Vydání 1/2009

Číslo: 1/2009 · Ročník: VII

1751/2009

Daň z příjmů: den zdanitelného plnění a zápis v evidenci vozidel

Daň z příjmů: den zdanitelného plnění a zápis v evidenci vozidel
k § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění účinném pro zdaňovací období roku 1998 (v textu též „zákon o daních z příjmů“)
Údaje zaznamenané v evidenci vozidel na příslušném dopravním oddělení nemají žádný právní význam pro určení, zda došlo k uskutečnění zdanitelného plnění v případě prodeje automobilu, když rozhodným v tomto směru je to, zda došlo k převodu vlastnického práva (ke kterému dochází okamžikem hmotného či symbolického převzetí vozidla, pokud není smluvně či zákonem stanoveno jinak), a taktéž nemají žádný právní význam pro určení, kdy došlo k uskutečnění tohoto zdanitelného plnění, když rozhodným v tomto směru je datum úhrady kupní ceny vozidla.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 2. 2007, čj. 15 Ca 13/2006-35)
Věc:
Jiří H. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů fyzických osob.
Finanční úřad v Teplicích dne 1. 3. 2005 žalobci dodatečně vyměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 1998 ve výši 59 404 Kč.
Žalobce proti tomuto dodatečnému platebnímu výměru podal odvolání, které žalovaný zamítl dne 18. 11. 2005.
Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce žalobou, ve které zejména namítal, že správce daně vyloučil z daňových výdajů v roce 1998 částky 157 000 Kč a 99 000 Kč, které žalobce proplatil za vozy Škoda Felicia a Škoda Forman jejich původním majitelům. Jeho tvrzení o tom, že částky byly skutečně proplaceny původním majitelům v roce 1998, a tudíž byly oprávněně zahrnuty do daňově účinných výdajů pro rok 1998, je podloženo řadou důkazů (např. zápisy v peněžním deníku ze dne 21. 12. 1998, výdajovými doklady ze dne 21. 12. 1998, svědeckými výpověďmi původních majitelů vozů nebo zprostředkovatelskými smlouvami uzavřenými mezi jím a původními majiteli vozů). Žalobce toliko připouští, že se dopustil pochybení, pokud namísto formuláře zvaného „Výkupní smlouva“ použil dokladu nazvaného „Zprostředkovatelská smlouva“. Podle něj však není podstatné, zda k proplacení vozidel původním majitelům došlo na základě smlouvy zprostředkovatelské, kupní či jiné: pokud autobazar vykoupí od původního majitele motorové vozidlo za účelem jeho dalšího prodeje, toto vozidlo na sebe nepřevádí. Převod se uskutečňuje na základě plné moci původního vlastníka až na nového vlastníka.
Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě zejména konstatoval, že správce daně dotazem u příslušných dopravních oddělení zjistil, že žalobce nikdy nebyl ani u jednoho z vozidel evidován jako jejich vlastník či držitel.
Krajský soud v Ústí nad Labem napadené rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
(...) S ohledem na právě uvedené má soud za to, že oba dva zmiňované automobily byly jejich původními vlastníky prodány žalobci. Právním titulem pro převod vlastnického práva v daném případě tedy byly kupní smlouvy, v případě Ing. Petra J. ze dne 24. 4. 1998 a v případě Františka V. ze dne 21. 12. 1998, třebaže byly označeny za smlouvy zprostředkovatelské. Vlastnické právo k oběma vozidlům pak žalobce nabyl v souladu s § 133 odst. 1 občanského zákoníku dne 21. 12. 1998, kdy od původních vlastníků vozidel oproti hotovostní úhradě kupních cen ve výši 157 000 Kč a ve výši 99 000 Kč obě vozidla převzal, a to včetně dokladů a klíčků k vozidlům, protože žádným právním předpisem ani smluvními stranami nebyl stanoven jiný režim. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že pro moment nabytí vlastnického práva k automobilu není nikterak podstatný záznam v evidenci vozidel na příslušném dopravním oddělení, když
translační
účinek je zákonem vázán v zásadě na hmotné odevzdání movité věci. Správce daně se mýlí, pokud dovozuje, že záznam v evidenci vozidel na příslušném dopravním oddělení má vždy 100 % vypovídací hodnotu ohledně vlastnického práva k vozidlům, neboť nabývání vlastnických práv k automobilům není bez dalšího odvislé od evidence vozidel.
Soud proto uzavírá, že správce daně a žalovaný nesprávně dovodili, že žalobce ve zdaňovacím období roku 1998 nepořídil motorová vozidla Škoda Felicia a Škoda Forman jako zboží za účelem jeho dalšího prodeje. Na základě tohoto úsudku pak dospěli i k nesprávnému závěru ohledně toho, že vyplacené částky ve výši 157 000 Kč a 99 000 Kč nemohou být uznány za daňově účinný výdaj (náklad) ve smyslu § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů ve zdaňovacím období roku 1998 (...).

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.