Vydání 7/2006

Číslo: 7/2006 · Ročník: IV

899/2006

Ochranné známky a zaměnitelnost

Ejk 307/2006
Ochranné známky: zaměnitelnost
k § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (zkrácený název)
Při posuzování zaměnitelnosti označení není rozhodující rozdíl v dílčím obsahu poskytovaných služeb, nýbrž naopak podobnost či shoda v dílčí části obsahu služeb. Dochází-li k průniku obsahu služeb, jejichž podobnost je posuzována - tj. služby se překrývají totožnou náplní, míří ke stejnému okruhu spotřebitelů a jsou nabízeny a poskytovány na trhu i současně vedle sebe - mohl by být totiž spotřebitel podobností označení uveden v omyl stran jejich původce.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 23. 2. 2006, čj. 10 Ca 74/2005-88)
Prejudikatura:
srov. Soudní
judikatura
ve věcech správních č. 768/2001 a č. 928/2002 a č. 873/2006 Sb. NSS.
Věc:
Společnost s ručením omezeným F. proti Úřadu průmyslového vlastnictví, za účasti společnosti P. jako osoby zúčastněné na řízení, o námitky proti zápisu ochranné známky.
Dne 22. 11. 2002 podal žalobce k Úřadu průmyslového vlastnictví přihlášku kombinované ochranné známky "FUNplanet" (dále též "přihlašované označení", "přihlašovaná známka") pro seznam výrobků a služeb zařazených do tříd podle mezinárodního třídění výrobků a služeb: 41 - provoz zařízení sloužících zábavě a 43 - hostinská činnost.
Proti zápisu přihlašovaného označení podala dne 12. 5. 2003 námitky společnost P. (dále jen "namítatel"). Přihlašované označení je podle ní zaměnitelné s kombinovanou ochrannou známkou č. 205 668 ve znění "PLANET HOLLYWOOD" (dále též "namítané označení", "namítaná známka") s dřívějším právem přednosti (od 12. 6. 1996), která je zapsána pro podobné služby (ve třídách 25 a 42, přičemž ve třídě č. 42 se jedná o služby restaurací a barů a služby podávání jídel přes ulici, a ty jsou podle poslední verze Niceské smlouvy klasifikovány ve třídě 43).
Úřad námitky zamítl rozhodnutím ze dne 25. 11. 2003 s tím, že označení nejsou zaměnitelná; k rozkladu namítatele však předseda Úřadu toto rozhodnutí změnil a svým vlastním rozhodnutím ze dne 18. 1. 2005 zamítl přihlášku kombinované ochranné známky sp. zn. O-185909 ve znění "FUNplanet". Cílem řízení bylo podle předsedy Úřadu zjistit, zda je přihlášené a zveřejněné označení zaměnitelné s namítanou ochrannou známkou a zda je přihlášeno pro stejné nebo podobné výrobky nebo služby. V rozhodnutí se odkazuje zejména na § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách (dále jen "zákon č. 441/2003 Sb."), podle nějž Úřad nezapíše do rejstříku ochranných známek přihlašované označení na základě námitek proti zápisu podaných vlastníkem starší ochranné známky, pokud z důvodu shodnosti nebo podobnosti se starší ochrannou známkou a shodnosti nebo podobnosti výrobků či služeb, na něž se přihlašované označení a ochranná známka vztahují, existuje pravděpodobnost záměny na straně veřejnosti; za pravděpodobnost záměny se považuje i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou. Obecně se konstatuje, že označení je pokládáno za zaměnitelné, jestliže je natolik podobné ochranné známce s dřívějším právem přednosti, užívané pro označování stejných či podobných výrobků nebo služeb, že spotřebitel může být uváděn v omyl, pokud jde o původ těchto výrobků a služeb, a že zaměnitelnost je nutno posuzovat k celkovému vjemu a hodnotit podobnost z hlediska fonetického, vizuálního či významového, přičemž rozhodující pro konstatování zaměnitelnosti může být i podobnost pouze v jediném aspektu.
Přihlašované označení je tvořeno obrazovým prvkem představujícím planetu se dvěma, v pravé horní části umístěnými menšími planetkami. Přes obrazový prvek je umístěn nápis "FUNplanet", provedený nestandardním písmem; přihlašované označení je přihlášeno v barevném provedení, kde slovní prvek má červenooranžové zbarvení a barva planety modrobílé zbarvení, blížící se reálnému pohledu na planetu Zemi z vesmíru. Namítaná ochranná známka je tvořena rovněž obrazovým prvkem představujícím planetu, v jejíž horní pravé části je situována hvězda. Před obrazovým prvkem planety jsou nad sebou umístěny slovní prvky "Planet" a "Hollywood", provedené písmeny velké abecedy uspořádanými ve tvaru mírného oblouku; známka je zapsána v černobílém provedení.
