a tímto jednáním porušil § 47b odst. 1 písm. a) a h) zákona o cenných papírech (žalobce tato zjištění správního orgánu nezpochybňuje). Dojde-li v mezidobí od rozhodnutí Komise o uložení nápravných opatření k datu právní moci rozhodnutí ke zrušení oprávnění obchodníka s cennými papíry, nezakládá to nicotnost rozhodnutí o uložení nápravných opatření, jak se žalobce domnívá. Pokud by se po právní moci rozhodnutí v důsledku zrušení povolení k obchodování s cennými papíry žalobci stalo vymáhání uložené povinnosti bezpředmětným [§ 73 odst. 2 písm. a) správního řádu], neznamená to, že napadené rozhodnutí je nicotným paaktem, jak žalobce namítá.
(zdi)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.