Vydání 10/2012

Číslo: 10/2012 · Ročník: X

2685/2012

Ochranné známky: pravděpodobnost záměny ochranných známek obsahujících druhové označení

Ochranné známky: pravděpodobnost záměny ochranných známek obsahujících druhové označení
k § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách)
I druhové označení v případech, kdy jeho druhový význam není z hlediska vnímání průměrného spotřebitele příliš známý a kdy je naopak tradičně užíváno jako součást ochranných známek pro výrobky či služby konkrétního vlastníka s dlouhodobě významným postavením na daném trhu, může posilovat spojení, které se na straně veřejnosti vytvořilo mezi těmito konkrétními výrobky nebo službami a pro ně užívanými ochrannými známkami. Ani v těchto případech nemůže vlastník takových starších ochranných známek bránit jiným subjektům, aby si pro danou kategorii výrobků nebo služeb přihlašovaly jako ochranné známky označení obsahující tento druhový výraz, může však i v rámci námitkového řízení požadovat, aby tato přihlašovaná označení byla svým provedením natolik odlišná, aby se ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách, vyloučila pravděpodobnost záměny s ochrannými známkami tohoto vlastníka.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 5. 2012, čj. 5 As 37/2011-111)
Prejudikatura:
rozsudky Soudního dvora ze dne 11. 11. 1997, SABEL (C-251/95, Recueil, s. I-6191), ze dne 29. 9. 1998,
Canon
(C-39/97, Recueil, s. I-5507), ze dne 22. 6. 1999, Lloyd Schuhfabrik Meyer (C-342/97, Recueil, s. I-3819) a ze dne 20. 3. 2003, LTJ Diffusion (C-291/00, Recueil, s. I-2799); rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. 10. 2002, Institut für Lernsysteme (T-388/00, Recueil, s. II- 4301).
Věc:
Společnost s ručením omezeným STOCK Plzeň-Božkov proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za účasti společnosti s ručením omezeným UNITED BRANDS, o zápis ochranné známky, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení.
Osoba zúčastněná na řízení přihlásila dne 27. 10. 2005 do rejstříku ochranných známek barevné kombinované označení „
FERNET LIQUEUR SKAY
“ (obr. 1). Proti zápisu tohoto označení podal žalobce námitky podle § 7 odst. 1 písm. a) a k) zákona o ochranných známkách. Rozhodnutím ze dne 1. 2. 2007 žalovaný námitky žalobce, resp. jeho právního předchůdce, společnosti STOCK Plzeň, a.s., zamítl.
Žalobce podal proti rozhodnutí žalovaného rozklad, který předseda žalovaného rozhodnutím ze dne 14. 5. 2008 zamítl a rozhodnutí I. stupně potvrdil. Předseda žalovaného konstatoval, že pro rozhodnutí o námitkách podaných podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách je podstatné zjištění, zda je přihlašované označení shodné či podobné s namítanou starší ochrannou známkou jiného vlastníka a zda je toto označení přihlášeno pro shodné nebo podobné výrobky či služby jako starší ochranná známka. Na straně veřejnosti přitom musí existovat pravděpodobnost záměny či asociace s namítanou ochrannou známkou s dřívějším právem přednosti, tedy přihlašované označení jí musí být natolik podobné, že může spotřebitele uvádět v omyl co do původu takto označených shodných či podobných výrobků nebo služeb. Předseda žalovaného dospěl k závěru, že osoba zúčastněná na řízení přihlásila předmětné označení převážně pro shodné či podobné výrobky a služby zařazené ve třídách 16, 33 a 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb (tiskoviny a kancelářské předměty, alkoholické nápoje s výjimkou piva, propagační a reklamní činnost), jako jsou výrobky a služby, pro něž byly přihlášeny tři namítané starší ochranné známky žalobce (barevná kombinovaná ochranná známka č. 211954 „
FERNET STOCK
“ – obr. 2, kombinovaná ochranná známka č. 217449 „
STOCK FERNET STOCK CITRUS
“ – obr. 3 a barevná kombinovaná ochranná známka č. 271083 „
FERNET STOCK CITRUS VYRÁBÍ STOCK PLZEŇ-BOŽKOV
“ – obr. 4).
Předseda žalovaného nicméně dospěl obdobně jako žalovaný v rozhodnutí I. stupně k závěru, že přihlašované označení nemůže vyvolat nebezpečí záměny či asociace s namítanými ochrannými známkami. Žalovaný vycházel z toho, že spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku jako celek, aniž by vnímal její podrobnosti. V tomto případě jsou to podle předsedy žalovaného především odlišné barvy pozadí označení a namítaných ochranných známek, jež upoutají pozornost spotřebitele. Zatímco u namítaných ochranných známek spotřebitel vizuálně zaznamená bledě zelený odstín (ochranná známka č. 211954) či jasně žlutý, místy hnědě žíhaný citrusový podklad (ochranná známka č. 271083), přihlašované označení je kombinací odstínu světle žluté vsazené do tmavošedého obdélníku.
