Vydání 10/2008

Číslo: 10/2008 · Ročník: VI

1691/2008

Daň z příjmů fyzických osob: osvobození od daně

Daň z příjmů fyzických osob: osvobození od daně
k § 4 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 2003
Příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu (pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu), je osvobozen od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, u poplatníka, který příjem použije na uspokojení své bytové potřeby, nikoli osob spolubydlících.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 31. 8. 2007, čj. 9 Ca 308/2005-56)
Věc:
Vítězslava K. proti Finančnímu ředitelství v Praze o daň z příjmů fyzických osob.
Bytové družstvo Talichova 2038 uzavřelo se žalobkyní jako členkou tohoto družstva podle ustanovení § 685 a násl. občanského zákoníku nájemní smlouvu, na jejímž základě se stala nájemkyní bytu. Podle článku III. této smlouvy byla žalobkyně jako nájemkyně a osoby s ní bydlící oprávněna užívat byt, společné prostory domu a služby, jejichž poskytování bylo s nájmem bytu spojeno. V bytě se žalobkyní bydlel její syn Petr K. jako osoba spolubydlící.
Žalobkyně dne 21. 2. 2002 uzavřela smlouvu o převodu členských práv a povinností s manžely M. a za tento úplatný převod obdržela částku 2 850 000 Kč. Z toho 2 173 273 Kč použila na uspokojení své bytové potřeby (zakoupení rodinného domu), zbývající část na uspokojení bytové potřeby svého syna.
Podáním ze dne 17. 3. 2003 žalobkyně oznámila tento příjem správci daně a současně mu s odkazem na § 4 odst. 1 zákona o daních z příjmů sdělila, že
„celá částka byla investována na pořízení nového bydlení“
.
Ve vytýkacím řízení žalobkyně na výzvy správce daně (ze dne 29. 9. 2004, 19. 11. 2004 a 9. 12. 2004) předložila doklady k prokázání nároku na osvobození příjmů z úplatného převodu členských práv a povinností v družstvu dle § 4 zákona o daních z příjmů na úhrnnou částku 3 124 794 Kč, z níž správce daně považoval za prokázané proinvestování odstupného na bytové potřeby pouze částku ve výši 2 173 273 Kč. Dar ve výši 790 000 Kč, který žalobkyně poskytla synovi s podmínkou, že syn darované finanční prostředky použije na pořízení členského podílu v družstvu vlastníků, Finanční úřad v Berouně neuznal, neboť tyto prostředky byly použity jako dar. Správce daně platebním výměrem ze dne 4. 1. 2005 zvýšil základ daně žalobkyně o částku 676 727 Kč, tj. o rozdíl mezi příjmem ve výši 2 850 000 Kč a prokázaným vynaložením částky ve výši 2 173 273 Kč na uspokojení bytové potřeby žalobkyně.
Proti platebnímu výměru se žalobkyně odvolala k Finančnímu ředitelství v Praze. Podle ní z § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů nelze na základě jazykové
interpretace
dovodit, že uživatel bytu, popřípadě poplatník, musí použít získané prostředky pouze na uspokojení svých vlastních bytových potřeb, a nikoliv pro uspokojení bytových potřeb ostatních osob, které s ním žijí ve společné domácnosti.
Interpretace
, podle které je příjem osvobozen od daně pouze v případě, že daňový subjekt použije získané prostředky na uspokojení výhradně své potřeby, je dle názoru žalobkyně
restriktivní
a v rozporu s dikcí předmětného ustanovení. Žalobkyně poukázala na § 15 odst. 10, resp. odst. 11, zákona o daních z příjmů, kde zákonodárce pro možnost uplatnění odpočtu úroků od základu daně taxativně vymezil, jaké subjekty mohou předmět bytové potřeby užívat, aby mohl být odpočet uplatněn. V § 4 odst. 1 písm. u) téhož zákona takové vymezení chybí, ale proto nelze dovozovat
a contrario
,
že osvobození lze uplatit pouze v jednom konkrétním případě, a to pouze jedná-li se o vlastní bytovou potřebu výlučně poplatníka, který je dotčen příjmem.
Žalovaný platební výměr rozhodnutím ze dne 10. 10. 2005 změnil tak, že snížil příjem, který nebyl osvobozen od daně z příjmů (676 727 Kč), o výdaj na dosažení tohoto příjmu ve výši 51 805 Kč. Jako výdaj zohlednil nabývací cenu podílu na majetku družstva splacený žalobkyní ve výši 218 218 Kč s tím, že příjem 2 173 273 Kč představuje 76,26 % z celkového příjmu žalobkyně za prodej členských práv družstva. Z toho důvodu byla snížena nabývací cena podílu žalobkyně o 76,26 %, tj. o částku 166 413 Kč, a rozdíl, tj. 51 805 Kč, byl posouzen podle § 10 odst. 6 zákona o daních z příjmů jako výdaj na dosažení příjmu.
Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala přezkoumání uvedeného rozhodnutí s obdobnou argumentací jako v odvolání.
