Vydání 2/2014

Číslo: 2/2014 · Ročník: XII

2969/2014

Katastr nemovitostí: oprava údajů v katastrálním operátu

Katastr nemovitostí: oprava údajů v katastrálním operátu
k § 151p odst. 4 občanského zákoníku ve znění zákonů č. 509/1991 Sb. a č. 443/2006 Sb.*)
k § 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1999 Sb.
I. Katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky (§ 8 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky).
II. K posouzení právní otázky, zda podle § 151p odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964 ve znění zákona č. 443/2006 Sb. věcné břemeno zřízené ve prospěch určité právnické osoby zaniklo v důsledku jejího zániku i tehdy, šlo-li o zánik v důsledku fúze, tedy s právním nástupnictvím, anebo zda v takovém případě věcné břemeno přešlo na nástupnickou právnickou osobu i přesto, že původní právnická osoba fúzí zanikla a její majetek přešel na jejího právního nástupce, není oprávněn katastrální úřad v řízení o opravě chybného údaje v katastru. Je tedy na dotčených subjektech, aby se s touto právní otázkou obrátily na příslušný soud, který o ní v občanskoprávním řízení rozhodne.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2013, čj. 7 As 90/2012-65)
Věc
: Akciová společnost Smart Money proti Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Českých Budějovicích, za účasti společnosti s ručením omezeným Manhattan Development, o opravu chyby v katastru nemovitostí, o kasační stížnosti žalobce.
Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek (dále „katastrální úřad“), dne 25. 5. 2011 rozhodl, že nevyhoví nesouhlasu žalobkyně s provedenou opravou chyby v katastru nemovitostí s tím, že v katastrálním operátu pro k. ú. Písek bude i nadále vyznačeno věcné břemeno užívání nebytových prostor v domě č. p. 175 ve vlastnictví žalobkyně ve prospěch osoby zúčastněné na řízení jako osoby oprávněné z věcného břemene.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí katastrálního úřadu odvolání, které žalovaný rozhodnutím ze dne 4. 8. 2011 zamítl.
Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích, který ji rozsudkem ze dne 28. 3. 2012, čj. 10 A 87/2011-130, zamítl. V odůvodnění rozsudku krajský soud uvedl, že předmětem sporu bylo, zda je žalobkyně jako vlastník domu č. p. 175 v Písku omezena věcným břemenem ve prospěch osoby zúčastněné na řízení spočívajícím v užívání nebytových prostor v tomto domě. Krajský soud zaujal názor, že katastrální úřady nemohou v řízení podle § 8 katastrálního zákona odstraňovat spory týkající se vlastnického práva či práva obdobného tomuto právu. Žalovaný proto správně poukázal na skutečnost, že ohledně předmětného věcného břemene existuje spor, který může řešit pouze příslušný soud s tím, že v dané věci je vedeno u Krajského soudu v Českých Budějovicích občanskoprávní řízení pod sp. zn. 6 Co 967/2008. Toto řízení nebylo v době vydání napadeného správního rozhodnutí pravomocně skončeno. Katastrální orgány nemohou řešit otázku, zda na nemovitosti vázne věcné břemeno, ale zda má být na základě listin toto věcné břemeno evidováno, či nikoliv. Namítala-li žalobkyně nesprávnost postupu správních orgánů v otázce zániku oprávněné právnické osoby, tuto otázku nepřísluší správním orgánům řešit. Z listin, které jsou součástí správního spisu, není jednoznačně zřejmé, že došlo k obchodním transakcím tvrzeným v žalobě, v důsledku nichž by byla potvrzována skutečnost zániku společnosti JULIUS MEINL Pramen, a.s., a tudíž výmaz této společnosti z obchodního rejstříku. Naopak z těchto listin vyplývá, že předmětné věcné břemeno je zapsáno ve prospěch společnosti JULIUS MEINL Praha, spol. s r. o. a posléze společnosti Alfa Real Estate s. r. o. Podle výpisu z obchodního rejstříku společnost JULIUS MEINL Praha byla vymazána a zanikla ke dni 1. 12. 2006. Žalobkyně požádala dne 19. 1. 2011 katastrální úřad o výmaz práva odpovídajícího věcnému břemeni s odůvodněním, že toto právo není již léta vykonáváno a osoba oprávněná z věcného břemene zanikla. Katastrální orgány nebyly schopny na základě předložených listin určit, zda právnická osoba, jejíž zánik žalobkyně namítala, skutečně zanikla a současně zaniklo i věcné břemeno. Krajský soud zdůraznil, že katastrálním orgánům nepřísluší rozhodovat o tom, zda právnická osoba zanikla a následně zaniklo i věcné břemeno. V napadeném správním rozhodnutí bylo vysvětleno, jaké listiny, na jejichž základě byly záznamy provedeny, vzaly správní orgány v úvahu a krajský soud v tomto postupu neshledal pochybení. Listiny předložené správním orgánům, stejně jako dostupné důkazy, byly hodnoceny správně. V tomto směru byla žalobkyně správně odkázána s řešením sporu ohledně zániku právnické osoby a s tím souvisejícími otázkami zániku předmětného věcného břemene, na příslušný soud.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti tomuto rozsudku kasační stížnost, v níž namítala, že katastrální úřad postupoval nesprávně, neboť došlo k zániku osoby oprávněné z věcného břemene a nedošlo k jeho přechodu ani převodu při prodeji podniku nebo jeho části. Poukázala na úpravu obsaženou v § 151p odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964, podle kterého patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem. Teprve novelizací provedenou zákonem č. 443/2006 Sb. byla s účinností od 18. 