Při porovnání celkových kompozic předseda Úřadu shledal, i přes odlišnost obou slovních prvků, že je nutno v obchodním styku považovat za prioritní, jak obě označení působí na spotřebitele. Slovní prvek "FUNplanet", který lze interpretovat jako "planeta zábavy", má ve vztahu k přihlašovanému seznamu služeb ve tř. 41 popisný charakter, a jeho rozlišovací způsobilost tak lze přisoudit pouze službám ve tř. 43, tj. hostinské činnosti. Slovní prvek "PLANET HOLLYWOOD" u namítané známky, který lze interpretovat jako "planeta Hollywood", rovněž nemá z významového hlediska vztah k službám, pro které je zapsána, český spotřebitel se však s tímto označením ve vztahu k restauračním službám setkal, neboť takto označená restaurace byla otevřena i s velkou reklamou v Praze. Z vizuálního hlediska podle napadeného rozhodnutí spočívají rozdíly zejména v provedení slovních prvků (jak co do umístění, tak co do provedení písma); tento vizuální rozdíl však sám o sobě nemá rozlišovací způsobilost, aby označení od sebe odlišil. Protože jde o označení kombinovaná, je nutno posuzovat, zda si nejsou podobná, a při vyhodnocení rizika záměny je nutno brát v úvahu celkový dojem, který označení vyvolávají a porovnat je komplexně. Přes odlišnost slovních prvků "FUN" a "HOLLYWOOD" byla označení vyhodnocena tak, že obě mají shodný motiv, kterým je zobrazení planety, před níž je umístěn nápis obsahující v obou případech slovo "PLANET/planet". Tyto prvky je nutno považovat za dominantní, protože spotřebitel vnímá označení jako celek a nerozebírá jednotlivé podrobnosti, a proto může nabýt dojmu, že některé služby, pro něž je nárokováno označení přihlašované, pocházejí od vlastníka namítané ochranné známky nebo obchodního partnera s ním spojeného. Byl proto učiněn závěr (na rozdíl od rozhodnutí I. stupně), že přihlašované označení je podobné se starší ochrannou známkou, včetně rizika pravděpodobné asociace na straně veřejnosti. Je pak nerozhodné, že namítaná kombinovaná ochranná známka je zapsána v černobílém provedení, neboť černobílým provedením jsou chráněny všechny barevné kombinace, tedy i ta přihlášená přihlašovatelem.
Pokud jde o druhou podmínku, tj. shodnost výrobků či služeb, v rozhodnutí byla - vzhledem k tomu, že přihlašované označení nárokuje pouze služby - posuzována shodnost nebo podobnost služeb se službami v seznamu namítané ochranné známky a učiněn závěr, že obě označení nárokují služby shodné nebo podobné, neboť hostinská činnost v sobě zahrnuje jak služby ubytovací, tak stravovací, tj. shodné se službami restaurací a barů. Pokud jde o služby spojené s provozem zařízení sloužících k zábavě, dospěl předseda Úřadu ke shodnému závěru jako orgán I. stupně, že i v zábavních zařízeních (hernách, varieté apod.) jsou provozovány restaurace a bary, a jde o služby podobné. Na straně veřejnosti tak existuje reálná pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení se starší kombinovanou ochrannou známkou.
Žalobce v žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu předně zpochybňuje závěr, že slovní prvek "FUNplanet" nemá sám o sobě rozlišovací způsobilost pro služby provozu zařízení sloužících k zábavě ve třídě 41 mezinárodního třídění výrobků a služeb, ale má ve vztahu k této třídě popisný charakter, a že rozlišovací způsobilost lze přisoudit pouze ke službám nárokovaným ve třídě 43 (hostinská činnost). Uvedené slovní spojení je podle žalobce fantazijní, v přihlašovaném označení je výrazně graficky zpracováno stylem souvisejícím s novými informačními technologiemi, a má tedy samo o sobě (i bez kombinace s obrazovým prvkem) vysokou rozlišovací způsobilost ve vztahu k službám, pro které je nárokována ochrana. Přihlašované i namítané označení se liší v provedeních slovních prvků (umístěním a provedením písma) a tato odlišnost byla vyslovena i v rozhodnutí; přesto nebyla shledána rozlišovací způsobilost od namítané ochranné známky a nebylo přihlédnuto právě k jedinečnému grafickému znázornění tohoto slovního prvku. Žalobce poukazuje na běžný postup Úřadu, který zapisuje obdobná označení bez grafické úpravy a posuzuje je jako nikoli popisná a s dostatečnou rozlišovací způsobilostí (např. "SVĚT HARDWARE", "PLANET MUSIC" atd.).
