3845/2019
Důchodové pojištění: fikce doručení; doručování datovou schránkou
Důchodové pojištění: fikce doručení; doručování datovou schránkou
k § 90 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění účinném ke dni 2. 5. 2017 (v textu jen „zákon č. 582/1991 Sb.“)
Ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, upravující speciální případ
fikce
doručení v řízení o věcech důchodového pojištění, nelze aplikovat na situaci, kdy účastník řízení nesdělí správnímu orgánu, že má zřízenou datovou schránku. Pokud orgán důchodového pojištění doručuje i za této situace písemnost adresátovi na adresu pro doručování či adresu trvalého pobytu, nelze v takovém případě uplatnit vůči tomuto účastníku řízení fikci doručení z důvodu, že svým jednáním či opomenutím zmařil doručení písemnosti.(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 9. 2018, čj. 33 Ad 11/2017-41)
Věc:
Renata L. proti České správě sociálního zabezpečení o invalidní důchod.Žalovaná rozhodnutím ze dne 2. 5. 2017 zamítla námitky žalobkyně proti rozhodnutí ze dne 21. 12. 2016, kterým bylo rozhodnuto o odnětí invalidního důchodu žalobkyni. Důvodem pro zamítnutí námitek byl závěr žalované, že námitky byly podány opožděně.
V odůvodnění žalovaná uvedla, že vycházela ze skutečností zřejmých ze správního spisu. Námitky byly žalované doručeny dne 6. 3. 2017. Rozhodnutí I. stupně bylo žalobkyni doručeno dne 6. 1. 2017 prostřednictvím České pošty. Žalobkyně se dne 17. 1. 2017 dostavila na MSSZ v Brně, kde předložila posudek o invaliditě ze dne 26. 10. 2016 a tvrdila, že dosud neobdržela ve věci žádné rozhodnutí. Současně sdělila žalované svou kontaktní adresu a identifikační údaje datové schránky, kam jí bylo rozhodnutí I. stupně zasláno dne 31. 1. 2017, tedy až poté, kdy jí bylo předtím doručeno fikcí na jedinou známou adresu.
Žalovaná odkázala na § 90 odst. 2 a § 50 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. Podle jejího názoru v případě žalobkyně došlo ke zmaření úspěšného doručení rozhodnutí I. stupně, neboť žalobkyně před vydáním rozhodnutí neoznámila svou další kontaktní adresu, na kterou by jí bylo možno toto rozhodnutí doručit. Tím porušila svou povinnost stanovenou § 50 odst. 3 citovaného zákona. Vzhledem k uvedenému žalovaná shledala podání námitek jako opožděné, a proto je dle § 92 odst. 1 správního řádu zamítla.
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalobu u Krajského soudu v Brně, jelikož nesouhlasila s tím, že by promeškala lhůtu k podání námitek. Tvrdila, že podala proti rozhodnutí I. stupně námitky jak na podatelně České správy sociálního zabezpečení Brno dne 2. 3. 2017, tak i do datové schránky žalované dne 2. 3. 2017. Rozhodnutí I. stupně jí bylo doručeno až dne 31. 1. 2017, přičemž námitky podala dne 2. 3. 2017, tedy ve třicetidenní lhůtě pro podání námitek.
Žalovaná ve svém vyjádření znovu popsala postup při doručování rozhodnutí žalobkyni a zdůraznila, že součástí spisu není žádná písemnost žalobkyně či jakékoliv jiné upozornění, že si jako fyzická osoba dobrovolně zřídila datovou schránku. Žalované v době doručování rozhodnutí nebylo známo, že žalobkyně má zřízenou datovou schránku. Tuto skutečnost se dozvěděla až z podání žalobkyně dne 25. 1. 2017.
