Vydání 10/2009

Číslo: 10/2009 · Ročník: VII

1921/2009

Místní referendum: vady návrhu na konání místního referenda; předčasně podaný návrh

Místní referendum: vady návrhu na konání místního referenda; předčasně podaný návrh
k § 12 odst. 2 a 3 a § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů
k § 91a odst. 1 písm. b) soudního řádu správního
I. Pokud obecní úřad toliko vrátí zmocněnci přípravného výboru pro konání místního referenda návrh na konání místního referenda, aniž by blíže konkretizoval, jaké nesprávné údaje návrh obsahuje, a aniž by zmocněnci přípravného výboru stanovil lhůtu k odstranění nedostatků podání, porušuje § 12 odst. 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu.
II. Chybí-li náležitá výzva k odstranění vad návrhu na konání místního referenda, stává se návrh na konání místního referenda bezvadným ve smyslu § 12 odst. 3 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a za splnění podmínek tam uvedených.
III. Obecnímu úřadu nepřísluší přezkoumávat, zda otázky navržené přípravným výborem pro
referendum
či
referendum
samo jsou či nejsou v souladu se zákonem, protože posouzení těchto otázek přísluší podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, výhradně zastupitelstvu obce poté, co mu je bezvadný návrh přípravného výboru radou obce předložen k projednání.
IV. Soud odmítne návrh podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s., jímž se navrhovatel domáhá vyhlášení místního referenda jako předčasně podaný podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s., pokud do doby rozhodnutí soudu nebyl bezvadný návrh na konání místního referenda projednán zastupitelstvem obce.
(Podle usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 6. 2009, čj. 44 Ca 44/2009-33)
Věc:
Přípravný výbor pro konání místního referenda proti obci Běloky o návrhu na vyhlášení místního referenda.
Navrhovatel podal dne 28. 4. 2009 návrh na konání místního referenda, ve kterém navrhl uskutečnit v obci Běloky místní
referendum
o otázkách: (1) "
Souhlasíte s tím, aby v připravovaném územním plánu obce Běloky bylo uvažováno s průmyslovou zástavbou?
" a (2)
"Souhlasíte s tím, aby v připravovaném územním plánu byla povolena další bytová výstavba nad 10 % současných popisných čísel?"
Obecní úřad dne 7. 5. 2009 návrh zmocněnci navrhovatele přípisem vrátil. V přípise bylo konstatováno, že obecní úřad přezkoumal v souladu s § 12 zákona o místním referendu náležitosti návrhu na konání místního referenda a oznamuje navrhovateli, že návrh obsahuje nesprávné údaje, a to v bodu b) Otázky k rozhodnutí v místním referendu, v bodu c) Odůvodnění návrhu a v bodu d) Odhad finančních nákladů. Zároveň bylo zmocněnci navrhovatele sděleno, že zastupitelstvo obce postupuje podle zákona o obcích, který specifikuje záležitosti spadající do samostatné působnosti obce. O těchto záležitostech a o záležitostech, které do samostatné působnosti obce svěří další zákon (zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon), je zastupitelstvo obce povinno rozhodovat. Obecní úřad dále zmocněnci navrhovatele sdělil, že dle § 7 zákona o místním referendu jsou otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu v rozporu s právními předpisy, a tudíž i případné rozhodnutí v místním referendu by mohlo být v rozporu s právními předpisy. Zmocněnec navrhovatele byl dále upozorněn na to, že obecní úřad využije všech zákonných prostředků k naplnění výše uvedeného paragrafu příslušného zákona a že návrh na konání místního referenda je založen na omylu a v tento omyl jsou uváděni i občané. Dále bylo v přípise konstatováno, že návrh nemá věcné odůvodnění a míjí se s veškerou právní logikou pořádání místního referenda.