Žalobce nesouhlasí se závěrem, že přestože se obě označení liší v prvcích "FUN" a "HOLLYWOOD", je shodným motivem obou označení zobrazení planety, před níž je nápis obsahující slovo "PLANET/planet", a tyto prvky je nutno považovat za dominantní. Podle žalobce by pak zaměnitelným označením s namítanou známkou bylo jakékoli vyobrazení planety v kombinaci se slovním prvkem " planet", a vytýká, že označení nebyla posuzována jako celek, pokud nebyl hodnocen prvek "HOLLYWOOD". Žalobce poukazuje na prvky v obou označeních, v nichž spatřuje jejich odlišnost, a to jak po stránce celkového vizuálního vjemu, obrazových prvků (tří zeměkoulí oproti jedné nekonkrétní planetě s hvězdami), rozdílného umístění slovních prvků (jedno slovo do oblouku oproti dvěma slovům pod sebou), rozdílného písma (současný grafický styl spojený s moderními technologiemi oproti retrostylu), užití velkých a malých písmen. Dále se označení odlišují i z fonetického a významového hlediska, a to s ohledem na slovní prvek "PLANET", který je u přihlašovaného označení součástí jednoslovného označení na konci, u namítaného označení samostatným slovem na začátku, přičemž u namítaného označení není prvkem distinktivním, a pouhá fonetická podobnost nedistinktivního prvku nezpůsobuje fonetickou podobnost označení jako celku. Z významového hlediska se pak jedná o označení odlišná, neboť Planeta HOLLYWOOD a Planeta zábavy se významově neblíží, a i zde platí, že ani to nemůže způsobit podobnost označení jako celku.
Stran porovnání služeb žalobce tvrdí, že nejde o služby podobné, neboť namítaná ochranná známka je zapsána pro služby restaurací a barů a pro podávání jídel přes ulici, zatímco přihlašované označení ve tř. 41 pro provoz zařízení sloužících k zábavě (tj. provozování hracích automatů, videoher, promítání filmů a videoklipů), tedy služby spočívající ve výchově, vzdělávání, zábavě a sportovních a kulturních aktivitách. Rozhodnutí vychází z toho, že se u provozovatelů podobných zařízení současně provozují restaurace a bary, nikoliv z posouzení podobnosti služeb. Pokud jde o tř. 43 (hostinskou činnost), jde o odlišnou činnost než jsou služby, pro něž je zapsána namítaná ochranná známka, která v sobě zahrnuje i dočasné ubytování.
Dále žalobce namítl porušení § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb.: přihlašované označení bylo posouzeno jako podobné se starší ochrannou známkou s tím, že by mohlo asociovat u spotřebitele vztah k vlastníku ochranné známky namítatele či spojení s ním. Dle tohoto závěru by ale existovala pravděpodobnost záměny (asociace na straně veřejnosti) u jakýchkoliv označení tvořených slovním prvkem "planet" s vyobrazením planety a šlo by o nepřípustné rozšíření ochrany zapsaných známek. Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
Klíčovou otázkou v daném sporu je, zda předseda Úřadu v žalobou napadeném rozhodnutí řádně posoudil zaměnitelnost přihlášeného označení, resp. existenci pravděpodobnosti záměny s namítanou ochrannou známkou s dřívějším právem přednosti, a zda jeho závěr, že jde o označení i služby zaměnitelné, může z hlediska žalobních námitek obstát.
K shora vymezenému předmětu sporu soud předesílá, že právní úprava platná v době podání přihlášky a rozhodnutí I. stupně stanovila [§ 9 odst. 1 písm. a) zák. č. 137/1995 Sb.], že proti zápisu zveřejněného označení do rejstříku může ve lhůtě tří měsíců od zveřejnění podat u Úřadu zdůvodněné námitky majitel, popř. přihlašovatel zaměnitelné ochranné známky s dřívějším právem přednosti, je-li tato ochranná známka zapsána, popř. přihlášena pro stejné nebo podobné výrobky. Podle § 10 a § 11 téhož zákona Úřad v rámci projednání námitek přezkoumával, zda zápisem přihlášeného označení do rejstříku nedojde k zásahu do zákonem chráněných práv třetích osob.