Dále zatímco namítané ochranné známky svým tvarem a celkovým vzhledem svých výrazně nestejně velkých obdélníků se sraženými rohy do jisté míry připomínají obrysy skleněné nádoby se šroubovacím víkem užívané např. k zavařování ovoce, je přihlašované označení vnímáno jako pravidelný obdélník bez seseknutých rohů. Zatímco namítané ochranné známky s sebou nesou výrazné slovo „
STOCK
“, napadené označení tento dominantní prvek postrádá. Tyto základní barevné, tvarové a informativní vjemy upoutají průměrného spotřebitele a ten s ohledem na jejich dominantní působení nebude přednostně vnímat ostatní detaily předmětného označení a tyto detaily, na jejichž podobnost s namítanými ochrannými známkami upozorňoval žalobce, nemohou být pro posouzení vizuální podobnosti chápány jako rozhodné. Tím méně lze podle předsedy žalovaného uvažovat o podobnosti fonetické, neboť slovo „
FERNET
“, které je jediným společným slovem přihlašovaného označení a namítaných ochranných známek, je označením druhovým, což ostatně připouštěl i žalobce.
Dále předseda žalovaného konstatoval, že podle § 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách může podat námitky ten, kdo je dotčen ve svých právech přihláškou, která nebyla podána v dobré víře, přičemž namítající je povinen prokázat zlý úmysl přihlašovatele napadené ochranné známky a dále dotčení na svých právech. Podle předsedy žalovaného žalobce ani jednu z těchto náležitostí neprokázal. Žalobce sice tvrdil, že zápis přihlašovaného označení umožní nekalosoutěžní jednání osoby zúčastněné na řízení, aniž však předložil důkazy o její zlé víře.
Žalobce napadl rozhodnutí předsedy žalovaného žalobou u Městského soudu v Praze, který ho rozsudkem ze dne 31. 8. 2010, čj. 8 Ca 276/2008-59, zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Městský soud dospěl k závěru, že žalobce ve správním řízení nedoložil tvrzený zlý úmysl osoby zúčastněné na řízení parazitovat na pověsti výrobků žalobce označovaných namítanými ochrannými známkami, byť toto tvrzení má podle městského soudu pravděpodobně své
ratio
, neboť rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 5. 5. 2009, čj. 3 Cmo 297/2008-145, byl potvrzen rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 20. 9. 2007, čj. 50 Cm 201/2006-81, v tom rozsahu, v jakém soud prvního stupně na základě žaloby společnosti STOCK Plzeň-Božkov uložil společnosti UNITED BRANDS stáhnout z trhu výrobky „
FERNET LIQUEUR SKAY
“ a „
CITRUS FERNET LIQUEUR SKAY
“ označené etiketou sestávající se ze dvou obdélníků se seknutými rohy s bílým orámováním umístěných nad sebou, z nichž horní obdélník je proveden zlatou nebo žlutou podkladovou barvou, a tyto etikety zničit do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Podle městského soudu uvedené soudy, jež rozhodovaly v občanském soudním řízení, vycházely z toho, že sice samotný výraz „
FERNET
“ je označením druhovým, užívaným pro určitý typ lihoviny (hořký žaludeční likér) a jako takový nemá zápisnou způsobilost, avšak při srovnání etiket výrobků distribuovaných společností UNITED BRANDS s ochrannými známkami a etiketami společnosti STOCK Plzeň-Božkov dospěly uvedené soudy k závěru, že se shodují natolik, že je třeba je považovat za zaměnitelně podobné, a že tudíž užití inkriminovaných etiket je jak zásahem do práv majitele ochranné známky ve smyslu § 8 odst. 1 a 2 písm. b) zákona o ochranných známkách, tak i jednáním v podobě nekalé soutěže ve smyslu § 44 odst. 1, § 46 a § 48 obchodního zákoníku, tedy klamavým označením zboží a parazitováním na dobré pověsti soutěžitele.
Městský soud dále odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 10. 2006, čj. 1 As 28/2006-97, č. 1064/2007 Sb. NSS, podle něhož pravděpodobnost záměny ochranné známky zahrnuje posouzení jak podobnosti označení, tak i jimi chráněných výrobků nebo služeb, a to jako dva neopominutelné a vzájemně se ovlivňující faktory. Menší podobnost mezi výrobky a službami může být kompenzována větší podobností mezi známkami a naopak. Dobré jméno je u ochranné známky vyjádřením toho, že veřejnost známku v důsledku jejího užívání zná a spojuje ji s dobrými vlastnostmi, které od výrobků nebo služeb takto označených očekává, a věnuje jí svou důvěru. Ochrana poskytovaná známce s dobrým jménem není podmíněna zjištěním, že mezi známkou s dobrým jménem a označením existuje takový stupeň podobnosti, že by v příslušné části veřejnosti existovala mezi nimi pravděpodobnost záměny. Pro stupeň podobnosti mezi známkou s dobrým jménem a označením je postačující, že si příslušná část veřejnosti vytvoří spojení mezi označením a známkou.
