681/2005
Cenné papíry a makléř jako účastník finančního trhu
Ej 238/2004
Cenné papíry: je makléř účastníkem finančního trhu?
k § 79 odst. 2 a § 82 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákonů č. 61/1996 Sb. a č. 15/1998 Sb.
Komise pro cenné papíry jako správní úřad pro oblast kapitálového trhu podle § 82 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, vykonává dozor nad činností makléřů; makléře však může sankcionovat pouze za porušení právních předpisů, které bezprostředně upravují jeho právní postavení a jsou obsaženy v hlavě II citovaného zákona. Za porušení zásady provádět příkazy klienta s odbornou péčí a zásady neupřednostňování obchodů na vlastní účet před obchody na účet klientů (§ 79 odst. 2 zákona) proto Komise nemůže sankcionovat makléře, nýbrž obchodníka s cennými papíry, jehož je makléř zaměstnancem.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 3. 2004, čj. 6 A 93/2000-69)
Věc:
Ing. Ivo P. ve V. proti Komisi pro cenné papíry o povolení k výkonu činnosti makléře a o uložení pokuty.Žalovaná dne 21. 1. 2000 pozastavila žalobci povolení k výkonu činnosti makléře na dobu šesti měsíců, a to za porušení § 79 odst. 2 zákona o cenných papírech, a uložila mu za porušení téhož ustanovení pokutu ve výši 100 000 Kč. Žalovaný se proti tomuto rozhodnutí ohradil a podal rozklad, který však Prezidium Komise pro cenné papíry dne 23. 6. 2000 zamítlo a napadené rozhodnutí potvrdilo.
Žalobce tedy podal u Vrchního soudu v Praze žalobu, v níž především namítal, že s ním coby makléřem nemůže být zahájeno správní řízení pro údajné porušení § 79 odst. 2 zákona o cenných papírech, neboť není účastníkem finančního trhu, což je první podmínkou aplikace § 79 odst. 2 citovaného zákona. Druhou podmínkou je to, že účastník finančního trhu poskytuje služby zákazníkům, což makléř objektivně činit nemůže, neboť takovou činnost může vykonávat v souladu s § 45 odst. 1 zákona o cenných papírech pouze obchodník s cennými papíry. Jestliže tedy žalovaná potrestala subjekt, který nebyl v tomto konkrétním případě subjektem sankční pravomoci žalované, došlo tím k porušení zákonnosti správního řízení, jakož i na něj navazujícího rozhodnutí.
Nejvyšší správní soud, který věc převzal k dokončení řízení, napadené rozhodnutí Prezidia Komise pro cenné papíry a jemu předcházející rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Komise pro cenné papíry (v textu též „Komise“) zahájila se žalobcem dne 14. 10. 1999 správní řízení ve věci porušení ustanovení § 79 odst. 2 zákona o cenných papírech. Podle uvedeného ustanovení jsou účastníci finančního trhu poskytující služby zákazníkům povinni provést příkazy svých klientů s odbornou péčí a nesmí dávat přednost obchodům na vlastní účet. Zákon o cenných papírech nedefinuje pojem „účastníci finančního trhu“; pokud jde o „finanční trh“, je do něj zahrnován peněžní trh a kapitálový trh (někdy je do něj zahrnován i trh úvěrový). Lze tedy vyjít z toho, že „finanční trh“ je pojmem širším než „kapitálový trh“.
Podle § 2 odst. 1, 2 zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů (v textu též „zákon o Komisi“), se zřizuje Komise jako správní úřad pro oblast kapitálového trhu. Posláním Komise je přispívat k rozvoji a ochraně kapitálového trhu v rámci působnosti svěřené jí tímto zákonem. Z toho vyplývá, že státní dozor vykonávaný Komisí podle § 82 odst. 1, 2 zákona o cenných papírech se může vztahovat pouze na oblast kapitálového trhu. Za porušení povinností podle § 79 odst. 2 zákona o cenných papírech tak Komise nemůže postihovat všechny účastníky finančního trhu, ale pouze ty, kdo jsou účastníky kapitálového trhu. Kdo je účastníkem kapitálového trhu, stanoví § 5 odst. 4 zákona o Komisi, přičemž makléř mezi těmito účastníky výslovně uváděn není.
Lze tedy souhlasit s žalobcem, že ve věci porušení § 79 odst. 2 zákona o cenných papírech nemělo být správní řízení zahájeno s ním, ale s obchodníkem s cennými papíry, jehož je žalobce zaměstnancem (zda tak žalovaná postupovala, není z obsahu správního spisu zřejmé).
Aby někdo byl účastníkem finančního trhu, musel by na tomto trhu jednat vlastním jménem. Makléř nejedná vlastním jménem, ale jménem jiného subjektu (obchodníka s cennými papíry). Takovýto postup vyplývá z § 15 odst. 1 zákona č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, podle něhož jménem právnické osoby, která je oprávněna k nákupu a prodeji cenných papírů, kupuje a prodává cenné papíry makléř. Ustanovení § 79 odst. 2 zákona o cenných papírech zakazuje účastníkovi řízení dávat přednost obchodům na vlastní účet; žalobce jakožto makléř neprovedl vytýkaný obchod s akciemi na vlastní účet, ale na účet obchodníka s cennými papíry, jehož je zaměstnancem.
Komise pro cenné papíry jako správní úřad pro oblast kapitálového trhu sice podle § 82 odst. 1 písm. b) zákona o cenných papírech vykonává dozor nad činností makléřů, nicméně makléře může sankcionovat pouze za porušení právních předpisů, které bezprostředně upravují jeho právní postavení a jsou obsaženy v hlavě II zákona o cenných papírech. Komise tedy nemůže za porušení zásady provádět příkazy klientů s odbornou péčí a zásady neupřednostňování obchodů na vlastní účet před obchody na účet klientů sankcionovat makléře, nýbrž obchodníky s cennými papíry. V tomto smyslu vyznívá i koncept rozhodnutí Prezidia Komise pro cenné papíry o rozkladu ze dne 24. 5. 2000, založený ve správním spise; je proto s podivem, že žalovaná později v napadeném rozhodnutí zaujala zcela odlišný názor.
(zdi)
Zasílání aktuálního vydání na e-mail
Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.