Vydání 11/2004

Kasační stížností byl rozsudek krajského soudu napaden v celém rozsahu, a to z jediného důvodu - zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení. Jde o důvod uvedený v § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s., přičemž jiný z důvodů uvedených v § 103 s. ř. s. žalobce neuplatnil. Podle uvedeného ustanovení lze kasační stížnost podat z důvodu tvrzené zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, popř. bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce. Na rozdíl od stěžovatele je Nejvyšší správní soud přesvědčen, že žádný z těchto důvodů v projednávané věci není dán. Z obsahu spisu totiž vyplývá, že usnesením krajského soudu ze dne 24.10.2002 bylo ve věci nařízeno jednání na 20.11.2002 v 9 hodin v jednací síni č. 27 ve čtvrtém patře budovy Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci, U Soudu 540/3. Žalobce i žalovaný byli k tomuto jednání řádně předvoláni, přičemž žalobci bylo předvolání k uvedenému jednání doručeno do vlastních rukou dne 31.10.2002, o čemž svědčí písemný záznam na doručence od obálky, v níž bylo předvolání doručeno, spolu s podpisem žalobce. Z protokolu o jednání vyplývá, že k nařízenému jednání se žalobce, ač řádně obeslán, v devět hodin nedostavil a dostavila se pouze pověřená pracovnice žalovaného. Jednání proto proběhlo v nepřítomnosti žalobce a byl při něm vyhlášen napadený rozsudek. Podle záznamu na protokolu o jednání bylo jednání skončeno a podepsáno soudkyní Mgr. Danielou Z. a zapisovatelkou Lucií S. v devět hodin dvacet minut. Podle úředního záznamu soudu z téhož dne se v devět hodin dvacet minut dostavil do jednací síně navrhovatel (žalobce) a uvedl, že zmeškal začátek jednání, neboť si zapomněl předvolání doma a nemohl najít jednací síň. Byl mu sdělen výrok rozsudku a dáno poučení o odvolání. Navrhovatel souhlasil s postupem soudu a uvedl, že po doručení písemného vyhotovení rozhodnutí zváží možnost podání opravného prostředku. Sepis úředního záznamu byl skončen v devět hodin třicet minut a podepsala jej opět přítomná soudkyně i zapisovatelka.

Uvedené skutečnosti bylo pak třeba posoudit z hlediska uplatněného kasačního důvodu, tedy tvrzené zmatečnosti řízení před soudem spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení. Nejvyšší správní soud je vázán tímto jediným důvodem této kasační stížnosti a jen z jeho hlediska je oprávněn o kasační stížnosti rozhodnout. Na rozdíl od stěžovatele je však přesvědčen, že řízení před krajským soudem ani jeho rozhodnutí tvrzenou vadou řízení netrpí. Zmatečnost řízení spočívající v tom, že chyběly podmínky řízení, v projednávané věci zjištěna nebyla. Podmínkami řízení podle soudního řádu správního, stejně jako podle občanského soudního řádu, jsou totiž jiné skutečnosti než nepřítomnost řádně předvolaného účastníka při jednání soudu. V daném případě jednání probíhalo ještě před účinností soudního řádu správního a pro rozhodování ve věcech správního soudnictví platila zákonná úprava v části páté občanského soudního řádu v jeho tehdejším znění. Ta neměla zvláštní ustanovení týkající se podmínek řízení, avšak ve smyslu ustanovení § 246c o. s. ř. se v takových případech užilo přiměřeně ustanovení části první a třetí občanského soudního řádu. Mezi tato ustanovení patří i zkoumání podmínek řízení (§ 103 a násl. o. s. ř.). Nedostatkem podmínek řízení se rozumí především skutečnost, že věc nepatří do pravomoci soudů nebo k projednání věci není dána věcná či místní příslušnost soudu, dále překážka (probíhající jiné řízení u soudu o téže věci) či překážka věci pravomocně rozsouzené. Porušení těchto podmínek řízení v projednávané věci v žádném případě zjištěno nebylo a ostatně to ani nebylo namítáno. Nepřítomnost účastníka řízení při jednání, k němuž byl řádně předvolán, není nedostatkem podmínky řízení, a pokud je tvrzen jen tento důvod kasační stížnosti, je nutno kasační stížnost pokládat za nedůvodnou. K tomu nutno pro úplnost připomenout, že stejně jako podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., tak ani podle § 49 odst. 3 s. ř. s. nebrání neúčast řádně předvolaných účastníků projednání a skončení věci. Podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. platí, že nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádá z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V projednávané věci byl žalobce nepochybně řádně k jednání soudu předvolán a nelze konstatovat, že by jeho neúčast při jednání zavinila nekvalifikovaná činnost pracovníků soudu, neboť sám žalobce ji zavinil tím, že zapomněl doma předvolání k jednání, což vyplynulo z úředního záznamu soudu a což ostatně žalobce v kasační stížnosti vůbec nezpochybňuje. I když nelze pochybovat, že vyhledání příslušné jednací síně probíhalo tak, jak popisuje v kasační stížnosti stěžovatel, nelze tuto skutečnost přičítat k tíži pracovníků justiční stráže, neboť ti byli odkázáni při pomoci žalobci jen na údaje jím poskytnuté a při množství jednacích síní v budově se nacházejících nelze potíže s vyhledáním jednací síně bez předložení předvolání vyloučit.