Právní pojem zaměnitelnosti ani vymezení pojmu zaměnitelné známky tento zákon neupravoval a při výkladu pojmu zaměnitelnosti ochranné známky bylo třeba vycházet z toho, že ochrannou známkou podle ustanovení § 1 tohoto zákona je označení tvořené slovy, písmeny, číslicemi, kresbou nebo tvarem výrobku nebo jeho obalu, popřípadě jejich kombinací, určené k rozlišení výrobků nebo služeb pocházejících od různých podnikatelů a zapsaných do rejstříku ochranných známek vedeného Úřadem. Smyslem a účelem známek je a i nadále zůstává rozlišení výrobků různých výrobců či služeb poskytovaných různými podnikateli; zaměnitelnost nespočívá pouze v možnosti záměny jednoho konkrétního výrobku za jiný, ale i v zaměnitelnosti výrobců stejného druhu výrobků či v zaměnitelnosti podnikatelů poskytujících stejné služby (k tomu viz konstantní judikaturu Vrchního soudu v Praze, např. rozhodnutí publikované pod č. 768, Soudní
judikatura
ve věcech správních č. 2/2001, str. 98). Zaměnitelnou známku (resp. označení) bylo lze proto obecně definovat jako známku, která se vnější úpravou i seznamem zboží nebo služeb podobá jiné známce v takové míře, že vzniká možnost záměny jednoho konkrétního výrobku (služby) za jiný nebo možnost záměny výrobců stejného druhu zboží či poskytovatelů stejného druhu služeb.
Uvedený zákon nestanovil konkrétní kritéria, podle nichž má Úřad při posuzování a hodnocení zaměnitelnosti postupovat (ostatně se zřetelem na rozmanitost existujících či přihlašovaných označení to ani není možné). U každého přihlašovaného označení bylo proto na Úřadu, aby zaměnitelnost přihlášeného označení s ochrannou známkou či s přihlášeným označením s dřívějším právem přednosti posoudil na základě skutkových zjištění učiněných v průběhu řízení komplexně, ze všech v tom kterém případě rozhodných hledisek. Běžnými hledisky, která se vytvořila praxí a jsou i nadále standardně používána, jsou zejména hledisko vizuální (shody či podobnosti), hledisko fonetické (shody či podobnosti), hledisko významové, seznam zboží a služeb a celkový dojem známky. Při posuzování zaměnitelnosti z těchto hledisek (event. i jiných, v tom kterém případě dalších rozhodných hledisek) však Úřad musí vždy označení (známku) posuzovat ve vztahu k okruhu subjektů, u nichž ochranné známky dojem záměny mohou vyvolat, přičemž rozhodující je hledisko "běžného spotřebitele", tj. toho, komu je ten který výrobek (služba) určen. Lze proto shrnout, že základním a výchozím kritériem pro posouzení zaměnitelnosti dvou známek označujících shodné nebo podobné výrobky či služby bylo a je vždy hledisko běžného spotřebitele, tedy posouzení, zda známky jsou natolik odlišné, že nemohou u běžného spotřebitele vyvolat možnost záměny výrobků či služeb nebo záměny výrobců stejného nebo podobného druhu zboží či poskytovatelů stejného či podobného druhu služeb a v tomto směru ho uvést v omyl. Jen označení dostatečně originální může plnit funkci ochranné známky, a to předně funkci rozlišovací, tj. zbavit zboží na trhu anonymity a identifikovat výrobce, zajistit, že spotřebiteli bude pod stejným označením nabízeno zboží téhož výrobce, propagovat výrobce, být nástrojem získání a udržení soutěžní pozice na trhu, být regulátorem odbytu a garantem udržení a zvyšování kvality výrobků, v oblasti informačních a komunikačních systémů i nositelem informace o kompatibilitě výrobku.
Uvedená hlediska posuzování zaměnitelnosti označení vychází a navazují na tradiční přístup k této otázce v oblasti známkoprávní, který nedoznal zásadní změny (viz
judikatura
bývalého Nejvyššího správního soudu, např. Boh. A 6439/27, Boh. A 6439/27). Zaměnitelnost samotného označení přihlašovaného s již zapsaným je pak vždy třeba zkoumat z hlediska známkových prvků, tj. jednotlivých složek, které samy o sobě nebo ve spojení s dalšími prvky tvoří známkový motiv. Bylo dovozeno, že označení mohou být zaměnitelná, pokud při střetu dvou označení je zjištěna shoda nebo zaměnitelnost kterékoliv součásti označení (známkového prvku slovního, grafického, obrazového), která může vyvolat u průměrného spotřebitele možnost záměny výrobků či služeb nebo záměny výrobců stejného druhu výrobků či poskytovatelů stejného druhu služeb a uvést ho v omyl. Není přitom rozhodné, zda taková shoda nebo zaměnitelnost je zjištěna pouze u jednoho ze slovních prvků střetnuvších se slovních známek či u některého z prvků střetnuvších se známek kombinovaných nebo střetnuvší se slovní grafické známky s kombinovaným označením, které je složeno i ze slovních prvků, jde-li o takový známkový prvek, který by mohl u průměrného spotřebitele vyvolat možnost záměny výrobků nebo výrobců stejného nebo podobného druhu výrobků, a uvést ho tudíž v omyl. Vlastní posouzení zaměnitelnosti bylo a je vždy věcí volného hodnocení důkazů a správního uvážení.
