764/2006
Řízení před soudem a obsazení soudu
Ej 444/2005
Řízení před soudem: obsazení soudu
k § 103 odst. 1 písm. c) soudního řádu správního
Rozhoduje-li krajský soud po zrušení svého rozhodnutí Ústavním soudem znovu v téže věci v takovém složení senátu, které je sice odlišné od složení senátu při původním rozhodnutí, ale jež odpovídá rozvrhu práce účinnému v době nového rozhodování, pak není naplněn důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. (nesprávné obsazení soudu).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 9. 2005, čj. 6 As 26/2003-166)
Věc:
a) Ivan Š., b) společnost s ručením omezeným M. a c) odborový svaz K. proti Krajskému úřadu Pardubického kraje, za účasti 1) Ing. Zdeňka K. a 2) Květoslavy K., o zřízení věcného břemene, o kasační stížnosti žalobců.Městský úřad v Poličce dne 15. 2. 2001 rozhodl ve věci zřízení věcného břemene za účelem vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k blíže určeným parcelám tak, že věcné břemeno spočívá v omezení vlastnického práva prvního žalobce k jeho pozemku.
Žalobci se posléze žalobou podanou u Krajského soudu v Hradci Králové domáhali přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Okresního úřadu Svitavy ze dne 25. 5. 2001, kterým bylo rozhodnuto o jejich odvoláních proti výše uvedenému rozhodnutí městského úřadu.
Krajský soud v Hradci Králové dne 3. 4. 2003 žalobu zamítl.
Proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové podali žalobci (stěžovatelé) kasační stížnost, ve které mimo jiné namítali nesprávné obsazení soudu. V řízení před krajským soudem byla nejprve členkou senátu soudkyně Magdalena Ježková a dále dle tvrzení jednoho ze stěžovatelů i Marie Kocourková, jejíž jmenovka byla v označení senátu při předposledním jednání soudu v říjnu 2002. Posledního jednání dne 25. 3. 2003 i samotného rozhodování ve věci se ovšem místo ní účastnil soudce Jan Rutsch. K dotazu prvého stěžovatele bylo uvedeno, že soudkyně Drahomíra Lukešová přešla na pobočku soudu v Pardubicích. Stěžovatel však namítal nepřítomnost M. Ježkové a M. Kocourkové. Teprve po jednání zjistil dle evidence soudců na Ministerstvu spravedlnosti a na základě osobního zjištění u krajského soudu, že soudkyně M. Ježková i M. Kocourková nadále působí u krajského soudu přímo v Hradci Králové, a nikoliv na pobočce v Pardubicích. Tím došlo ke změně ve složení soudu bez zákonného důvodu a stěžovateli byl uveden důvod nesprávný. Tím byl naplněn i důvod kasační stížnosti podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval námitkou, že krajský soud byl nesprávně obsazen, neboť v případě, že by tato námitka byla shledána důvodnou, znamenalo by to bez dalšího zrušení rozsudku krajského soudu. Z obsahu spisu krajského soudu v Hradci Králové vyplývá, že o žalobě stěžovatelů bylo poprvé rozhodnuto rozsudkem krajského soudu z 8. 1. 2002 tak, že žaloba byla zamítnuta. Krajský soud tehdy rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Kavalíra a soudců JUDr. Magdaleny Ježkové a JUDr. Pavla Kumprechta. Uvedený rozsudek krajského soudu byl pak zrušen nálezem Ústavního soudu se dne 17. 7. 2002. V důsledku uvedeného zrušení krajský soud znovu o věci jednal a pro složení senátu u krajského soudu byl rozhodující rozvrh práce na rok 2002. To vyplývá z ustanovení § 42 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), podle něhož se v rozvrhu práce soudu zejména jmenovitě určují soudci tvořící senát, samosoudci, přísedící, asistenti soudců, vyšší soudní úředníci, soudní tajemnice a soudní vykonavatelé, kteří budou působit v jednotlivých soudních odděleních. Podle sdělení JUDr. Jolany Maršíkové, místopředsedkyně Krajského soudu v Hradci Králové pro věci obchodní a správní, ze dne 9. 6. 2005 podle rozvrhu práce věc vedenou pod sp. zn. 30 Ca 107/2002 projednával senát pod vedením předsedy JUDr. Karla Kavalíra. Složení senátu se postupně měnilo, přičemž stav od 1. 1. 2002 do 30. 9. 2002 byl takový, že dalšími soudci byli JUDr. Pavel Kumprecht a JUDr. Magdalena Ježková a zastupujícím soudcem byla Mgr. Marie Kocourková; tento stav byl dán rozvrhem práce pro rok 2002. Stav od 1. 10. 2002 do 31. 12. 2002 byl takový, že dalšími soudci v senátu byli JUDr. Pavel Kumprecht a JUDr. Magdalena Ježková a dále pak JUDr. Drahomíra Lukešová. Stav byl dán změnou rozvrhu práce č. 10 vedenou pod Spr. 4483/2002, přičemž důvodem změny bylo jmenování JUDr. Lukešové do funkce soudce k 1. 10. 2002 a s touto soudkyní bylo počítáno pro pobočku Krajského soudu do Pardubic, jejíž činnost byla zahájena k 1. 1. 2003.
Pokud tedy senát krajského soudu při jednání dne 24. 10. 2002 jednal ve složení: předseda senátu JUDr. Karel Kavalír a soudci JUDr. Drahomíra Lukešová a JUDr. Pavel Kumprecht, odpovídalo toto složení senátu danému rozvrhu práce. Podle rozvrhu práce pro rok 2003 pak bylo složení senátu 30 Ca následující: předseda senátu JUDr. Karel Kavalír, soudci JUDr. Pavel Kumprecht, JUDr. Jan Rutsch a Mgr. Daniela Kadlečková. Od 1. 1. 2003 zahájila činnost pobočka Krajského soudu v Pardubicích, kam byla od 1. 1. 2003 zařazena soudkyně JUDr. Drahomíra Lukešová. JUDr. Jan Rutsch byl nově jmenovaným soudcem a Mgr. Kadlečková nastoupila ke krajskému soudu na stáž. Rozhodoval-li tedy senát krajského soudu dne 25. 3. 2003, respektive 3. 4. 2003, ve složení: předseda senátu JUDr. Karel Kavalír a soudci JUDr. Pavel Kumprecht a JUDr. Jan Rutsch, odpovídalo toto složení senátu danému rozvrhu práce pro rok 2003. V daném případě krajský soud ve věci znovu jednal a rozhodl po zrušení svého rozsudku z 8. 1. 2002 Ústavním soudem, přičemž složení senátu při jednotlivých jednáních vždy odpovídalo danému rozvrhu práce; důvod, aby senát jednal ve stejném složení jako při rozhodování dne 8. 1. 2002, nebyl dán. K obsazení senátu krajského soudu při jednání dne 24. 10. 2002 místopředsedkyně krajského soudu JUDr. Maršíková sdělila, že pro velký časový odstup nemůže prověřit, v jakém složení skutečně senát zasedal, nicméně má za to, že směrodatný by měl být údaj o obsazení soudu uvedený v protokolu z jednání. Pokud stěžovatel tvrdí, že jmenovka tomuto složení neodpovídala, pak nemůže vyloučit opomenutí zapisovatelky jmenovku z předchozích jednání vyměnit. K tomu Nejvyšší správní soud uvádí, že pro posouzení věci je rozhodující složení senátu krajského soudu při vyhlášení rozsudku, které zpochybňováno není, přičemž toto složení odpovídalo danému rozvrhu práce. (...)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.