Městský soud připustil, že výraz „
FERNET
“ je popisným označením pro určitý druh lihoviny, nicméně na přihlašovaném označení i namítaných ochranných známkách bylo toto slovo graficky provedeno obdobně, s použitím stejného typu písma. Tento prvek tedy nelze při posuzování pravděpodobnosti záměny z těchto úvah bez dalšího vypustit. Žalobce podle městského soudu rovněž poukazoval na použití tmavého kruhu s červeným středem na přihlašovaném označení, který je obdobný s prvkem použitým na namítané ochranné známce č. 271083. Žalobce konečně upozorňoval také na jednotlivé prvky tvaru etikety a jejího dělení, jakož i na barvu podkladu i na existenci známkové řady pro jeho výrobky typu fernet s tím, že při srovnání s namítanými ochrannými známkami může vzniknout pravděpodobnost záměny, včetně asociace.
Městský soud dospěl k závěru, že je zde shoda v základních prvcích (dva obdélníky se zkosenými rohy, bílé orámování) a do jisté míry i v provedení slovního prvku „
FERNET
“ a že žalovaný nedostatečně posoudil namítané ochranné známky a přihlašované označení z hlediska celkového dojmu, jímž působí na průměrného spotřebitele, čímž zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. Žalovaný měl podle městského soudu v dané souvislosti rovněž zkoumat, zda přihlašované označení vyvolává možnou asociaci s produkty žalobce, zda tím vzniká a zvětšuje se újma spočívající ve ztrátě jeho zákazníků a ohrožení jeho dobrého jména, a zda jsou tedy vůbec splněny podmínky zápisné způsobilosti přihlašovaného označení.
Proti rozsudku Městského soudu v Praze podala osoba zúčastněná na řízení (stěžovatel) kasační stížnost.
Stěžovatel byl přesvědčen o tom, že žalovaný postupoval v dané věci v obou stupních v souladu se zákonem, svou rozhodovací praxí i evropskou judikaturou, jeho úvaha je úplná, přesvědčivá a logická. Žalovaný zevrubně posoudil shodnost či podobnost výrobků a služeb stěžovatele a žalobce, jakož i vizuální, fonetickou a sémantickou zaměnitelnost kolidujících označení a zjistil jejich rozhodující odlišné prvky spočívající v převládající barvě a celkovém barevném vjemu, v tvarové nestejnosti a v rozdílných dominantních slovních výrazech „
STOCK
“ a „
SKAY
“. Městský soud ovšem bez jakéhokoliv dokazování nově hodnotil otázku zaměnitelnosti kolidujících označení a dospěl přitom k nesprávnému závěru, že přihlašované označení napodobuje ochranné známky žalobce. Na tomto pochybení městského soudu pak podle stěžovatele nemůže nic změnit ani to, že městský soud zároveň bez podrobnějšího zdůvodnění konstatoval, že žalovaný nedostatečně posoudil namítané ochranné známky a přihlašované označení z hlediska celkového dojmu, čímž zatížil své rozhodnutí nepřezkoumatelností. Stěžovatel má za to, že právě posouzení této otázky celkového dojmu je v napadeném rozhodnutí úplně a přesvědčivě zdůvodněno. Požadavek městského soudu, aby se žalovaný ve správním řízení zabýval srovnáním výrobků stěžovatele a žalobce a zkoumal možnou újmu spočívající ve ztrátě zákazníků a ohrožení dobrého jména žalobce, jde podle stěžovatele zcela nad rámec zákonné úpravy. Stěžovatel je toho názoru, že v námitkovém správním řízení lze zkoumat pouze rejstříkový stav, tedy namítané ochranné známky a přihlašované označení, jak jsou zapsány, resp. přihlášeny do rejstříku.
Stěžovatel dále uvedl, že samotné posouzení zaměnitelnosti přihlašovaného označení a namítaných ochranných známek městským soudem je založeno na neúplném, nepřesvědčivém, nesrozumitelném a nelogickém odůvodnění odporujícím skutkovému stavu, což činí rozsudek městského soudu nepřezkoumatelným, navíc je toto posouzení nesprávné. Městský soud podle stěžovatele vůbec neprovedl skutková zjištění každé namítané ochranné známky, ani je neporovnal s přihlašovaným označením, omezil se v podstatě na konstataci těch prvků, které považoval za shodné. Navíc stěžovatel spatřoval rozpory v tom, které shodné prvky považoval městský soud za základní (podle stěžovatele jsou to dva obdélníky se zkosenými rohy, bílé orámovaní a slovní prvek „
FERNET
“) a které za základní nepovažoval, byť jimi rovněž zdůvodňoval svůj závěr o napodobování ochranných známek žalobce (barevné provedení a slovní prvek „
SKAY
“). To činí podle stěžovatele úvahu městského soudu nesrozumitelnou.