9. 2006 provedena změna, že věcná břemena zřízená v souvislosti s provozem podniku přecházejí při jeho převodu či přechodu na nabyvatele podniku. Podle stěžovatelky ještě před účinností novely zanikl původní oprávněný z věcného břemene, a s ním i věcné břemeno. Tyto skutečnosti byly přitom katastrálnímu úřadu doloženy příslušnými výpisy z obchodního rejstříku. Je nerozhodné, zda po zániku právnických osob došlo k převodu jejich jmění na právního nástupce, podstatné je, že zanikly před 18. 9. 2006. Věcné břemeno tudíž nemělo na koho přejít. I předchozí kroky katastrálního úřadu, který původně vymazal věcné břemeno z důvodu zániku oprávněné osoby, vyvrací závěr krajského soudu, že katastrální úřady nejsou oprávněny vyhodnotit otázku zániku právnické osoby. Naopak, jsou toho schopny, oprávněny, ale i povinny. Oprava chyby v katastrálním operátu spočívající v tom, že jako oprávněný z věcného břemene je v operátu uveden právní nástupce původního oprávněného, tak je podle stěžovatelky nezákonná.
Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona katastrální úřad na písemný návrh vlastníka nebo jiného oprávněného nebo i bez návrhu opraví chybné údaje katastru, které vznikly „
zřejmým omylem při vedení a obnově katastru
“.
Otázkou opravy chyby katastru se Nejvyšší správní soud zabýval např. v rozsudku ze dne 13. 3. 2013, čj. 7 As 187/2012-31, v němž k důvodům opravy podle citovaného ustanovení uvedl: „
Je potřeba zdůraznit, že omyl ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona musí být zřejmý, tj. jednoznačně seznatelný. Postupem podle § 8 odst. 1 písm. a) katastrálního zákona nelze napravit jakýkoliv nesoulad mezi evidovanými údaji a skutečností. Pokud subjekt namítá existenci chyby, která je nejasná nebo sporná, může se ochrany svých práv domoci především u civilních soudů, například cestou žaloby na určení existence jím tvrzeného práva [§ 80 písm. c) o. s. ř.]. Závěr o tom, že tvrzená chyba v údajích evidovaných v katastru nemovitostí není zřejmým omylem, tedy sám o sobě nemůže být považován za odmítnutí spravedlnosti. Subjekt dotčený touto chybou má vždy otevřenu cestu, jak se u soudu domoci věcného přezkumu toho, zda mu dané právo svědčí, či nikoliv. Je přitom na něm, aby správně vyhodnotil, pro který procesní postup jsou splněny zákonné podmínky.
“ Dále v rozsudku ze dne 24. 4. 2013, čj. 7 As 131/2012-32, Nejvyšší správní soud vyslovil, že „
řízení o opravě chyb v katastrálním operátu slouží k uvedení údajů katastru do souladu s listinami založenými ve sbírce listin. Opravou má být pouze dosaženo souladu mezi evidovanými a skutečnými údaji. Katastrální úřad tak posuzuje toliko soulad zakreslení hranice v katastrální mapě s podklady, které má k dispozici, a za stav katastru a v něm uvedené údaje odpovídá
.“
Katastrální úřad je tedy oprávněn (a povinen) opravit pouze takové údaje katastru, které jsou chybné v důsledku zřejmého omylu. To znamená, že musí existovat rozpor mezi údaji katastru a listinami založenými ve sbírce listin. Zápis v katastru je podmíněn jednak existencí listiny, jednak tím, že tato listina má určitý obsah a že z jejího obsahu vyplývá závěr o existenci či neexistenci určitých práv nebo povinností vztahujících se k nemovitosti. Katastrální úřad se sice nevyhne vedle ověření, že určitá listina existuje a splňuje předepsané formální a obsahové náležitosti, také v určité míře i její interpretaci, tedy vyvození, jaká práva nebo povinnosti z listiny vyplývají, ale při opravě chybného údaje katastru však nemůže katastrální úřad vybočit ze své evidenční role a při rozhodování o opravě chybného údaje fakticky nalézat právo, tedy i posuzovat, za jakých podmínek práva vznikají, zanikají, mění se jejich obsah, přecházejí na jiné osoby apod. To přísluší pouze soudům v občanskoprávním řízení. Proto katastrální úřad může v řízení o opravě chyby katastru činit jen základní a jednoduché právní úvahy vycházející z obsahu jím zkoumaných listin a nemůže řešit sporné právní otázky.
Sporným mezi stěžovatelkou a žalovaným je výklad soukromého práva, a to zda podle § 151p odst. 4 občanského zákoníku z roku 1964 ve znění zákona č. 443/2006 Sb. věcné břemeno zřízené ve prospěch určité právnické osoby zaniklo v důsledku jejího zániku i tehdy, šlo-li o zánik v důsledku fúze, tedy s právním nástupnictvím, anebo zda v takovém případě věcné břemeno přešlo na nástupnickou právnickou osobu i přesto, že původní právnická osoba fúzí zanikla a její majetek přešel na jejího právního nástupce. K řešení této soukromoprávní otázky není v žádném případě oprávněn správní orgán v řízení o opravě chybného údaje v katastru. Je tedy na dotčených subjektech, konkrétně na stěžovatelce a osobě zúčastněné na řízení, aby se s touto právní otázkou obrátily na příslušný soud, který o ní v občanskoprávním řízení rozhodne. Teprve pravomocné rozhodnutí soudu bude listinou podle § 7 odst. 1 věty první zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, na základě níž bude možno provést záznam o právu odpovídajícím věcnému břemeni v katastru nemovitostí.
*)
S účinností od 1. 1. 2014 nahrazen zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.