(...) Podle právní úpravy pro posouzení zápisné způsobilosti přihlašovaného označení je rozhodné jednak, zda samo přihlašované označení je shodné nebo podobné s označením již zapsaným jako starší ochranná známka, a současně rovněž, zda je zde dána shodnost nebo podobnost výrobků či služeb, pro něž jsou tato označení zapsána, resp. pro něž přihlašované označení má být zapsáno a ochranné známky namítané jsou již zapsány. Úřadu přísluší posoudit shodnost nebo podobnost samotného přihlašovaného označení s označením zapsaným jako ochranná známka se starším právem přednosti a současně i posoudit shodnost nebo podobnost výrobků či služeb, pro něž je přihlašované označení přihlášeno a něž se vztahují ochranné známky. Posouzení zaměnitelnosti, resp. nyní existence pravděpodobnosti záměny na straně veřejnosti u přihlašovaného označení, pak spočívá v tom, že po samostatném zhodnocení shodnosti či podobnosti označení samého a shodnosti či podobnosti výrobků či služeb je nutno přistoupit i k zhodnocení obojího ve vzájemné souvislosti, a učinit závěr, jak vysoká je pravděpodobnost, že si výrobky a služby označené přihlašovaným označením běžný spotřebitel zamění s výrobky a službami již označovanými ochrannou známkou již zapsanou, resp. zda toto přihlašované označení pro dané výrobky může u něho vyvolat asociaci se starší ochrannou známkou.
Posledně uvedená právní úprava tak toliko zdůraznila požadavek ochrany označení dosud zapsaných a ochrany spotřebitele tím, že oproti původně zakotvenému požadavku, aby nebyla zapsána označení "zaměnitelná", zákon nyní výslovně požaduje, aby byla vyloučena ze zápisu označení, u nichž existuje i jen pravděpodobnost záměny (a to i pravděpodobnost asociace se starší ochrannou známkou). V cit. ustanovení § 7 zákona se tak odráží tradiční výkladové pravidlo, že o shodu nebo zaměnitelnou podobnost označení jde i tam, kde kterákoli součást označení je schopna u běžného spotřebitele vyvolat "pamětní obraz" značky určitého, již jemu známého výrobce určitého druhu výrobků (viz např. Boh. A 6439/27, Boh. A 10.915/33-II. nebo Boh. A 12.403/36) a nově přihlašované označení by jej mohlo uvést v omyl ohledně výrobce takto označeného výrobku či poskytovatele služby.
Na základě uvedených premis soud při přezkoumání napadeného rozhodnutí dospěl k závěru, že předseda Úřadu při provedeném hodnocení zaměnitelnosti přihlašovaného označení se starší ochrannou známkou již zapsanou dostál požadavkům shora uvedeným a svoji úvahu o zaměnitelnosti (resp. o existenci pravděpodobnosti záměny) samotných označení i služeb, a to zvlášť i v souhrnu, provedl zákonu odpovídajícím i logickým způsobem.
Ohledně námitek v bodě II žaloby proti hodnocení existence pravděpodobnosti záměny označení, kterou předseda Úřadu shledal, soud dospěl k závěru, že nebyly překročeny meze správního uvážení při hodnocení jednotlivých prvků označení přihlašovaného ve srovnání s označením již zapsaným jako ochranná známka, když byla obě označení porovnána ze všech hledisek (vizuálního, fonetického i významového) a byl učiněn závěr, že známkový motiv užitý v obou označeních jako dominantní, tj. planeta (podobná Zemi z vesmíru nebo planeta vůbec) s nápisem umístěným přes ni, je motivem natolik výrazným, že (i přes odlišnost doprovodných ostatních prvků, tj. např. menších zeměkoulí/event. hvězd umístěných v obdobné poloze vůči hlavnímu motivu, nebo přes částečnou rozdílnost slovních prvků či grafické zpracování písma) je schopen vyvolat u běžného spotřebitele (uživatele služeb) pravděpodobnost záměny či asociaci se známkou již zapsanou, tedy uvést jej v omyl stran poskytovatele těchto služeb, a to zvláště a právě proto, že i pokud jde o služby, jsou tyto podobné, neboť okruh jejich spotřebitelů se zpravidla s nabídkou takových služeb setkává současně na stejných místech. Přitom dbal předseda Úřadu pravidla, že běžný spotřebitel nemá možnost srovnání obou označení na místě (označení nevidí vedle sebe), ale srovnává označení, pod nímž je mu služba poskytována či nabízena, s obrazem označení ve své paměti, s nímž se setkal dříve, a v tomto má zpravidla zafixovanou podobu označení v takovém zobrazení, které mu utkvělo jako celek, a předně vnímá či si pamatuje prvky známkového motivu dominantní, jednotlivosti či odlišnosti méně výrazné mu neutkví.