Zjištění městského soudu, že slovní označení „
SKAY
“ je zaměnitelné se slovním prvkem „
STOCK
“, je podle názoru stěžovatele zcela neodůvodněné a navíc vadné. Při vnímání kombinovaných ochranných známek je vždy rozhodný dominantní slovní údaj, kterým v daném případě jistě není druhové označení „
FERNET
“. Dominantními slovními prvky jsou tedy proti sobě stojící slova „
SKAY
“/„
STOCK
“, která jsou podle stěžovatele zjevně vizuálně, foneticky i sémanticky odlišná.
Stěžovatel dále poukázal na to, že dominantním slovním prvkem ani prvkem vedoucím k záměně nemůže být slovo „
FERNET
“, neboť jde o označení druhu zboží. Skutečnost, že přihlašované označení obsahuje slovo „
FERNET
“, tedy nemůže nijak přivodit sama o sobě ani v kontextu s jinými slovními či obrazovými prvky záměnu s namítanými ochrannými známkami, jak se domnívá městský soud. I tento závěr městského soudu je tedy podle stěžovatele nesprávný. Vzhledem k uvedenému se posuzování podobnosti prvků „
FERNET
“ omezuje toliko na zkoumání jejich provedení. Závěr městského soudu, podle něhož i tato provedení jsou do jisté míry shodná, nemá podle názoru stěžovatele oporu ve spisu, naopak stěžovatel je považuje za zcela odlišná, a to jak barevně, tak tvarově, neboť pro namítané ochranné známky je typické ztvárnění tohoto slova šikmo zespoda nahoru s přesahujícím velkým „
F
“, u přihlašovaného označení pak jde o provedení vodorovné, bez předsazeného „
F
“.
Podle stěžovatele tak ve skutečnosti zbývá pouze zjištění městského soudu o podobnosti užitých prvků spočívajících ve dvou bíle orámovaných obdélnících se zkosenými rohy. Stěžovatel má za to, že i kdyby bylo toto zjištění pravdivé, neumožňuje s ohledem na bohatě strukturovaná kolidující označení obsahující zmiňované odlišné prvky učinit závěr o podobnosti přihlašovaného označení a namítaných ochranných známek. Navíc je toto zjištění městského soudu přinejmenším sporné, neboť etiketa napadeného označení je podle stěžovatele tvořena jediným obdélníkem bez zkosení, přičemž dominantní je horní část etikety, která obsahuje nikoliv obdélník, ale čtverec. U namítaných ochranných známek jde většinou o dvě samostatné části etikety, kdy dominantní je část spodní. Uvedená skutková zjištění městského soudu tak neodpovídají spisu.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem
(...)
III. b) Závěry žalovaného k zaměnitelnosti označení a ochranných známek
Jak vyplývá z již uvedeného shrnutí judikatury Nejvyššího správního soudu, žalovanému je dán při posouzení pravděpodobnosti záměny přihlašovaného označení a namítané ochranné známky relativně široký, byť nikoli neomezený prostor pro vlastní úvahu. Tím spíše je proto třeba trvat na řádném a přesvědčivém odůvodnění rozhodnutí, a to především v rozsahu účastníky namítaných skutečností (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007-141). Nejvyšší správní soud se tedy zabýval otázkou, zda skutečnosti, jež žalovaný zohlednil, a úvahy, jimiž se řídil při srovnání přihlašovaného označení a ochranných známek žalobce, dostatečně odůvodňují závěry žalobou napadeného rozhodnutí.
Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona o ochranných známkách se přihlašované označení „
nezapíše do rejstříku na základě námitek proti zápisu ochranné známky do rejstříku podaných u
[žalovaného]
vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti či podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou
“.
K výkladu pojmu „
pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti
“ se váže poměrně rozsáhlá
judikatura
správních soudů, jež se zabývá postupem při hodnocení rozlišovací způsobilosti a pravděpodobnosti záměny přihlašovaných označení a starších ochranných známek. Vzhledem k tomu, že citované ustanovení zákona o ochranných známkách je transpozicí čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 89/104/EHS, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (následně rekodifikované do směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/95/ES obdobného znění), je třeba zohlednit i
relevantní
judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Vzhledem k obdobné formulaci čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství [následně rekodifikovaného nařízením Rady (ES) č. 207/2009] je možné používat i judikaturu Tribunálu (dříve Soudu prvního stupně) a Soudního dvora k zaměnitelnosti komunitární ochranné známky. Podle rozsudku Soudního dvora ze dne 29. 9. 1998,
Canon
,
C-39/97, Recueil, s. I-5507, bodu 17, pojem „
pravděpodobnost záměny
“ zahrnuje posouzení jak podobnosti označení, tak i jimi chráněných výrobků nebo služeb jako dvou neopomenutelných vzájemně se ovlivňujících faktorů. Vyšší stupeň podobnosti výrobků může přitom vyvážit nižší stupeň podobnosti označení a naopak (srov. též rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 5. 2008, čj. 9 As 59/2007-141, a ze dne 23. 12. 2008, čj. 5 As 41/2007-240).