Datová schránka je povinná pro orgány státní moci a právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku a orgány veřejné moci jsou povinny posílat dokumenty adresátům přednostně do datové schránky. To však neplatí v případě, pokud si datovou schránku zřídí podnikající fyzická osoba. Orgánu veřejné moci v takovém případě nevzniká povinnost zasílat písemnosti do datové schránky fyzické osoby, pokud sama fyzická osoba na skutečnost, že si datovou schránku zřídila, orgán veřejné moci neupozorní. Jelikož tak žalobkyně neučinila, neochránila si dostatečně svá procesní práva.
Podle údajů na doručence rozhodnutí I. stupně nebyla žalobkyně zastižena, a proto byla obálka s písemností připravena k vyzvednutí od 27. 12. 2016 a dne 6. 1. 2017 byla po uplynutí úložní doby vrácena zpět odesílateli. Žalobkyně však sepsala námitky až dne 1. 3. 2017 a teprve dne 2. 3. 2017 byly doručeny do datové schránky MSSZ v Brně. Žalobkyně tak podala námitky až po marném uplynutí třicetidenní lhůty k jejich podání.
Krajský soud v Brně zrušil rozhodnutí žalované a věc jí vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
V.
Posouzení věci krajským soudem
[19] Při posouzení předmětné věci krajský soud vycházel jednak ze skutkového stavu zjištěného na základě správního spisu žalované a doplněného při jednání provedenými důkazy vztahujícími se k existenci datové schránky žalobkyně v rozhodném období konce roku 2016 a ledna 2017, kdy bylo doručováno rozhodnutí I. stupně. Z provedeného dokazování jednoznačně vyplývá, že datová schránka v době doručování rozhodnutí I. stupně žalobkyni existovala (zpřístupněna ode dne 24. 9. 2016) a byla přístupná pro příjem poštovních datových zpráv.
[20] Dále krajský soud vycházel z právní úpravy rozhodné ke dni vydání napadeného rozhodnutí, která vychází ze zákona č. 582/1991 Sb. a subsidiárně ze správního řádu. Žalovaná opřela rozhodovací důvody napadeného rozhodnutí o speciální právní úpravu doručování obsaženou v zákoně č. 582/1991 Sb., která má přednost před obecnou úpravou doručování vyplývající ze správního řádu.
[21] Podle § 50 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. platí, že „[o]
právněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění je povinen písemně ohlásit plátci důchodu změnu adresy místa trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky, popřípadě bydliště v cizině
“.[22] Podle § 90 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. platí, že „[p]
ovinnost orgánu sociálního zabezpečení doručit písemnost je splněna, jakmile oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění písemnost
převezme
nebo
jakmile byla držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil.
Účinky doručení nastanou i tehdy, jestliže oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění přijetí písemnosti
odmítne
.
“[23] Obecná úprava pro doručování ve správním řízení není zákonem č. 582/1991 Sb. pro řízení ve věcech důchodového pojištění ani obecně pro ostatní řízení podle citovaného zákona vyloučena (srov. k tomu § 85a, § 107a ustanovení části osmé citovaného zákona ).
a contrario
[24] Podle § 19 odst. 1, 2 správního řádu v rozhodném znění platí, že „[p]
ísemnost doručuje správní orgán, který ji vyhotovil.
Správní orgán doručí písemnost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky
13a). Nelze-li písemnost takto doručit, může ji doručit správní orgán sám; v zákonem stanovených případech může písemnost doručit prostřednictvím obecního úřadu, jemu naroveň postaveného správního orgánu14) (dále jen „obecní úřad“) nebo prostřednictvím policejního orgánu příslušného podle místa doručení; je-li k řízení příslušný orgán obce, může písemnost doručit prostřednictvím obecní policie.
Není-li možné písemnost doručit prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky 13a), lze ji doručit také prostřednictvím provozovatele poštovních služeb. Správní orgán zvolí takovou poštovní službu, aby z uzavřené poštovní smlouvy15) vyplývala povinnost dodat poštovní zásilku obsahující písemnost způsobem, který je v souladu s požadavky tohoto zákona na doručení písemnosti.
