Vydání 11/2004

Číslo: 11/2004 · Ročník: II

370/2004

Azyl a bezpečná třetí země

Ej 356/2004
Azyl: přechodná ustanovení zákona č. 325/1999 Sb., o azylu; bezpečná třetí země
k § 2 odst. 2 písm. b), § 16 odst. 1 písm. e) a § 94 odst. 1 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění před novelou provedenou zákonem č. 2/2002 Sb. a po této novele
k § 11 odst. 3 zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, ve znění zákona č. 317/1993 Sb.*)
V řízení o žádostech o udělení azylu podaných po účinnosti zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, se postupuje podle tohoto (nového) zákona, a to nejen v otázkách procesních, ale i hmotněprávních. Samotná okolnost, že příslušná právní skutečnost (cesta do České republiky přes bezpečnou třetí zemi) nastala před účinností tohoto zákona, neznamená, že by se jednalo o nepřípustnou pravou zpětnou účinnost.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2004, čj. 2 Azs 3/2004-45)
Věc:
Stepan B. (Moldavská republika) proti Ministerstvu vnitra o udělení azylu, o kasační stížnosti žalovaného.
Rozhodnutím Ministerstva vnitra ze dne 1. 11. 2001 byl podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu zamítnut jako zjevně nedůvodný návrh žalobce na udělení azylu. Ministr vnitra v řízení o rozkladu rozhodnutí I. stupně potvrdil.
Krajský soud v Ústí nad Labem ke včasné žalobě obě tato rozhodnutí zrušil. Argumentoval tím, že žalobce přicestoval do České republiky přes Slovenskou republiku v červenci 1998, tedy ještě za účinnosti zákona č. 498/1990 Sb., o uprchlících, který sice zná v ustanovení § 11 odst. 3 případy "zjevné nedůvodnosti" žádosti o azyl, nikoli však takové podmínky, které jsou srovnatelné s ustanovením § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu, s tím, že podle § 2 odst. 2 písm. b) tohoto zákona stát není bezpečnou třetí zemí, pokud cizinec jeho územím pouze projížděl. Toto (posledně uvedené) ustanovení bylo zrušeno až novelizujícím zákonem č. 2/2002 Sb. Vytýká-li žalovaný žalobci, že bezdůvodně nepožádal o azyl ve Slovenské republice (byť své úvahy správně uzavřel závěrem, že požádat mohl, neboť mu v tom nic nebránilo), a proto jeho žádost zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 1 písm. e) zákona o azylu, pak vytkl žalobci postup, který zákon účinný v rozhodné době neznal, a tudíž nikterak nesankcionoval. Je tudíž vyloučeno vytýkat žalobci nesplnění podmínek, které pro rozhodné období zákonná úprava neznala. Aplikací zákona, který aplikovat nelze, se žalovaný dopustil nezákonnosti. Bude proto dle názoru krajského soudu na žalovaném, aby po doplnění dokazování ve věci znovu rozhodl a užil zákon o azylu tak, že přezkoumá žádost o udělení azylu, nikoli však z pohledu ustanovení § 16 odst. 1 písm. e) tohoto zákona.
Žalovaný podal proti tomuto rozsudku kasační stížnost, které Nejvyšší správní soud vyhověl, rozsudek krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Stěžovatel poukázal na ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. s tím, že napadený rozsudek považuje za nezákonný s ohledem na nesprávné posouzení právní otázky krajským soudem. Uvedl, že mu není zcela jasný odkaz na zákon č. 2/2002 Sb., a poznamenal, že termín "projíždět", vyjádřený zákonem č. 325/1999 Sb., byl vysvětlen několika rozsudky Nejvyššího správního soudu. Jedná se zejména o rozsudek ve věci sp. zn. 2 Azs 5/2003,*) ve kterém bylo uvedeno, že termín "projíždět" je nutno vykládat restriktivně. Odkaz na zákon č. 2/2002 Sb. v rozsudku soudu se stěžovateli jeví jako irelevantní. Dále poukázal na to, že řízení o udělení azylu se zahajuje podáním návrhu na zahájení řízení o udělení azylu. Návrh v předmětné věci byl podán dne 20. 10. 2000, tedy již za účinnosti zákona č. 325/1999 Sb. Tento zákon definuje pojem bezpečné třetí země v § 2 odst. 2, který stanoví, že cizinec musí před svým vstupem pobývat na území bezpečné třetí země a dále, že cizinec se do této země může vrátit a požádat o udělení postavení uprchlíka. Stěžovatel se domnívá, že obě tyto podmínky byly v době podání žádosti o azyl a následně splněny. V řízení před správním orgánem bylo prokázáno, že účastník na své cestě do České republiky pobýval na území Slovenska.