Rozhodujícím pro posouzení pravděpodobnosti záměny je celkový dojem, kterým ochranná známka působí, přičemž tento celkový dojem je třeba hodnotit z hlediska průměrného spotřebitele, kterému je určen výrobek nebo služba, k němuž se ochranná známka váže. V rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 11. 1997,
SABEL,
C-251/95, Recueil, s. I-6191, bodu 23, tak Soudní dvůr konstatoval: „
Celkové posouzení vizuální, fonetické a významové zaměnitelnosti srovnávaných ochranných známek musí být založeno na celkovém dojmu, kterým známky působí, přičemž je nutno brát v úvahu zejména jejich distinktivní a dominantní prvky.
[...] [V]
nímání ochranných známek průměrným spotřebitelem dotčeného typu výrobků nebo služeb hraje rozhodující úlohu v celkovém posouzení nebezpečí záměny ochranných známek. Průměrný spotřebitel většinou vnímá ochrannou známku jako celek a nesoustřeďuje se na jednotlivé detaily.
“ (srov. též rozsudek Soudního dvora ze dne 22. 6. 1999,
Lloyd Schuhfabrik Meyer
, C-342/97, Recueil, s. I-3819, bod 27.)
Obdobně i Nejvyšší správní soud v již citovaném rozsudku ze dne 23. 7. 2008, čj. 4 As 90/2006-123, uvedl: „
Zaměnitelnost je nutno zkoumat vždy z několika hledisek, a to především vizuálního, fonetického a významového. Základním a rozhodujícím kritériem pro posouzení zaměnitelnosti známek označujících shodné nebo podobné výrobky či služby je vždy hledisko běžného spotřebitele, tedy posouzení, zda známky jsou natolik odlišné (distinktivní), že nemohou u běžného spotřebitele vyvolat možnost záměny a v tomto směru ho uvést v omyl. Zkoumání podobnosti nemůže být přitom založeno pouze na formálním porovnání jednotlivých prvků, ale musí se zakládat na porovnání známkovýchmotivů střetnuvších se označení – tj. rozhodujících složek porovnávaných označení, které při celkovém posuzování jsou výrazem charakteristických vlastností srovnávaných označení. Zaměnitelnost označení může být dovozována z podobnosti v dominantním prvku nebo naopak z toho, že označení dominantní odlišující prvek nemá a ostatní prvky mají nízkou rozlišovací schopnost.
[...]
Vzhledem k zvláštní povaze kombinovaných známek je třeba při úvaze o celkovém dojmu, kterým známka působí, brát v úvahu jak část obrazovou, tak část slovní, neboť jak jedna, tak druhá může ve známce převládat, a tak ovlivnit celkové vnímání spotřebitelem. Při úvaze o podobnosti známky je tak nutno mít na zřeteli, že celkový dojem známky může vytvořit buď jen obrazová, nebo slovní část, každá sama o sobě, nebo obě společně. Na podobnost známek tak lze usuzovat podle toho,
co vytváří celkový dojem
, tedy buď již z pouhé části obrazové, či slovní, nebo ze souhrnu obou.
Při posouzení nebezpečí záměny je třeba zohlednit veškeré
relevantní
faktory, které mohou mít vliv na vnímání ochranné známky běžným spotřebitelem. Mezi tyto faktory patří zejména postavení dané ochranné známky na příslušném trhu, povaha zboží nebo služeb, okruh konečných spotřebitelů, jimž jsou určeny, způsob použití, jakož i konkurenční nebo doplňková povaha dotčených výrobků nebo služeb (viz cit. rozsudky Soudního dvora ve věci
SABEL,
bod 22, a ve věci
Canon
, bod 23, nebo rozsudek Soudu prvního stupně ze dne 23. 10. 2002,
Institut für Lernsysteme
, T-388/00, Recueil, s. II-4301, bod 51). Nelze tedy souhlasit se stěžovatelem, že by se žalovaný při tomto posouzení měl omezit na pouhé srovnání známek či označení zapsaných či přihlášených do rejstříku, naopak je třeba vycházet z toho, jak průměrní spotřebitelé na daném trhu se zbožím či službami, pro něž jsou či mají být zapsány kolidující ochranné známky a označení, tato označení vnímají a do jaké míry mezi nimi existuje nebezpečí záměny.
