Vydání 4/2005

Číslo: 4/2005 · Ročník: III

508/2005

Dualismus práva a pozemkové úpravy

Ej 35/2005
Dualismus práva: pozemkové úpravy
k § 9 odst. 6 zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění zákonů č. 38/1993 Sb. a č. 217/1997 Sb.*)
k § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
k § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku
k § 46 odst. 2 a § 68 písm. b) soudního řádu správního
k § 104b, § 104c a § 244 a násl. občanského soudního řádu
Příslušným rozhodnout o žalobě proti rozhodnutí o přechodu vlastnických práv podle ustanovení § 9 odst. 6 zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech,**) je soud ve správním soudnictví.
(Podle usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 28. 12. 2004, čj. Konf 120/2003-5)
Věc:
Spor o pravomoc mezi Okresním soudem v Českém Krumlově a Krajským soudem v Českých Budějovicích, za účasti žalobců Jana K. v Č. a Marie O. v P. a žalovaného Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu Český Krumlov, ve věci rozhodnutí pozemkového úřadu o přechodu vlastnických práv podle zákona o pozemkových úpravách.
Okresní pozemkový úřad v Českém Krumlově rozhodl 23. 10. 2002 podle § 9 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů (dále též "zákon o pozemkových úpravách"), a podle § 19 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, o přechodu vlastnických práv v katastrálním území Š.
Osoby tímto rozhodnutím dotčené (Jan K. a Marie O.) podali proti tomuto rozhodnutí správní žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích. Tento soud žalobu usnesením odmítl podle § 46 odst. 2 a § 68 písm. b) s. ř. s.; vycházel totiž ze závěru, že se jedná o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci vydané v mezích zákonné pravomoci správních orgánů. Vyložil, že věcně příslušný k projednání žaloby proti rozhodnutí pozemkového úřadu je okresní soud (§ 249 o. s. ř.), s tím, že žalobci mohou ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci usnesení krajského soudu podat žalobu ve smyslu ustanovení § 244 o. s. ř., a to u Okresního soudu v Českém Krumlově. Žalobci se tímto poučením řídili a takovou žalobu podali (jako žalovaného označili Ministerstvo zemědělství - pozemkový úřad v Českém Krumlově).
Okresní soud se svou příslušností nesouhlasil a předložil věc s návrhem na rozhodnutí kompetenčního sporu zvláštnímu senátu. Uvedl, že dle jeho názoru se jedná o správní rozhodnutí vydané ve veřejném zájmu, který je dán organizací území. Obsahově jde v podstatě o shodný případ, jakým je rozhodnutí o vyvlastnění, příp. územní rozhodnutí vydané podle stavebního zákona. Vzhledem k direktivnímu charakteru rozhodnutí (změna vlastnictví) nejde o soukromoprávní vztah, ale o vztah patřící do veřejné sféry. V daném případě je podle mínění okresního soudu k projednání a rozhodnutí příslušný správní senát Krajského soudu v Českých Budějovicích.
Zvláštní senát tomuto názoru přisvědčil a vyslovil, že příslušný vydat rozhodnutí je soud ve správním soudnictví.
Z odůvodnění:
Při řešení vzniklého sporu o pravomoc mezi obecným soudem a soudem ve správním soudnictví se zvláštní senát řídil následující úvahou:
K posouzení soukromoprávního či veřejnoprávního charakteru dotyčného správního rozhodnutí o přechodu vlastnických práv se nabízejí různé cesty. Především použití teorie zájmové, teorie mocenské, teorie organické či metody právního regulování. Žádná z nich však není natolik spolehlivá, aby dokázala poskytnout odpověď na položenou otázku v každém konkrétním případě a většinou přichází v úvahu použití jen některé z nich, vždy se zřetelem na konkrétní okolnosti dotyčného právního vztahu.
V daném případě se především nabízí použití zájmové teorie. Její podstata spočívá v tom, že veřejné právo chrání zájmy veřejné, zatímco soukromé právo zájmy soukromé, přičemž veřejným zájmům se přikládá vyšší hodnota (větší "právní cennost") než zájmům soukromým (srov. Hoetzel, J.: Dualismus právní,
in
: Slovník veřejného práva československého, svazek I., s. 493 a násl.). Účel pozemkových úprav je vymezen přímo v zákoně, konkrétně v § 2 zákona o pozemkových úpravách. Podle tohoto ustanovení se pozemkovými úpravami uspořádávají vlastnická práva k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky se jimi prostorově a funkčně upravují nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich hranic. Současně se jimi vytvářejí podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její ekologické stability. Veřejný zájem na provedení pozemkových úprav (v případě potřeby) je tedy jasně vyjádřen již v tomto zákonném ustanovení, zejména pak ve větě druhé.
Zároveň je třeba poukázat na to, že správní orgán v tomto případě autoritativně zasahuje do vlastnických práv. Předmětem řízení před soudem není sama otázka vlastnického práva - není zde totiž sporu o vlastnické právo - nýbrž jeho předmětem je přezkum rozhodnutí o přechodu vlastnických práv, tedy rozhodnutí o založení, byť i zčásti nových, od dosavadního stavu odlišných, práv. Právě tento právní titul, nikoliv vlastnické právo samotné a jeho povaha, je určující pro stanovení, zda věc náleží do pravomoci soudů ve věcech občanskoprávních anebo soudů ve věcech správního soudnictví.
Ze všech těchto důvodů zvláštní senát vyslovil podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 131/2002 Sb., že rozhodovat o žalobě proti rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v Českém Krumlově o přechodu vlastnických práv náleží soudu ve správním soudnictví.
V důsledku tohoto rozhodnutí pak zvláštní senát dále podle ustanovení § 5 odst. 3 téhož zákona zrušil usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, jímž byla pravomoc tohoto soudu popřena, a odstranil tak překážku věci rozhodnuté.
Pravomocné rozhodnutí zvláštního senátu je podle § 5 odst. 5 zákona č. 131/2002 Sb. závazné pro strany kompetenčního sporu, účastníky řízení, v němž spor vznikl, pro správní orgány i soudy. Dále tedy bude v původním řízení o podané žalobě pokračovat Krajský soud v Českých Budějovicích.
(oda)
*) Zrušen zákonem č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (zkrácený název), s účinností k 1. 1. 2003.
**) Nyní srov. § 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech (zkrácený název).

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.