“[25] Doručování fyzickým osobám pak upravuje § 20 správního řádu, který v odst. 1 rozlišuje jednotlivé druhy doručování fyzickým osobám. Platí, že „[f]
yzické osobě se písemnost doručuje na adresu pro doručování (§ 19 odst. 4), na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel, na kterou jí mají být doručovány písemnosti17a), na adresu jejího trvalého pobytu, ve věcech podnikání do místa podnikání, nebo při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu; fyzické osobě lze však doručit, kdekoli bude zastižena. Provádí-li doručení sám správní orgán, mohou osoby doručení provádějící doručit i mimo územní obvod tohoto správního orgánu.
“[26] Ustálený výklad hierarchie způsobů doručování podle správního řádu vychází z toho, že má-li adresát (účastník řízení) zřízenou datovou schránku, musí mu být doručováno v souladu s § 19 odst. 1 správního řádu do datové schránky. Teprve pokud není datová schránka k dispozici, přicházejí v úvahu další způsoby doručování. Pokud tak správní orgán přesto postupuje a doručuje ve smyslu § 20 odst. 1 správního řádu, a to bez ohledu na existující datovou schránku, na adresu pro doručování (adresu trvalého pobytu či jinou účastníkem sdělenou či v evidenci obyvatel zapsanou adresu), nelze uplatnit pro takové doručování § 24 správního řádu o fikci doručení (viz k tomu závěr č. 86 poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu ze dne 14. 12. 2009).
[27] Ve shodě s uvedeným právním názorem je i
judikatura
Nejvyššího správního soudu. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 4. 2013, čj. 4 As 6/2013-28, pokud správní orgán účastníku řízení, který měl zřízenou a zpřístupněnu datovou schránku podle § 3 a § 10 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nesprávně doručoval prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, je vyloučeno uplatnění fikce
doručení dle § 24 odst. 1 správního řádu.[28] Žalovaná odvíjí svůj právní názor o uplatnitelnosti
fikce
doručení v posuzované věci od speciální právní úpravy obsažené v citovaném § 90 odst. 2 ve spojení s § 50 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb. Krajský soud k tomu uvádí, že toto ustanovení lze zčásti vykládat jako určité rozšíření důvodů, pro něž může žalovaná v řízení ve věcech důchodového pojištění vycházet z toho, že došlo k fikci doručení písemnosti. Jedná se o případy, které citované ustanovení ve svém antecedentu charakterizuje tak, že je písemnost vrácena odesílateli jako nedoručitelná a oprávněný nebo jiný příjemce dávky důchodového pojištění svým jednáním nebo opomenutím doručení písemnosti zmařil, anebo případ, kdy adresát doručovanou písemnost odmítne převzít. [29] Komentářová literatura k zákonu č. 582/1991 Sb. (viz k tomu Lang, R., Voříšek, V. a kol.
Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Praktický komentář
. Praha: Wolters Kluwer, 2018, In: ASPI) k situaci, kdy adresát přijetí doručované písemnosti zmařil, uvádí, že: „Zcela nad rámec spr. řádu stanoví ZOPSZ specifický druh
fikce
doručení, a sice v situaci, kdy byla písemnost držitelem poštovní licence vrácena odesílateli jako nedoručitelná a adresát svým jednáním nebo opomenutím její doručení zmařil. Je otázkou, zda za zmaření doručení písemnosti opomenutím lze považovat i případy, kdy adresát nepřebírá poštu na adrese trvalého pobytu evidované v informačním systému evidence obyvatel (či na adrese, kterou OSZ sdělil jako adresu pro doručování), respektive že na takovou adresu není vůbec možné písemnost doručit (tedy ani fikcí).
Autoři komentáře se domnívají, že ano, a že tedy při zjištění takového opomenutí lze vrácenou písemnost bez dalšího považovat za doručenou. Těžko si totiž lze představit jinou situaci, kterou by bylo možno tímto způsobem definovat, aniž by se jednalo o klasické odmítnutí písemnosti (kterému se však ZOPSZ věnuje samostatně – viz předchozí odstavec komentáře).