Navrhovatel se návrhem u Krajského soudu v Praze domáhal (a) určení, že návrh na konání místního referenda v obci Běloky nemá nedostatky, a (b) vyhlášení místního referenda. Ve vrácení návrhu na konání místního referenda obecním úřadem bez výzvy k odstranění domnělých nedostatků návrhu spatřoval porušení zákona o místním referendu. Zpochybnil současně obecním úřadem konstatovanou nesprávnost údajů ohledně otázek v místním referendu, odhadu finančních nákladů a odůvodnění návrhu. Navrhovatel namítal, že vycházel z Komentáře k zákonu o místním referendu, podle kterého za
"nesprávný údaj"
nelze pokládat např. obsah odůvodnění návrhu nebo přípravným výborem navrhovaný způsob úhrady nákladů z rozpočtu obce, které se obecnímu úřadu z nějakého důvodu "nezdají", protože zákon neumožňuje obecnímu úřadu přezkoumávat otázku vhodnosti a účelnosti konání místního referenda a nákladů s tím spojených. K tvrzení obecního úřadu, že otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu jsou v rozporu s právními předpisy, a tudíž i případné rozhodnutí v místním referendu by mohlo být v rozporu s právními předpisy, odkázal navrhovatel na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 101/05, č. 48/2007 Sb. ÚS, podle kterého je účelem místního referenda umožnit občanům přímou správu veřejných věcí, náležejících do samostatné působnosti obce s výjimkami v zákoně o místním referendu uvedenými. Navrhovatel zastával názor, že schvalování územně plánovací dokumentace je v podstatě rozhodování zastupitelstva obce v samostatné působnosti o záležitostech spojených s působností obce. Pokud je tedy územní plán ve stádiu návrhu, nebrání konání místního referenda ani § 7 písm. a), ani jiná ustanovení zákona o místním referendu. Ve světle těchto skutečností navrhovatel tvrdil, že vzhledem k tomu, že ke znění otázek k rozhodnutí v místním referendu nebyly vzneseny žádné věcné připomínky, je možné
referendum
vyhlásit.
Odpůrce ve svém vyjádření k návrhu uvedl, že pořízení územního plánu obce Běloky je v současné době ve fázi přípravy zadání územního plánu pořizovatelem a zadání územního plánu dosud nebylo projednáno ani schváleno zastupitelstvem obce Běloky. Teprve poté, co bude zadání projednáno a schváleno, bude pořizovatelem připravován v souladu se stavebním zákonem návrh územního plánu. O tomto návrhu bude následně probíhat standardní řízení podle § 52 a násl. stavebního zákona. Územní plán se pak vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu, tedy ve správním řízení. Samotné řízení o pořízení územního plánu je podrobně a speciálně upraveno stavebním zákonem. Územní plánování tak podle současného stavebního zákona patří do přenesené působnosti obce a je navíc upraveno zvláštním řízením. Odpůrce proto zastával názor, že z výše uvedených důvodů nelze místním referendem do přípravy územního plánu zasahovat, protože v místním referendu se podle § 6 zákona o místním referendu rozhoduje pouze o věcech, které patří do samostatné působnosti obce. Položené otázky jsou tedy v rozporu s právními předpisy a místní
referendum
v této věci je podle § 7 písm. d) zákona o místním referendu nepřípustné. O položené otázce, tedy o podobě návrhu územního plánu a územního plánu se rozhoduje ve zvláštním řízení upraveném platným stavebním zákonem a správním řádem. Místní
referendum
je proto nepřípustné také podle § 7 písm. e) zákona o místním referendu s přihlédnutím k poznámce 11 pod čarou, protože i rozhodnutí zastupitelstva obce, které je vykonáváno v samostatné působnosti, je rozhodováním ve zvláštním řízení. Za nepřípadný označil odpůrce poukaz navrhovatele na nález Ústavního soudu, neboť ten vychází z dříve platného stavebního zákona (zákon č. 50/1976 Sb.), podle kterého stejně jako podle současného platného stavebního zákona, obec pořizuje územní plán obce, regulační plány a územně plánovací podklady v přenesené působnosti, ale na rozdíl od současné právní úpravy byla závazná část územně plánovací dokumentace a její změny, které schvaluje obec v samotné působnosti, vyhlašovány jako obecně závazná vyhláška podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Pro schválení územního plánu tedy nebylo upraveno žádné zvláštní řízení.
V replice na vyjádření odpůrce navrhovatel konstatoval, že v případě neuskutečnění referenda by bylo jemu i občanům obce Běloky požadujícím místní
referendum
porušeno jejich hlasovací právo podle § 2 zákona o místním referendu, a že v důsledku toho by došlo i k zásahu do jejich základního práva podílet se na správě věcí veřejných podle čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 3 odst. 2
in fine
Evropské charty místní samosprávy, čl. 25 písm. o) Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a čl. 100 odst. 1 Ústavy ČR.
Krajský soud v Praze rozhodl, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, a návrh v části, jíž se navrhovatel domáhal vyhlášení místného referenda, odmítl.
Z odůvodnění:
V projednávané věci se navrhovatel - přípravný výbor - domáhá soudní ochrany podle § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu, podle něhož má přípravný výbor právo domáhat se ochrany u soudu podle § 91a s. ř. s., nesouhlasí-li s výzvou obecního úřadu nebo magistrátu statutárního města k odstranění vad podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu. Podle § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu je třeba návrh podat nejpozději do 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad. Podle § 91a odst. 1 písm. a) s. ř. s. se lze u soudu za podmínek stanovených zvláštním zákonem - zákonem o místním referendu, domáhat určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky.
Krajský soud dospěl k závěru, že v této části je návrh navrhovatele včasný a důvodný, přičemž vycházel z následujících úvah.