V daném případě stěžovatel přihlásil předmětné označení převážně pro shodné či podobné výrobky a služby zařazené ve třídách 16, 33 a 35 mezinárodního třídění výrobků a služeb, jako jsou výrobky a služby, pro něž byly přihlášeny tři namítané starší ochranné známky žalobce. S výjimkou služeb přihlašovaných jako pomoc při řízení obchodní činnosti, obchodní administrativa, kancelářské práce se jedná o výrobky a služby, které svou povahou, určením a způsobem prodeje odpovídají výrobkům a službám, k nimž se vztahují starší ochranné známky žalobce. Zásadní význam pro posouzení věci má především zařazení výrobků ve třídě 33 zahrnující alkoholické nápoje s výjimkou piva, jejichž výroba, resp. prodej jsou dominantním předmětem činnosti žalobce a stěžovatele. Z široké skupiny alkoholických nápojů se stěžovatelem navrhované označení stejně jako namítané ochranné známky vztahují ke konkrétnímu druhu alkoholického nápoje, kterým je bylinný likér typu fernet. Pokud jde o třídu alkoholických nápojů, dosahuje tedy okruh výrobků, k jejichž označení a propagaci je ochranná známka určena, shody.
Jak již bylo uvedeno, vysoká podobnost či shoda výrobků nebo služeb, na něž se ochranné známky vztahují, klade zvýšené nároky na rozlišovací schopnost (distinktivnost) ochranných známek. Čím více se dotčené výrobky a služby podobají či shodují, tím větší pravděpodobnost záměny vzniká u běžného spotřebitele, jemuž jsou výrobky či služby určeny. Ochranná známka slouží i v takovém případě jako záruka toho, že mezi konečnými spotřebiteli nedojde k záměně mezi výrobky a službami pocházejícími od různých výrobců či poskytovatelů služeb, a tedy ani k narušení hospodářské soutěže na příslušném trhu. Umožnit spotřebitelům či konečným uživatelům rozlišovat mezi jednotlivými výrobky a službami, jakož i mezi subjekty, které je nabízejí, je ostatně podle ustálené judikatury Soudního dvora základní funkcí institutu ochranné známky (viz např. citovaný rozsudek ve věci
Canon
, bod 28).
To platí v daném případě tím spíše, že žalobce má, jak prokázal již v průběhu správního řízení, na trhu v České republice dlouhodobě významné postavení mezi výrobci a dodavateli alkoholického nápoje typu fernet, k němuž se také váže řada registrovaných ochranných známek žalobce s některými typickými grafickými i slovními prvky. Z těchto důvodů lze konstatovat, že se u spotřebitelů na trhu s alkoholickými nápoji typu fernet v České republice vytvořila poměrně silná vazba mezi těmito výrobky žalobce a příslušnými ochrannými známkami žalobce; jinými slovy, tyto ochranné známky žalobce mají právě vzhledem k uvedené vazbě vysokou rozlišovací schopnost, což zároveň zvyšuje nebezpečí záměny (viz citovaný rozsudek ve věci
SABEL
, bod 24). K tomu přistupuje i skutečnost, že jakkoli není pochyb o tom, že výraz fernet je označením druhovým, a že tedy žalobce není oprávněn bránit jiným subjektům, aby tento výraz používaly pro své výrobky obdobného typu a aby přihlašovaly ochranné známky, které tento výraz obsahují, je třeba zároveň vzít v úvahu, že tento druhový význam výrazu fernet není u průměrných spotřebitelů natolik známý, jako je tomu u pojmenování jiných typů alkoholických nápojů, a naopak zde existuje určité nebezpečí, že i toto pouhé slovo může u průměrných spotřebitelů vyvolávat (byť nesprávnou) asociaci s výrobky žalobce. Ze všech těchto důvodů je dle názoru Nejvyššího správního soudu legitimní požadovat, aby přihlašované označení, které stěžovatel zamýšlí používat jako ochrannou známku ve spojení s jím dodávaným alkoholickým nápojem fernet, bylo jako celek dostatečně odlišné od ochranných známek žalobce tak, jako je tomu v podstatě u všech ostatních žalovaným registrovaných ochranných známek, které obsahují výraz fernet a které přitom nenáleží žalobci. Na podkladě těchto základních východisek byl tedy žalovaný povinen důkladně a přísně zkoumat, zda nově přihlašované označení stěžovatele není způsobilé vyvolat nebezpečí záměny se staršími ochrannými známkami žalobce.
Žalovaný v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí správně uvedl, že je třeba při posuzování shodnosti nebo podobnosti zkoumat přihlašované označení a starší ochranné známky jako celek a v jeho rámci zohlednit i jednotlivé prvky, aniž by byl některý z prvků zdůrazněn nebo potlačen či posuzován odděleně od ostatních prvků. Shoda nebo podobnost je obvykle posuzována z fonetického, vizuálního a sémantického hlediska. Žalovaný dále s poukazem na rozsudek Soudního dvora ve věci
SABEL
, bod 23, zdůraznil, že průměrný spotřebitel obvykle vnímá ochrannou známku jako celek, aniž by vnímal podrobnosti.