“ [30] Krajský soud je toho názoru, že speciální právní úpravu (§ 19 odst. 1 správního řádu) přednost a je třeba zcela jednoznačně dovodit, že právní úprava v § 90 odst. 2 zákona č. 582/1992 Sb. toto obecné pravidlo () nijak nederoguje, ani nemění. Adresou pro doručování ve smyslu § 90 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. tedy rozhodně nelze rozumět datovou schránku zřízenou podle zákona č. 300/2008 Sb. Je povinností žalované v řízení ve věcech důchodového pojištění zkoumat z úřední povinnosti, zda má účastník zřízenou datovou schránku, či nikoliv, a to aniž by to musel účastník řízení žalované výslovně sdělit, či aniž by tomu musely nasvědčovat jiné okolnosti dané věci.
fikce
doručení pro případy zmaření doručení písemnosti tím, že adresát nepřebírá písemnosti na adrese pro doručování či adrese trvalého pobytu, nelze aplikovat na situaci, kdy adresát (účastník řízení) disponuje datovou schránkou fyzické osoby. Tento způsob doručování má ex lege
lex generalis
[31] Žalovaná navíc argumentuje zcela nepravdivě, pokud vychází v napadeném rozhodnutí z toho, že jí existence datové schránky žalobkyně nebyla při doručování rozhodnutí I. stupně známa. Z hlášení MSSZ v Brně ze dne 27. 10. 2016 totiž zcela jednoznačně vyplývá, že MSSZ v Brně bylo známo, že žalobkyně datovou schránku má, přičemž MSSZ v Brně tuto informaci sdělila žalované v kolonce věnované existenci datové schránky v hlášení o zániku nároku na invalidní důchod.
[32] Na okraj věci se krajský soud musí vymezit i proti snaze žalované zdůvodňovat své pochybení při doručování rozhodnutí I. stupně tím, že snad měla být žalobkyně považována za podnikající fyzickou osobu (srov. vyjádření žalované). Takový závěr nemá pražádnou oporu ve správním spise, přičemž je v rozporu i s povahou věci – řízením ve věci odnětí invalidního důchodu, v němž by žalobkyně ani jako podnikající fyzická osoba podle přesvědčení soudu nemohla vystupovat, i kdyby jí byla – což ovšem ze spisu nevyplývá. Krajský soud chápe účelovou snahu žalované zdůvodnit svůj postup, ovšem při volbě argumentů by měl být i z její strany respektován princip férovosti argumentace (bez argumentačních faulů), a to zejm. k otázkám skutkové povahy, které jsou ověřitelné ze správního spisu.
[33] Postup žalované při doručování rozhodnutí I. stupně tedy byl stižen procesní vadou, která mohla mít za následek nezákonnost napadeného rozhodnutí [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s]. Fikci doručení rozhodnutí I. stupně prostřednictvím držitele poštovní licence na adresu jejího trvalého pobytu v posuzované věci nebylo možno uplatnit.
[34] Krajský soud dále zkoumal, zda se tato procesní vada skutečně promítla do právní sféry žalobkyně, když žalovaná zhojila své pochybení tím, že doručila rozhodnutí I. stupně žalobkyni znovu do datové schránky, a to ke dni 31. 1. 2017. Od následujícího dne tedy bylo třeba v souladu s obecnými pravidly pro počítání lhůt odvinout počátek třicetidenní lhůty k podání námitek ve smyslu § 88 odst. 1 zákona č. 582/1991 Sb. Lhůta k podání námitek tedy skončila dne 2. 3. 2017. Jak vyplývá ze správního spisu, žalobkyně podala námitky proti rozhodnutí I. stupně přesně v uvedený den, a je tedy třeba uzavřít, že její námitky proti rozhodnutí I. stupně byly podány včas.
[35] Za této situace nesprávný právní názor žalované o aplikovatelnosti § 90 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. na doručování účastníku řízení, který má zřízenou datovou schránku, vedl k procesnímu pochybení, které mělo za následek vydání nezákonného rozhodnutí o zamítnutí námitek pro opožděnost.
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.