(...) Návrh na vyhlášení místního referenda podaný přípravným výborem musí obsahovat náležitosti stanovené v § 10 odst. 1 zákona o místním referendu a dále jako přílohu podpisovou listinu s očíslovanými podpisovanými archy s podpisy požadovaného počtu oprávněných osob v místním referendu hlasovat (§ 11 zákona o místním referendu). Návrh přípravného výboru se podává obecnímu úřadu, který ve lhůtě do 15 dnů od jeho podání posoudí předložený návrh přípravného výboru, tj. přezkoumá, zda návrh splňuje zákonem stanovené formální náležitosti podle § 10 a § 11 zákona o místním referendu (tj. náležitosti návrhu a podpisových listin). Pokud návrh stanovené náležitosti nesplňuje, nebo pokud návrh obsahuje nesprávné nebo neúplné údaje, např. chybu v osobních údajích členů přípravného výboru, chybu v označení území, na němž se má místní
referendum
konat, pak obecní úřad podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil.
Z uvedeného vyplývá, že zákon neumožňuje obecnímu úřadu přezkoumávat, zda
referendum
o navržené otázce lze či nelze konat. Posouzení této otázky přísluší podle § 13 odst. 1 písm. a) zákon o místním referendu zastupitelstvu obce v rámci rozhodování o vyhlášení místního referenda. Zastupitelstvo obce při rozhodování o vyhlášení místního referenda podle citovaného ustanovení posuzuje nejen to, zda je či není v dané věci konání místního referenda vyloučeno podle § 7 zákona o místním referendu, ale též to, zda otázka splňuje požadavek podle § 8 odst. 3 zákona o místním referendu, tedy zda je otázka jednoznačně položena tak, aby na ni bylo možno odpovědět "ano" nebo "ne", jakož i případné nedostatky návrhu, které obecní úřad neodhalil.
V dané věci je soud nucen konstatovat, že obecní úřad porušil shora citovaný § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, když zmocněnci navrhovatele toliko přípisem ze dne 7. 5. 2009 vrátil předložený návrh na konání místního referenda, aniž by blíže konkretizoval, jaké nesprávné údaje návrh obsahuje a aniž by zmocněnci stanovil lhůtu k odstranění nedostatků podání. Obecní úřad nadto uvedeným přípisem předjímal rozhodnutí zastupitelstva obce, když s odkazem na § 7 zákona o místním referendu konstatoval, že navržené otázky k rozhodnutí v místním referendu jsou v rozporu s právními předpisy a že i případné rozhodnutí v místním referendu by mohlo být v rozporu s právními předpisy. Protože obecní úřad nedostál povinnosti vyplývající z § 12 odst. 2 zákona o místním referendu, nastala situace předvídaná v § 12 odst. 3 zákona o místním referendu, tj. že se návrh na konání místního referenda stal po uplynutí lhůty 30 dnů ode dne podání návrhu, tj. 30. 5. 2009, bezvadným, neboť zmocněnec navrhovatele nebyl zákonem předepsaným způsobem vyzván k odstranění nedostatků návrhu ani mu k tomu nebyla stanovena přiměřená lhůta.
Ze všech uvedených důvodů musí proto soud přisvědčit navrhovateli, pokud nesouhlasí s vrácením návrhu na konání místního referenda, neboť obecnímu úřadu nepřísluší přezkoumávat, zda otázky navržené přípravným výborem pro
referendum
či
referendum
samo jsou či nejsou v souladu se zákonem, protože posouzení těchto otázek přísluší výhradně podle § 13 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu zastupitelstvu obce poté, co mu je bezvadný návrh přípravného výboru radou obce předložen k projednání. Soud současně konstatuje, že v dané věci nemohlo dojít k marnému uplynutí desetidenní lhůty k podání návrhu na zahájení řízení stanovené v § 57 odst. 2 písm. a) zákona o místním referendu, protože navrhovatel, resp. zmocněnec navrhovatele nebyl řádně ve smyslu zákona o místním referendu vyzván k odstranění vad návrhu na konání místního referenda.
(...) Vzhledem k tomu, že bezvadný návrh přípravného výboru na konání místního referenda nebyl dosud předložen zastupitelstvu obce a zastupitelstvo obce tak o návrhu na konání místního referenda dosud nerozhodlo, odmítl soud návrh navrhovatele v té části, v níž se podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s. domáhá vyhlášení místního referenda jako předčasně podaný podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. Soud proto rozhodl jak je uvedeno ve výroku pod bodem II. tohoto usnesení. V závislosti na výsledku posouzení návrhu na vyhlášení místního referenda zastupitelstvem obce podle § 13 odst. 1 zákona o místním referendu, má navrhovatel znovu možnost domáhat se soudní ochrany podle § 91a s. ř. s. (...)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.