Při vlastním posouzení pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti však žalovaný uvedeným požadavkům nedostál. Klíčové části správních rozhodnutí obou stupňů, které se týkají posouzení pravděpodobnosti záměny, se zabývají převážně popisem přihlašovaného označení „
FERNET LIQUEUR SKAY
“ a starších ochranných známek žalobce. Vlastnímu srovnání je však věnován relativně malý prostor, ačkoliv se jedná o zásadní úvahy, jež žalovaného vedly k závěru o nezaměnitelnosti přihlašovaného označení a starších ochranných známek žalobce. Žalovaný se přitom soustředil především na vybrané vizuální znaky, které podle jeho názoru odlišují přihlašované označení od starších ochranných známek žalobce, přičemž však nezohlednil řadu dalších znaků, které by naopak mohly podporovat závěr o možném nebezpečí záměny.
Žalovaný v prvé řadě poukázal na tvarovou odlišnost přihlašovaného označení „
FERNET LIQUEUR SKAY
“. Konstatoval, že starší ochranné známky žalobce mají charakteristický tvar, který je složen ze dvou nestejně velkých obdélníků s dvojitým rámováním a zkosenými rohy. Horní malý obdélník s výrazně kratší svislou stranou přiléhá na větší spodní obdélník a v případě ochranných známek č. 211954 a č. 217449 jsou tyto obdélníky odděleny tlustou černou čarou. Podle žalovaného tak tyto ochranné známky připomínají obrysy skleněné zavařovací nádoby s víkem. Naopak přihlašované označení je podle žalovaného vnímáno jako pravidelný obdélník bez zkosených rohů.
Při posuzování tvaru přihlašovaného označení však žalovaný dostatečně nezohlednil skutečnost, že šedý obdélník tvoří pouze podklad navrhovaného označení stěžovatele a v něm jsou pak umístěny dva čtyřúhelníky se zkosenými rohy a dvojitým, šedým a bílým rámováním, tedy prvky tvarově i barevně dosti podobné ochranným známkám žalobce, byť jsou umístěny v opačném pořadí, než u ochranných známek žalobce (tedy menší čtyřúhelník je umístěn pod větším). I v tomto případě jsou ovšem oba čtyřúhelníky od sebe odděleny výraznou černou čarou. Navíc zčásti společným rysem je i barevné pozadí čtyřúhelníků, které tvoří přihlašované označení. Zatímco horní čtyřúhelník nesoucí hlavní identifikační údaje je světle žlutý, pouze spodní čtyřúhelník, v němž je malým nevýrazným žlutým písmem popsán výrobek, je světle šedý. Světle žlutá barva pozadí je přitom charakteristická i pro ochrannou známku žalobce č. 217449 „
STOCK FERNET STOCK CITRUS
“ s tím rozdílem, že tuto barvu nesou obě části ochranné známky.
Žalovaný ovšem považoval bez dalšího za dominantní pouze velký šedý obdélník u přihlašovaného označení stěžovatele, aniž by jakkoli vysvětlil, proč se domnívá, že ostatní prvky přihlašovaného označení, kterou jsou zčásti podobné s namítanými ochrannými známkami žalobce, nebudou v rámci celkového dojmu průměrným spotřebitelem vnímány, proč tedy např. nebude spotřebitel u přihlašovaného označení rovněž vnímat tvar jakoby zavařovací láhve a jejího víka, byť od sebe oddělených tlustou čarou a obrácených dnem vzhůru. Je třeba si přitom uvědomit, že průměrný spotřebitel má jen zřídka možnost přímého srovnání mezi přihlašovaným označením a namítanými ochrannými známkami a musí svůj úsudek odvozovat od nedokonalé představy o těchto ochranných známkách, kterou si uchoval ve své paměti (viz rozsudek Soudního dvora ze dne 20. 3. 2003,
LTJ Diffusion
, C-291/00, Recueil, s. I-2799, bod 52). Na to, že přihlašované označení nese některé shodné rysy s namítanými ochrannými známkami, přitom poukazoval žalobce již v rámci uplatněných námitek proti přihlášce ochranné známky. Nepostačí proto pouhá úvaha o tom, že tvar přihlašovaného označení „
FERNET LIQUEUR SKAY
“ se odlišuje zmíněným šedým obdélníkem s ostrými rohy od tvaru starších ochranných známek žalobce. Žalovaný se měl zabývat jednotlivými prvky přihlašovaného označení, jejich podobností či naopak odlišností v porovnání s ochrannými známkami žalobce a jejich vnímáním z hlediska průměrného spotřebitele na daném trhu mnohem důkladněji.
