688/2005
Řízení před soudem a rozhodnutí profesních komor
Ej 319/2005
Řízení před soudem: rozhodnutí profesních komor
k § 4 odst. 1 písm. a) a k § 65 soudního řádu správního
Profesní komory – a mezi nimi i Notářská komora České republiky – jsou právnickými osobami, jimž zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, a jsou tedy správními orgány ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Rozhodnutí komor o veřejných subjektivních právech a povinnostech jejich členů proto přezkoumávají soudy ve správním soudnictví v řízení o žalobách podle § 65 a násl. s. ř. s., a nikoliv obecné soudy v civilním řízení soudním. Proti rozhodnutím správních soudů mají pak účastníci řízení k dispozici opravné prostředky toliko podle soudního řádu správního, a nikoliv podle občanského soudního řádu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 5. 2005, čj. 1 As 21/2004-38)
Věc:
JUDr. Marcela D. v L. proti Notářské komoře České republiky o obnovu řízení, o kasační stížnosti navrhovatelky.Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 30. 4. 2002 potvrdil rozhodnutí Kárné komise Notářské komory České republiky ze dne 2. 4. 2001. Rozsudek nabyl právní moci dne 7. 6. 2002.
Navrhovatelka se návrhem domáhala povolení obnovy řízení. Městský soud v Praze usnesením ze dne 30. 4. 2004 návrh odmítl. V odůvodnění uvedl, že do 31. 12. 2002 soudy rozhodovaly o opravném prostředku proti rozhodnutí kárné komise o odvolání notáře podle části páté hlavy třetí občanského soudního řádu. Proti rozhodnutí soudu v takové věci nebyl opravný prostředek přípustný (§ 250s odst. 1 o. s. ř.). Z důvodu nepřípustnosti tedy nepřicházel v úvahu ani návrh na povolení obnovy řízení. Podle § 114 odst. 1 s. ř. s. (po 1. 1. 2003 s účinností soudního řádu správního) je obnova řízení přípustná jen proti rozsudku vydanému v řízení o ochraně před zásahem správního orgánu [písm. a)] a ve věcech politických stran a politických hnutí [písm. b)]. O takový případ se však nejedná. Proti shora uvedenému rozsudku, kterým byla přezkoumávána zákonnost rozhodnutí správního orgánu, není návrh na obnovu řízení přípustný, a to ani podle současně platného občanského soudního řádu, ani podle soudního řádu správního. Z uvedených důvodů soud návrh podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítnul jako nepřípustný.
Navrhovatelka v kasační stížnosti namítla, že v dané věci se jednalo o žalobu podanou v souladu s § 228 o. s. ř., neboť řízení ve sporech mezi členem profesní komory a profesní komorou se řídí ustanovením § 244 a násl. o. s. ř.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Navrhovatelka tvrdí, že ve věci měl rozhodovat jiný senát, neboť se jednalo o žalobu podanou podle § 228 o. s. ř. Nejvyšší správní soud se proto musel zabývat otázkou, zda po 1. 1. 2003 podaný návrh na obnovu řízení ve věci rozhodnutí profesní komise je přezkoumatelný soudem ve správním soudnictví, tedy podle soudního řádu správního, nebo v občanském soudním řízení podle občanského soudního řádu.
Ohledně této otázky je zapotřebí poznamenat, že profesní komory – a mezi nimi i Notářská komora České republiky – jsou beze vší pochybnosti právnickými osobami, jimž zákon svěřil rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, a jsou tedy správními orgány ve smyslu § 4 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Rozhodnutí komor o veřejných subjektivních právech a povinnostech jejich členů proto přezkoumávají soudy ve správním soudnictví v řízení o žalobách podle § 65 a násl. s. ř. s., a nikoliv obecné soudy v občanském soudním řízení.
Tentýž osud potom sdílí i opravná řízení: proti rozhodnutím vydaným ve správním soudnictví mají účastníci řízení k dispozici opravné prostředky existující toliko v rámci tohoto druhu soudnictví a upravované procesními předpisy regulujícími tento druh soudnictví, a nikoliv opravné prostředky uplatňující se v rámci jiného druhu soudnictví (zde občanského soudního řízení). Pokud tedy navrhovatelka napadala návrhem na obnovu řízení rozhodnutí soudu vydané ve správním soudnictví, pak se mohlo jednat jedině o návrh na obnovu řízení podle soudního řádu správního.
Je bez významu, že tento opravný prostředek směřoval proti rozhodnutí vydanému podle úpravy obsažené v někdejší části páté občanského soudního řádu; důležité naopak je, že byl podán již za účinnosti soudního řádu správního. Vzhledem k tomu, že počínaje 1. lednem 2003 správní soudy postupují podle soudního řádu správního a občanský soudní řád používají pouze podpůrně tam, kde chybí procesněprávní regulace, což však případ obnovy řízení evidentně není, posoudil městský soud návrh žalobkyně zcela správně jako návrh na obnovu řízení podle soudního řádu správního.
(ani)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.