Závěr v rozhodnutí, že dominantní známkový motiv a slovo "PLANET", ať jako součást slova či samostatné slovo, je v daném případě takovou shodou, resp. podobností, která vede k závěru o existenci pravděpodobnosti záměny označení přihlašovaného s označením, jemuž již byla ochrana přiznána dříve, tak soud neshledal v rozporu s požadavkem řádné a logické správní úvahy. Ani žalobní námitka, že výrazným rozdílem je v namítaném označení slovo "HOLLYWOOD" a že rozhodnutí hodnocení tohoto prvku pominulo, nevede soud k závěru o vybočení z řádné úvahy. U kombinovaných označení pro vyhodnocení zaměnitelnosti postačí shoda či podobnost v jednom prvku, který je dominantní, popř. více podobných prvcích a jejich umístění tvořících známkový motiv; otázka, který z prvků je dominantní či které prvky tvoří základní známkový motiv při hodnocení pravděpodobnosti záměny, byla v daném případě vážena jak s ohledem na jednotlivé prvky ze všech hledisek, tak vzhledem k celkovému dojmu, kterým označení působí na spotřebitele. Soudu nepřísluší přehodnocovat a vyvozovat ze stejných premis jiný závěr a postavit vedle hodnocení správního orgánu hodnocení vlastní, nýbrž přezkoumává pouze, zda správní uvážení nevybočilo z mezí a vychází z podkladů zjištěných zákonným způsobem. Zcela nerozhodný je proto i poukaz na zápisy jiných označení užívajících slovo "PLANET" či motiv planety, když v daném případě současně je nutno mít na zřeteli právě i spojení s výrobky a službami, pro něž je zápis označení nárokován, a tedy posouzení podobnosti současně i ve vztahu k nárokovanému seznamu v daném případě služeb. Obdobně nemůže obstát tvrzení, že provedenou úvahou je tak vyloučeno ze zápisu vůbec vyobrazení planety s nápisem "PLANET" a že jde o distinktivní prvky. Skutečnost, že žalobce sám vizuálně vnímá své přihlašované označení jako odlišné od označení namítatele, protože v něm vidí dostatek odlišných prvků, vychází z jeho subjektivního postavení a jistě i z toho, že má možnost se soustředit na detaily. Přiznání ochrany určitému označení registrací přihlášky však musí vycházet, jak shora popsáno, z celkového vjemu běžného spotřebitele, který zpravidla možnost bezprostředního srovnání nemá a ani se nezabývá detailním rozborem označení, ale soustředí se při výběru na výrobek či službu.
Soud dospěl k závěru, že žalovaný ve svém rozhodnutí dostatečně vyjádřil, proč shledal u přihlašovaného kombinovaného označení existenci pravděpodobnosti záměny s namítanou ochrannou známkou, a postihl správně, že odlišnosti nejsou natolik patrné, aby je spotřebitel při běžném setkání postihl, když nadto služby v nárokovaném seznamu jsou poskytovány v zařízeních obdobných či současně se službami (např. nabídka Herna - bar), pro něž je namítaná ochranná známka zapsána. Proto nutně musel dospět k závěru v rozhodnutí vyjádřenému, že odlišnosti jsou pro vnímání běžného spotřebitele málo postřehnutelné a že zde existuje pravděpodobnost záměny přihlašovaného označení a namítané kombinované ochranné známky z pohledu celkové kompozice a známkového motivu. Je-li konečně smyslem známkového práva snadná a ustálená prezentace konkrétního výrobce a jeho identifikace ze strany běžného spotřebitele, který s konkrétním označením spojuje i určitou kvalitu výrobku, a tedy i ochrana spotřebitele, pak zákonný požadavek na zjevnou originalitu přihlašovaného označení pro shodné či podobné výrobky a služby je stanoven v zájmu obou stran tržních vztahů, neboť jen takové označení může plnit funkce ochranné známky shora uvedené.