Žalovaný v písemném vyjádření k žalobě mimo jiné uvedl, že je podmínka pro osvobození příjmů poplatníka podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů splněna tehdy, jestliže je mu v souvislosti s převodem členských práv a povinností v družstvu zrušena nájemní smlouva a on použije získané prostředky k uspokojení své bytové potřeby, tedy nikoliv bytové potřeby někoho jiného. K tomu poukázal např. na ustanovení § 38g odst. 3 téhož zákona s tím, že celé ustanovení je koncipováno tak, aby osvobozovalo příjem poplatníka, který získá za uvolnění bytu, v případě, že za získané prostředky si zajistí jiné bydlení. Dále konstatoval, že bytová potřeba tak, jak ji má na mysli poslední věta § 4 odst. 1 písm. u), byla u žalobkyně uspokojena nákupem rodinného domu, a zdůraznil, že zákon o daních z příjmů v § 4 dost. 1 písm. u) stanoví jako podmínku vynaložení příjmu na uspokojení
„bytové potřeby“
(ta byla uspokojena nákupem rodinného domu žalobkyní), nikoli
„bytových potřeb“
, tedy potřeb poplatníka a dalších osob, které si zajišťují bydlení samostatně a odděleně od poplatníka. Použití částky získané z úplatného převodu členských práv a povinností k družstvu na poskytnutí daru, byť je v darovací smlouvě stanoveno účelové určení daru na pořízení bytu obdarovaného, nelze zahrnout pod pojem
„uspokojení bytové potřeby“
.
Městský soud v Praze žalobu zamítl.
Z odůvodnění:
(...) Podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů je od daně z příjmu osvobozen „
příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmu z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby“.
Stěžejní námitkou žalobkyně bylo její tvrzení, že od daně je osvobozen příjem, který byl vynaložen na uspokojení její bytové potřeby a bytové potřeby osoby žijící s ní ve společné domácnosti – syna. Soud tuto žalobní námitku nepovažuje za důvodnou s odkazem na shora citovaný § 4 odst. 1 písm. u). K tomu soud zdůrazňuje znění poslední věty tohoto zákonného ustanovení
„použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby“
, ze které je podle stanoviska soudu zřejmé, že zákonodárce měl na mysli uspokojení bytové potřeby poplatníka, tj. žalobkyně, nikoliv osob s poplatníkem (žalobkyní) spolubydlících, neboť jejich právo na užívání bytu, který byl předmětem převodu, bylo odvozeno od práva nájemce tohoto bytu (žalobkyně). Žalobkyně byla jedinou členkou Bytového družstva Talichova 2038 a jedinou nájemkyní družstevního bytu. Naproti tomu její syn nebyl členem družstva, ani společným nájemcem bytu, a jeho právo užívat družstevní byt s matkou (žalobkyní) bylo odvozeno od jejího nájemního práva ve smyslu příslušných ustanovení občanského zákoníku. Žalobkyně byla rovněž jediným převodcem členských práv a povinností k tomuto družstevnímu bytu (dohoda ze dne 21. 2. 2002 uzavřená mezi žalobkyní a manželi M.), jenom jí náležely příjmy z tohoto úplatného převodu a pouze jí v důsledku tohoto převodu zaniklo právo nájmu. Od daně ve smyslu § 4 odst. 1 písm. u) zákona o dani z příjmu tak byly osvobozeny pouze příjmy získané z úplatného převodu členských práv a povinností ve výši 2 173 273 Kč, neboť pouze tuto částku použila žalobkyně na uspokojení své bytové potřeby, tj. na koupi rodinného domu a jeho stavební úpravy. Soud se shoduje se žalovaným, že použití částky získané z převodu členských práv a povinností k družstvu na poskytnutí daru osobě v bytě spolubydlící, byť za účelem uspokojení bytových potřeb obdarovaného, nelze zahrnout pod pojem
„uspokojení bytové potřeby“
, když § 15 odst. 10 zákona o daních z příjmů pod pojem
„bytová potřeba“
poskytnutí daru poplatníkem jiné osobě nezahrnuje a nelze tak dovodit ani z § 6 zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí. Pokud tedy žalobkyně použila částky získané z takového úplatného převodu členských práv a povinností k družstvu na uspokojení bytové potřeby syna, tj. osoby odlišné od poplatníka – žalobkyně, nejsou tyto částky osvobozeny od daně dle zmíněného ustanovení a správce daně I. stupně i žalovaný po provedené úpravě základu daně a výše daně v odvolacím řízení je právem posoudil jako příjem ve smyslu § 10 odst. 1 písm. c) téhož zákona. Lze tak uzavřít, že příjem z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu a použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby ve stanovené lhůtě, je osvobozen od daně z příjmu podle § 4 dost. 1 písm. u) zákona o daních z příjmu pouze u poplatníka, který je členem družstva s právem nájmu takového bytu, nikoli u osob spolubydlících. (...)

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.