Vydání 2/2006

Číslo: 2/2006 · Ročník: IV

763/2006

Řízení před soudem a odvolání procesního úkonu

Ej 200/2004
Řízení před soudem: odvolání procesního úkonu
k § 64 soudního řádu správního
k § 41a odst. 3 občanského soudního řádu*)
I ve správním soudnictví platí, že účastník řízení může odvolat učiněný úkon tehdy, jestliže jeho odvolání dojde správnímu soudu nejpozději současně s tímto úkonem (§ 41a odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 64 s. ř. s.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2004, čj. 7 Azs 35/2004-72)
Věc:
a) Gayane H. a b) nezl. Aris H. (oba Arménská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalobců.
Žalobou podanou k Vrchnímu soudu v Praze brojili žalobci proti rozhodnutí Ministerstva vnitra ve věci azylu ze dne 27. 6. 2002. K 31. 12. 2002 nebyla věc skončena, a k dalšímu řízení ji tak dne 7. 2. 2003 převzal Krajský soud v Brně.
Dne 15. 9. 2003 došel krajskému soudu přípis obsahující zpětvzetí žaloby ze strany obou žalobců; téhož dne byl soudu doručen přípis žalobců, v němž je uvedeno: „Dne 12. 9. 2003 jsme podali zpětvzetí žaloby, po podání jsme si to rozmysleli a chtěli bychom zpětvzetí žaloby vzít zpět v celém rozsahu.“
Usnesením ze dne 17. 9. 2003 zastavil krajský soud řízení o žalobě podle § 47 písm. a) s. ř. s., protože žalobci vzali svůj návrh zpět. V odůvodnění soud uvedl, že úprava obsažená v § 37 odst. 4 s. ř. s. a týkající se procesní dispozice se žalobním návrhem je komplexní, a vzhledem k tomu, že žádné ustanovení soudního řádu správního neupravuje možnost vzít zpět zpětvzetí žalobního návrhu, lze disponovat pouze se žalobním návrhem jako takovým. Krajský soud se zabýval otázkou aplikace § 41a odst. 3 o. s. ř. za použití § 64 s. ř. s. a dospěl k závěru, že toto ustanovení je svou povahou výjimečné, nelze je použít ve všech případech a samotná ustanovení občanského soudního řádu se použijí pouze přiměřeně.
V kasační stížnosti proti tomuto usnesení žalobci vyjádřili nesouhlas s právními závěry krajského soudu. Právní úprava týkající se řízení před soudem obsažená v části prvé a třetí občanského soudního řádu je z aplikace vyloučena pouze tehdy, stanoví-li něco jiného soudní řád správní. To však není případ § 41a o. s. ř. Ohledně tohoto ustanovení nestanoví soudní řád správní nic jiného. Žalobci nesouhlasí s tím, že by § 64 s. ř. s. byl ustanovením výjimečným: část prvá a třetí občanského soudního řádu totiž upravují celou řadu otázek, jimiž se soudní řád správní nezabývá. Přiměřené užití občanského soudního řádu bylo v § 64 s. ř. s. stanoveno proto, aby soudní řád správní nebyl neúměrně zatížen podrobnostmi. Jelikož žalobci splnili podmínky § 41a odst. 3 o. s. ř., Krajský soud v Brně svým rozhodnutím porušil jednak jejich právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jednak jejich právo na soudní a jinou ochranu, garantované článkem 36 Listiny základních práv a svobod.
Nejvyšší správní soud zrušil napadené usnesení Krajského soudu v Brně a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
V dané věci jde o posouzení právní otázky, zda ve správním soudnictví lze aplikovat § 41a odst. 3 o. s. ř., a zda tedy lze účinně vzít zpět zpětvzetí žaloby. Podle § 64 s. ř. s. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro řízení ve správním soudnictví přiměřeně ustanovení prvé a třetí části občanského soudního řádu. Podle § 41a odst. 3 o. s. ř. může být úkon odvolán, jen jestliže jeho odvolání dojde soudu nejpozději současně s tímto úkonem.
Podle § 37 odst. 4 s. ř. s. může vzít navrhovatel svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl. Citované ustanovení upravuje pouze, zda je přípustné zpětvzetí návrhu, kdo jej může vzít zpět a do kdy. Jinou zákonnou úpravu ohledně zpětvzetí návrhu soudní řád správní nemá. S účinností zákona č. 367/2000 Sb. je pro občanské soudní řízení stanovena v § 41a odst. 3 výslovně možnost odvolání úkonu, jsou-li splněny stanovené podmínky. Touto právní úpravou byly tak odstraněny pochybnosti soudní praxe o tom, zda, popř. za jakých podmínek, je možné vzít zpět zpětvzetí žaloby nebo jiného návrhu. Nejvyšší správní soud neshledává důvody pro závěr, že použití § 41a odst. 3 o. s. ř. ve správním soudnictví není přípustné. Ustanovení § 37 odst. 4 s. ř. s. nelze označit jako kompletní a ucelenou úpravu zpětvzetí návrhu ve správním soudnictví, protože právě otázku odvolání úkonu neřeší. Za tohoto právního stavu není důvodu za použití § 64 s. ř. s. neaplikovat § 41a odst. 3 o. s. ř.
*) Nyní srov. § 41a odst. 4 o. s. ř.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.