Stran shody či podobnosti výrobků a služeb je mezi stranami nesporné, že pro potřeby zápisného řízení jsou výrobky a služby zařazeny do tříd podle Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek (uveřejněné vyhláškou č. 66/1975 Sb., ve znění vyhl. č. 118/1979 Sb.), přičemž zákonná úprava v České republice vychází z postupně přijatých mezinárodních úmluv (Pařížská úmluva, Madridská úmluva, Smlouva o známkovém právu z 27. 10. 1994 vyhlášená pod č. 199/1996 Sb., a dalších). Podle čl. 9 odst. 2 Smlouvy o známkovém právu platí, že výrobky nebo služby nemohou být považovány za podobné jen na základě toho, že jsou uvedeny (v zápisu nebo zveřejnění Úřadu) v téže třídě, a platí rovněž i naopak, že výrobky a služby nelze považovat za nepodobné jen proto, že jsou uvedeny v různých třídách Niceského třídění. Otázka podobnosti výrobků nebo služeb je proto otázkou porovnání a posouzení výrobků a služeb uvedených v nárokovaném seznamu s výrobky a službami, pro něž je ochranná známka namítatele již zapsána, když ochrana svědčí vždy pro konkrétní výrobky a služby. Při posuzování je nutno vzít v úvahu druh, resp. povahu, výrobků či služeb, účel jejich užití či využití, obvyklého původu či způsobu nabídky a prodeje. Z hlediska ochrany konkrétního okruhu spotřebitelů obecně není bez významu, že riziko omylu běžného spotřebitele v tom, od jakého poskytovatele (výrobce) služba (výrobek) pochází, se zvyšuje samo o sobě i tím, že podobné či shodné označení vůbec nesou i jiné výrobky a služby. Nárok na originalitu označení musí být proto tím spíše u výrobků/služeb téhož nebo podobného druhu vyšší než u výrobků naprosto rozdílných, okruh jejichž spotřebitelů se nemusí vůbec setkat s druhým označením a riziku omylu být vystaven. Naopak proto, pokud je přihlašované označení samo podobné starší ochranné známce, pak v přihlášce vymezený okruh výrobků a služeb je nutno z hlediska jejich shody či podobnosti s výrobky a službami, pro něž jsou ochranné známky zapsány, hodnotit rovněž se zvýšeným akcentem, neboť pakliže označením zaměnitelně podobným (asociujícím starší ochrannou známku) by byly označovány výrobky podobné s podobným zaměřením, které se mohou na trhu vyskytnout vedle sebe a které spotřebitel může vnímat jako výrobky téže řady či druhu, může snadno dojít k záměně. Proto také zákon pamatuje na to, že zakládá aktivní legitimacis k podání námitek těm, kdo mají zapsánu či přihlášenu s dřívějším právem přednosti ochrannou známku pro výrobky a služby stejné nebo podobné.
Pokud jde o samotné hodnocení předsedy Úřadu v dané věci, resp. hodnocení jeho správního uvážení o shodnosti nebo podobnosti služeb, je nutno opět dodat, že soud nemůže namísto správního orgánu nahrazovat jeho hodnocení vlastní úvahou, ale je mu dána toliko možnost přezkoumat napadené rozhodnutí stran toho, zda nevybočilo z mezí a hledisek daných zákonem a zda jeho vyhodnocení důkazů či jeho správní úvaha je výsledkem řádně shromážděných podkladů a logické úvahy. Soud dospěl k závěru, že rozhodnutí předsedy Úřadu v daném případě požadavkům zákona, jak pokud jde o obecné vymezení premis, tak posouzení konkrét, dostálo. Úvaha, že pakliže je přihlašované označení nárokováno pro služby "provoz zařízení sloužících k zábavě" a pro "hostinskou činnost" a namítaná ochranná známka je zapsána pro "služby restaurací a barů, služby podávání jídel přes ulici", pak obě označení nárokují služby shodné nebo podobné, vychází podle názoru soudu z logické premisy, že totiž na trhu jsou služby hostinské nabízeny a poskytovány současně se službami stravovacími, tj. službami restaurací a barů, a tedy průnik obou množin těchto poskytovaných služeb znamená vystavení spotřebitele těchto služeb nebezpečí záměny při setkání s označeními přihlašovatele a namítatele v místě poskytování takových služeb. Obdobně pokud jde o "provoz zařízení sloužících k zábavě", předseda Úřadu - s odkazem na již shledanou podobnost těchto služeb Úřadem v rozhodnutí I. stupně - správně uvedl, že v zábavních zařízeních jsou současně poskytovány služby restaurací a barů, a proto jde o služby podobné, a existuje zde reálná možnost záměny ze strany veřejnosti.