Žalobce se ke kasační stížnosti nevyjádřil.
Nejvyšší správní soud shledal kasační stížnost důvodnou. Vycházel z následujících skutečností a úvah.
Jak vyplývá zejména ze správního spisu předloženého žalovaným, návrh na zahájení řízení o udělení azylu (žádost o azyl) byl podán dne 20. 10. 2000, tedy za účinnosti zákona č. 325/1999 Sb., o azylu. Podle přechodného ustanovení § 94 odst. 1 tohoto zákona se žádost o přiznání postavení uprchlíka podaná žadatelem před nabytím účinnosti tohoto zákona považuje za návrh na zahájení řízení o udělení azylu a posuzuje se podle tohoto zákona. Z tohoto ustanovení vyplývá, že na takové žádosti se vztahují nejen procesní pravidla, ale i hmotněprávní ustanovení nového zákona. Tím spíše se v otázkách procesních, ale i hmotněprávních, postupuje podle zákona č. 325/1999 Sb. v případě, že návrh na zahájení řízení byl podán až po účinnosti tohoto zákona. Samotná okolnost, že příslušná právní skutečnost (cesta do České republiky přes Slovenskou republiku) nastala před účinností (i platností) tohoto zákona, neznamená, že by se v tomto případě jednalo o nepřípustnou pravou zpětnou účinnost. Nejde o případ, kdy by zákon (právní důsledky spojené s určitou skutečností) byl aplikován zpětně i pro dobu před účinností tohoto zákona. Blíže je možno, pokud se týká pravé a nepravé retroaktivity, poukázat i na poměrně početné nálezy Ústavního soudu, mj. na nález sp. zn. Pl. ÚS 9/95.*)
Stěžovatel rovněž důvodně poukázal na to, že výkladem ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona o azylu, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 2/2002 Sb., se již opakovaně zabýval Nejvyšší správní soud, mj. v rozsudku ze dne 21. 8. 2003, čj. 2 Azs 5/2003-46. Uvedl, že pojem "projíždí" příslušnou zemí je nutno interpretovat restriktivně, a to z důvodu podstaty a smyslu celého azylového řízení, do značné míry založeného na principu, že cizinec pronásledovaný za uplatňování politických práv a svobod ve své vlastní zemi (čl. 43 Listiny základních práv a svobod) má o azyl požádat vždy již v první zemi, kde má reálnou příležitost tento
status
obdržet nejdříve a kde budou garantována jeho základní práva a svobody. Takovouto zemí je zpravidla právě tzv. bezpečná třetí země ve smyslu § 2 zákona č. 325/1999 Sb. Azylové zákonodárství České republiky je totiž třeba vidět i v kontextu tendence právních úprav azylu v jiných srovnatelných demokratických evropských zemích, které rovněž vnímají právo na azyl jako právo na nezbytnou ochranu před pronásledováním v zemích původu, nikoliv však jako právo vybrat si zemi, ve které žadatel o azyl bude chtít toto své právo uplatnit.
S ohledem na shora vyřčené se tak rozhodujícím kritériem pro posuzování toho, zda cizinec bezpečnou třetí zemí pouze projížděl, jeví, zda v této bezpečné třetí zemi měl reálnou možnost požádat o udělení azylu či nikoliv. Tento názor je konformní i se srovnatelnou zahraniční judikaturou a doktrínou (podrobný přehled viz např. R. Göbel-Zimmermann: Asyl- und Flüchtlingsrecht. C. H. Beck, 1999, s. 90 a násl.).
Soud nemá důvod se od tohoto stanoviska ani v této věci odchýlit.
V rozhodovaném případě (jak vyplývá z obsahu správního spisu, především z protokolu o pohovoru ze dne 3. 10. 2001) žalobce přicestoval do České republiky přes Maďarsko a Slovensko automobilem. Z ničeho nevyplývá, že by v průběhu cesty nemohl žalobce z automobilu vystoupit. Ostatně i krajský soud v napadeném rozhodnutí vychází z toho, že závěr správního orgánu o možnosti požádat o azyl ve Slovenské republice je správný.
Ze všech těchto důvodů Nejvyšší správní soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je důvodná, neboť soud v napadeném rozsudku vycházel z nesprávného posouzení právní otázky. Proto bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc byla Krajskému soudu v Ústí nad Labem vrácena k dalšímu řízení.
(oda)
*)
Zákon č. 498/1990 Sb., o uprchlících, byl s účinností k 1. 1. 2000 zrušen zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu.
*)
Publikováno jako č. 18/2003 Sb. NSS.
*)
Publikováno jako č. 16/1996 Sb. r. ÚS.

Zasílání aktuálního vydání na e-mail


Zadejte Vaši e-mailovou adresu a budeme Vám nové vydání zasílat automaticky.