Vydání 9/2007

Číslo: 9/2007 · Ročník: V

1312/2007

Kompetenční spory: věcná příslušnost soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění po 1. 1. 2007

Ej 230/2007
Kompetenční spory: věcná příslušnost soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění po 1. 1. 2007
k § 244 a násl. občanského soudního řádu
k zákonu č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
Počínaje účinností zákona o vyvlastnění (zákon č. 184/2006 Sb.), tj. ode dne 1. ledna 2007, zanikla příslušnost správních soudů k přezkumu zákonnosti rozhodnutí o vyvlastnění ve správním soudnictví. K řízení jsou příslušné soudy v občanském soudním řízení, a to soudy krajské, které přitom procesně postupují podle části páté občanského soudního řádu (§ 244 a násl. o. s. ř.). To, že vyvlastňovací správní akt byl vydán před rozhodným datem, na tom nic nemění, protože zákon o vyvlastnění tuto otázku v přechodných ustanoveních nijak odchylně neřešil; proto se od rozhodného data užije v plném rozsahu nová právní úprava.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 8. 6. 2007, čj. Konf 4/2007-6)
Prejudikatura:
srov. č. 448/2005 Sb. NSS.*)
Věc:
Spor o věcnou příslušnost mezi Okresním soudem v Jablonci nad Nisou a Krajským soudem v Ústí nad Labem, pobočkou v Liberci, za další účasti Marcely M., Zdeňka M. (žalobci) a města Jablonce nad Nisou (žalovaný), ve věci vyvlastnění.
Městský úřad v Tanvaldě jako příslušný stavební úřad rozhodnutím ze dne 19. 8. 2002 na základě návrhu žalovaného vyvlastnil budovu na pozemku označeném jako stavební parcela a pozemek označený jako stavební parcela o výměře 450 m2, zapsané na listu vlastnictví pro katastrální území a obec Jablonec nad Nisou, ve společném jmění žalobců.
Odvolání žalobců Okresní úřad v Jablonci nad Nisou, referát regionálního rozvoje, svým rozhodnutím ze dne 11. 11. 2002 zamítl a rozhodnutí správního orgánu I. stupně potvrdil.
Žalobci dne 5. 12. 2002 podali návrh na přezkoumání tohoto rozhodnutí u Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci. Krajský soud usnesením ze dne 7. 1. 2003 žalobu odmítl s odůvodněním, že vyvlastnění je nejzávažnější veřejnoprávní zásah do majetkových práv k nemovitostem, jenž se týká nuceného přechodu vlastnického práva, které je chráněno soukromoprávními předpisy. Ochrana subjektivního soukromého práva je svěřena od 1. 1. 2003 soudům v občanském soudním řízení. Soud poučil žalobce o možnosti podání žaloby k místně příslušnému okresnímu soudu ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci vydávaného usnesení postupem podle části páté občanského soudního řádu.
Dne 7. 2. 2003 podali žalobci u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou žalobu podle § 244 a násl. o. s. ř. a žádali, aby soud návrh žalovaného na vyvlastnění v celém rozsahu zamítl. Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozsudkem ze dne 14. 11. 2003 žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že podmínky pro vyvlastnění byly splněny.
Proti rozsudku okresního soudu podali žalobci odvolání. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci (senát 30 Co), o odvolání nerozhodl a dne 15. 9. 2004 podal návrh na řešení kompetenčního sporu, který odůvodnil tím, že vyvlastnění je svou povahou institut veřejnoprávní, sloužící veřejnému zájmu, který nelze podřadit pod výčet obsažený v ustanovení § 7 odst. 1 o. s. ř., a není tedy věcí, která by vyplývala z občanskoprávního vztahu.
Návrh na řešení kompetenčního sporu zvláštní senát usnesením ze dne 29. září 2006 odmítl s odůvodněním, že byl podán předčasně a nadto někým, kdo dosud není stranou kompetenčního sporu.
Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, poté usnesením ze dne 16. října 2006 rozsudek Okresního soudu v Jablonci ze dne 14. listopadu 2003 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Odkázal na závazný názor vyjádřený v usnesení zvláštního senátu s tím, že jestliže setrvává - při respektování názoru zvláštního senátu zaujatého v jeho usnesení - na posouzení, že není kompetentní k přezkoumávání rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí vydaného ve stavebním řízení, je nucen proto rozsudek okresního soudu zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení; v něm mu uložil podat řádný návrh k vyvolání kompetenčního sporu před zvláštním senátem zřízeným dle zákona č. 131/2002 Sb.
V tomto návrhu okresní soud popřel svou pravomoc vydat ve shora uvedené věci rozhodnutí s poukazem na § 244 odst. 1 a § 7 odst. 1 o. s. ř. obsahující výčet věcí, jež mohou být projednány v občanském soudním řízení. Vyvlastnění je však podle něj svou povahou institut veřejnoprávní, který nelze podřadit pod uvedený výčet. Příslušným k přezkoumání správního rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí v dané věci je proto správní senát Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci. Okresní soud navrhl, aby takto zvláštní senát rozhodl a současně zrušil usnesení správního senátu Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočky v Liberci, ze dne 7. 1. 2003
Zvláštní senát vyslovil příslušnost soudu v občanském soudním řízení.
Z odůvodnění:
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:
Podle dosavadní rozhodovací praxe zvláštního senátu rozhodnutí o vyvlastnění nemovitostí nebylo posuzováno jako rozhodnutí ve věci vyplývající ze soukromoprávních vztahů ve smyslu § 7 o. s. ř.; z toho vyplynul závěr, že rozhodnout o takové věci přísluší soudu ve správním soudnictví (srov. usnesení zvláštního senátu ze dne 5. května 2005, čj. Konf 81/2004-12, uveřejněné jako č. 448/2005 ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu).
Dne 1. ledna 2007 však nabyl účinnosti zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), upravující podmínky odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a přechod vlastnického práva nebo nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu k tomuto pozemku nebo stavbě pro dosažení účelu vyvlastnění stanoveného zvláštním zákonem, poskytnutí náhrady za odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě, jakož i zrušení odnětí nebo omezení vlastnického práva nebo práva odpovídajícího věcnému břemenu k pozemku nebo ke stavbě a navrácení těchto práv jejich dosavadnímu nositeli [§ 1 odst. 1 písm. a), b), c) citovaného zákona].
Část sedmá citovaného zákona pak upravuje projednání vyvlastnění v řízení před soudem v § 28 odst. 1 tak, že k řízení ve věci vyvlastnění, která má být projednána v občanském soudním řízení – s poznámkou, že jde o § 244 až 250l o. s. ř. – je v prvním stupni příslušný krajský soud. Tato úprava - jakkoli v rozporu s převažujícím názorem na veřejnoprávní charakter expropriačního aktu - tedy výslovně svěřuje projednání vyvlastnění řízení před soudem v občanském soudním řízení podle části páté občanského soudního řádu, upravující řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem, v § 244 až § 250l .
V části osmé zákona o vyvlastnění obsahující společná, přechodná a závěrečná ustanovení, § 30 předepisuje, že nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se v občanském soudním řízení ve věcech vyvlastnění podle občanského soudního řádu. Jinou úpravu v tomto ohledu zákon neobsahuje; to znamená, že počínaje dnem 1. 1. 2007 náleží rozhodování v těchto věcech soudům v občanském soudním řízení bez ohledu na to, že sám vyvlastňovací akt byl vydán před tímto datem.
Z uvedeného plyne, že ve věcech vyvlastnění se v soudním řízení od uvedeného data postupuje podle občanského soudního řádu v občanském soudním řízení. Zvláštní senát, který rozhoduje podle aktuálního právního stavu, proto vyslovil, že rozhodnout ve věci přísluší soudu v občanském soudním řízení.
*) Jedná se o rozhodnutí soudu podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2006; pro rozhodování na základě zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), je tato prejudikatura překonaná.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.