Dalším výrazným znakem je nápis „
FERNET
“, který je součástí přihlašovaného označení i všech namítaných ochranných známek. Jak již bylo řečeno, jakkoli se jedná o označení druhové, běžní spotřebitelé by s ohledem na postavení žalobce na trhu mohli i toto označení spojovat s výrobky žalobce. Velký význam má tedy grafické ztvárnění nápisu „
FERNET
“, které by mohlo mít vliv na posouzení pravděpodobnosti záměny. Žalovaný uvedl, že nápis „
FERNET
“ na přihlašovaném označení je vyveden velkým tučným písmem ve zlatohnědé barvě a je mírně vyklenutý. Naopak nápisy „
FERNET
“ na ochranných známkách žalobce mají černou barvu a je pro ně charakteristické, že jsou provedeny velkými písmeny, která se směrem doprava zmenšují, přičemž v případě ochranné známky č. 271083 jsou také obloukovitě vyklenuty. I v nápisu „
FERNET
“ se však vyskytují některé společné rysy, které měl žalovaný zohlednit. Jde nejen o zmíněné obloukovité vyklenutí, ale především o stínování, kterým je doplněn nápis „
FERNET
“ na přihlašovaném označení i na ochranných známkách č. 211954 „
FERNET STOCK
“ a č. 217449 „
STOCK FERNET STOCK CITRUS
“.
Hlavní odlišující součást přihlašovaného označení tvoří nápis „
SKAY
“ a před ním umístěný znak. Tento prvek tvoří žlutočerný nápis „
SKAY
“ a šedý kruh s černým nápisem „
FERNET SKAY
“, uprostřed něhož je umístěn červený štít se zlatým rámováním a drobnými zlatými písmeny „
FS
“. Ochranné známky žalobce obdobný znak postrádají. V některých dílčích rysech by se ovšem i tento znak mohl podobat barevnému prvku, který je součástí nápisu „
STOCK
“ na ochranné známce č. 271083 „
FERNET STOCK CITRUS VYRÁBÍ STOCK PLZEŇ-BOŽKOV
“. Jedná se o červený kruh, který vyplňuje písmeno O v tomto nápise „
STOCK
“, který je umístěn ve spodní části této ochranné známky. Pokud jde o nápis „
SKAY
“, jedná se o fantazijní označení, které není společné s ochrannými známkami žalobce. Oproti tomuto znaku je ovšem třeba postavit nápis „
STOCK
“, který je součástí všech ochranných známek žalobce. Toto označení má původ v příjmení původního výrobce alkoholického nápoje Fernet Stock. Z hlediska vizuálního se provedení těchto nápisů zřetelně liší. Z hlediska fonetického se však jejich odlišnost nejeví zcela rozdílná, jak uvedl žalovaný, neboť se v obou případech jedná o jednoslabičné označení začínající souhláskou „
S
“, které není českého původu.
Přihlašované označení „
FERNET LIQUEUR SKAY
“ dále obsahuje některé další znaky, které se v dané podobě nevyskytují u namítaných ochranných známek žalobce. Jedná se zejména o nápis „
LIQUEUR
“ umístěný pod nápisem „
FERNET
“ a nápis „
ORIGINÁLNÍ RECEPTURA
“ umístěný pod nápisem „
SKAY
“. Avšak je třeba konstatovat, že tyto nápisy jsou ve srovnání s ostatními slovy na tomto označení vyvedeny relativně nevýrazným malým písmem v šedé barvě.
Jak již bylo řečeno, žalovaný se při hodnocení pravděpodobnosti záměny přihlašovaného označení „
FERNET LIQUEUR SKAY
“ a starších ochranných známek žalobce zmiňovanými jednotlivými znaky a jejich působením na průměrného spotřebitele dostatečně důkladně nezabýval. Jeho hodnocení neodpovídá nárokům, které je třeba na odůvodnění rozhodnutí klást zvláště za situace, kdy se přihlašované označení týká výrobků a služeb, které jsou takřka zcela totožné s výrobky, pro které jsou zapsány starší ochranné známky a které jsou či měly být navíc ve vzájemně konkurenčním vztahu. Další již zmíněné důležité okolnosti, jako je zejména vysoká rozlišovací schopnost ochranných známek žalobce daná postavením jeho výrobků na trhu a jejich spojením v očích spotřebitelské veřejnosti s těmito známkami, žalovaný rovněž pominul.
Z tohoto důvodu se Nejvyšší správní soud ztotožnil se závěrem městského soudu o nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného spočívající v nedostatku důvodů rozhodnutí. Byť tedy dílčí závěry, k nimž městský soud dospěl, je třeba považovat za nesprávné, resp. předčasné, samotné důvody, pro něž městský soud rozhodnutí žalovaného zrušil, ve světle uvedených úvah obstojí. (...)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.