Námitka žalobce, že provoz zařízení sloužících zábavě není službou podobnou se službou restaurací a barů, protože jde o provoz hracích automatů, videoher, promítání filmů a videoklipů spočívající ve výchově, vzdělání apod., a že předseda Úřadu nezkoumal podobnost služeb, ale vycházel z praxe provozovatelů, není důvodná, byť se tak prvoplánově jeví. Žalobce postihuje toliko dílčí stránku věci, totiž rozdíl v povaze služby, nikoli však ve způsobu nabídky na trhu a využití ze strany spotřebitele, tj. že jde o služby nabízené na trhu současně společně vedle sebe a že jejich zaměnitelně podobné označení na trhu by mohlo spotřebitele uvést v omyl stran jejich původce (poskytovatele). I přes deklarovaný rozdílný charakter nelze vyloučit, naopak je to víceméně pravidlem, že se tyto služby vyskytují na stejných "prodejních" místech souběžně a jsou vnímány spotřebitelem jako služba jedna, a proto spotřebitel v nabídce zvolí Hernu - bar, nikoli jen hernu nebo jen bar. Lze dokonce dovodit, že poskytování některé z žalobcem nárokovaných služeb samostatně (např. hrací automaty) bez současného poskytování služby podávání nápojů či jídel (restaurací a barů) by spotřebitel vnímal jako omezení nabídky ze strany poskytovatele služby s ochrannou známkou již zapsanou, aniž by v důsledku nepostihnutelné změny označení postřehl, že poskytovatelem omezené nabídky je jiný subjekt; tím spíše pak při nabídce v plném rozsahu současně poskytovaných služeb by neshledal, že služby současně mu poskytované pocházejí od různých subjektů na trhu.
Obdobně to platí i o námitce žalobce stran porovnání služeb "hostinská činnost" a "restaurace a bary". Žalobce akcentuje rozdíl dílčího obsahu těchto služeb; z hlediska známkoprávní ochrany, zejména pak ochrany spotřebitele, je však nutno akcentovat průnik - čili podobnost či shodu v dílčí části obsahu těchto služeb, tedy to, že se překrývají totožnou náplní, míří ke stejnému okruhu spotřebitelů a jsou nabízeny a poskytovány na trhu i současně vedle sebe, takže spotřebitel by mohl být podobností označení uveden v omyl stran jejich původce.
Soud považuje za nutné dodat, že ustanovení zákona č. 441/2003 Sb. i výkladová pravidla vychází z mezinárodních závazků ČR, mj. čl. 6bis a čl. 10bis Pařížské unijní úmluvy. Pokud čl. 10bis Pařížské úmluvy zavazuje smluvní strany zajistit účinnou obranu proti nekalé soutěži a byl promítnut do našeho právního řádu především právní úpravou obsaženou v obchodním zákoníku, neznamená to, že v řízení o ochranných známkách není nutno mít tento článek na zřeteli, ale naopak je nutno jej především jako výkladové pravidlo užít při posuzování zápisné způsobilosti označení a odmítnout při posuzování relativní zápisné nezpůsobilosti, které se oprávněný uživatel starší ochranné známky dovolá, "zcizená označení" či označení parazitující na známosti označení jiného výrobce, asociující jiné vžité a příznačné označení pro výrobky známé standardní kvalitou jiného výrobce, a to tím spíše, že je k tomu Úřad povinen i při posuzování klamavosti. Při pomíjení závazku z tohoto článku plynoucího by takto smlouvou zaručená ochrana mohla být zápisem takového označení odňata. Čl. 6bis uvedené Pařížské unijní úmluvy zavazuje unijní země z úřední povinnosti (pokud to zákonodárství země dovoluje) nebo na žádost zájemce odmítnout nebo zrušit zápis a zakázat užívání obchodní známky, která je reprodukcí, napodobením nebo překladem, jež jsou s to vyvolat záměnu se známkou, o které je podle příslušného Úřadu země zápisu nebo užívání všeobecně tam známo, že je již známkou osoby oprávněné požívat výhod této úmluvy a užívanou pro stejné výrobky a služby; stejně je tomu, pakliže podstatná část známky je reprodukcí takové známky obecně známé, nebo napodobením, jež je s to způsobit záměnu s ní. Uvedené články byly promítnuty do právní úpravy známkoprávní ochrany, a to pokud jde o majitele starší ochranné známky tím, že se může podáním námitek proti nově přihlašovanému označení dovolat ochrany a domáhat se, aby zápis zaměnitelného označení s označením jím užívaným pro stejné nebo podobné výrobky a služby byl odmítnut [§ 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/1995 Sb., nyní § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb.]; označení shodné nebo zaměnitelné pro stejné nebo podobné výrobky a služby jako známka může být zapsáno toliko se souhlasem vlastníka či přihlašovatele starší ochranné známky (§ 6, § 7 odst. 3 zákona č. 441/2003 Sb.).

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.