Vydání 7/2007

Finanční úřad v Rumburku provedl v roce 2004 u žalobkyně daňovou kontrolu daně z přidané hodnoty za zdaňovací období od 1. 1. 2001 do 31. 10. 2003. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně jako předmět podnikání měla uvedeno: koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, provozování čerpací stanice s palivy a mazivy, směnárenská činnost, hostinská činnost, technická činnost v dopravě, pronájem a půjčování movitých věcí. Správce daně vyzval žalobkyni k předložení mandátní smlouvy uzavřené dne 18. 12. 2001 mezi žalobkyní jako mandatářem a společností s ručením omezeným K. jako mandantem, podle níž se mandatář zavázal provozovat pro mandanta na jeho účet, za úplatu ve sjednaném místě (Herna – Bar, hotel L.) výherní a nevýherní hrací přístroje s dokumentací za podmínek daných touto smlouvou. Provozování výherních a nevýherních hracích přístrojů je předmětem podnikatelské činnosti mandatáře. Výše úplaty za předmětnou činnost mandatáře byla stanovena podílem ve výši 50 % z výtěžku provozovaných výherních hracích automatů. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Správce daně konstatoval, že plátce daně tuto službu nezahrnul do uskutečněných zdanitelných plnění, přestože je toto zdanitelné plnění předmětem daně dle § 7 odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty. Žalobkyně ve svém stanovisku poukázala na to, že nezprostředkovávala provozování výherních a nevýherních hracích automatů, jak uvádí správce daně, ale na základě mandátní smlouvy je pro mandanta za úplatu provozovala. Uzavřená mandátní smlouva plně odpovídá § 566 a násl. obchodního zákoníku.

Dne 25. 10. 2004 správce daně vydal dodatečný platební výměr na daň z přidané hodnoty za červen 2003 ve výši 8943 Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, ve kterém mimo jiné namítala, že oprávněným provozovatelem výherních hracích přístrojů na základě povolení vydaných Městským úřadem v Rumburku je mandant. Ten provozuje na území Rumburku další hrací automaty a platí poplatky ze všech těchto výherních hracích přístrojů najednou. Nebylo by účelné, aby se žalobkyně jménem mandanta registrovala k placení poplatků za provoz výherních hracích přístrojů a tyto poplatky samostatně platila. Mandant měl v kontrolovaném období povolení k provozu, a proto jsou jeho příjmy osvobozeny podle § 34 zákona o dani z přidané hodnoty. Na základě uzavřené mandátní smlouvy je žalobkyně provozovatelem výherních hracích přístrojů, a z tohoto důvodu je tato činnost od daně z přidané hodnoty osvobozena.

Dne 10. 8. 2006 žalovaný odvolání žalobkyně zamítl.

Žalobou podanou ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem se žalobkyně domáhá zrušení posledně jmenovaného rozhodnutí. Jeho nezákonnost spatřuje v tom, že daň z přidané hodnoty jí byla vyměřena v rozporu s § 34 zákona o dani z přidané hodnoty ve spojení s § 16 odst. 4 věta čtvrtá téhož zákona, neboť poskytovala služby podle mandátní smlouvy, na jejímž základě byla uskutečňována jménem a na účet mandanta zdanitelná plnění (provoz výherních hracích automatů) osvobozená od daně. Tvrzení žalovaného v odůvodnění napadeného rozhodnutí, že mandátní smlouva, „“ výherních hracích automatů, je výmluvným projevem zřejmé neznalosti obchodního práva. Takovýto vztah sám o sobě je vztahem účelovým, nedostatek jeho „účelovosti“ by naopak mohl za určitých okolností znamenat nedostatek vážnosti projevu vůle, a tedy neplatnost smlouvy. Princip mandátní smlouvy předpokládá, že mandatář vystupuje v jakési substituci mandanta (musí jednat jeho jménem a na jeho účet). Je proto jen logické, že zákon o dani z přidané hodnoty upravuje „“ mandatáře tak, že tento kopíruje „“ mandanta.

Krajský soud v Ústí nad Labem žalobu zamítl.